Informační kanály v mnoha firmách v tuzemsku i střední Evropě jsou stále ještě hodně zanesené. Podle průzkumu poradenské společnosti Mercuri International se dozvědí zaměstnanci na úrovni středního managementu jen šedesát procent toho, co vědět mají. "Výkonní pracovníci získají dokonce jen patnáct procent informací o strategii firmy, vytvořené vrcholovým managementem," upozorňuje výkonný ředitel firmy Mercuri International Česká republika Jiří Šedivý.
Rezervy jsou v komunikaci, angličtina není bariérou
Technické znalosti za jedna, jazyky jedna minus, ale prodej, marketing, komunikace uvnitř firmy a manažerské schopnosti tam jsou ještě značné rezervy. Tak by mohlo vypadat vysvědčení českých manažerů od zahraničních kolegů působících v Česku. Podle nich se cítí čeští manažeři často také ohroženi nejednoznačnými situacemi, ztrácejí "body" při komunikaci uvnitř firmy, ale i navenek se zákazníkem při prodeji. Situace však je podle Jiřího Šedivého určitě lepší než před několika lety firmy si jasně uvědomují, že právě prodej je pro jejich hospodářské výsledky velmi důležitý.
A srovnání s ostatními zeměmi střední Evropy, kde proběhly podobné změny jako v tuzemsku? "Jste z tohoto regionu historicky a kulturně nejrozvinutější, zavést moderní systémy řízení tady bylo snazší než jinde, v Česku jsou navíc soutěživí lidé," říká Gerdt Larsson, předseda představenstva Mercuri International Central Europe. Rezervy v prodeji přitom vidí v takzvaném crosselingu, kdy například banky nabízejí produkty a služby i sestřiných společností penzijní a životní pojištění či stavební spoření. Manažeři, recepční i asistentky už nemají podle názoru zahraničních manažerů s angličtinou zásadní problém. Komunikují na takové úrovni, že jim nedělá problém zvládat v angličtině svou práci.
Informace? Nedostatkové zboží
"Bojíte se sdělovat informace, vyhýbáte se riziku," komentuje výsledky průzkumu mezi padesáti zahraničními manažery z dvaceti zemí, působícími v tuzemsku zejména v prodeji a marketingu, jeden ze spoluautorů Robert Box. Tahle skutečnost přitom platí, ať už se jde o příjemné nebo nepříjemné informace. "Velké firmy se sice snaží zavádět informační a reportingové systémy, ty jsou však schopny dávat odpovědi jen na předem dané otázky. Z toho vyplývá, že je ještě spousta prostoru pro ztrátu důležitých zpráv," míní jednatel personální společnosti Catro Martin Vosecký.
Podle zkušenosti ředitelky poradenské společnosti Adecco Ludmily Schaferové se může komunikační spojení narušit také kvůli dynamickému růstu firmy. "Když se to stane u nás ve firmě, snažíme se to rychle napravit, protože kdybychom to neudělali, mohlo by se poškodit dobré jméno společnosti," míní Ludmila Schaferová. Asi deset procent lidí z vrcholového managementu je podle výsledků průzkumu, publikovaného nedávno v časopise Ekonom, dokonce přesvědčeno, že za špatnou zprávu budou trpět.
Tuto obavu sdílí na úrovni středního managementu dokonce 50 až 60 procent manažerů a na nejnižší úrovni managementu dokonce 80 procent z nich. Raději žádnou zprávu než špatnou, říkají si manažeři. Přenos informací je prostě v řadě firem velký problém. Pracovníci, kteří však nevědí nic nebo velmi málo o firemní strategii, se těžko ztotožňují s firmou jako takovou, a pokud nevědí, proč mají některé úkoly plnit, jejich pracovní motivace výrazně klesá. Navíc ztrácejí důvěru ve vedení firmy, pokud se zvláště negativní informace dozvídají pokoutně, jinými kanály. "Tok informací je alfou a omegou systému řízení firmy. Pokud se informace ztrácejí, jedná se o nefunkčnost systémů vnitřní kontroly," míní ředitelka personální společnosti Mercury Group Alice Hamidová.
