Necelá polovina českých penzistů dokáže spořit ze svého důchodu. Ilustrační snímek

Necelá polovina českých penzistů dokáže spořit ze svého důchodu. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Čeští senioři by měli spořit odvážněji, tvrdí odborníci

  • 267
Češi v důchodu spoří jinak než penzisté v zahraničí. Jsou mnohem opatrnější a peníze spoří do nízkoúročených finančních produktů. Podle některých expertů se tím ale ochuzují o možnost lepšího zhodnocení uložených peněz.

Pětašedesátiletá Olga z Prahy se rozhodla na "stará kolena" spořit. Chce finančně podpořit svou dceru. Nemá ale příliš vysoký důchod, a proto hledala variantu se spořením pouze několika stovek měsíčně. Nejvíc se jí líbilo spořit pět set korun měsíčně do penzijního fondu. I když nezíská nijak závratné zhodnocení, nalákal ji státní příspěvek.

Na to, aby peníze dala na termínovaný vklad, neměla našetřeno a investovat do podílových fondů se obávala. Tento přístup ke spoření není v Česku výjimkou.

Penzisté nakládají s úsporami opatrně

Podobně jako Olga se rozhoduje celá řada českých seniorů, která si pravidelné spoření může ze svého důchodu dovolit. To je podle letošního průzkumu Poštovní spořitelny asi necelá polovina Čechů pobírajících starobní důchod.

Ti, co si ještě před penzí dokázali pořídit vše podstatné a nyní hradí například jen nájem či energie, dokážou většinou spořit i z penze. Průměrný starobní důchod je u nás kolem deseti a půl tisíce korun, což je asi polovina průměrné mzdy. Zhruba 60 procent penzistů by navíc zvládlo z úspor pokrýt vlastní životní náklady minimálně na čtvrt roku.

Jak a kde čeští důchodci spoří

Řada z nich se poměrně dobře orientuje ve spořicích produktech a často má podle odborníků i detailní přehled o různých pojistkách a úvěrech. Většinou ale mají všechny peníze v jedné bance, protože je to pro ně nejjednodušší. Jen výjimečně si ale dokážou spočítat, že by je mohli lépe zhodnotit třeba na spořicím účtu v jiné bance.

Senioři často zapomínají totiž na to, že korunu znehodnocuje inflace. Vliv inflace na úspory si můžete propočítat zde.

Příklad

Senior má na běžném účtu průměrně 100 tisíc korun. Rozhoduje se, jak s nimi naloží. Nejdřív však chce zjistit, jakou hodnotu budou mít jeho úspory za pět let, přičemž inflace se pohybuje průměrně okolo 2,4 %.

  • Uvažovaná částka je 100 tisíc korun
  • Míra inflace: 2,4 %
  • Doba za pět let

Dnešních 100 tisíc korun bude mít za pět let hodnotu jen 88 817,84 korun. Vyplatí se úspory vložit na spořicí účet.

Čeští penzisté dávají přednost pěti docela konzervativním finančním produktům. "Vědí, že na životním pojištění, stavebním spoření a penzijním připojištění dostanou od státu ročně příspěvky celkem ve výši až 7 400 korun, a tak toho samozřejmě využívají," popisuje motivaci starších klientů Libor Svoboda z Poštovní spořitelny.

Finanční produkty a dědění

  • Z dědického řízení lze vyjmout jedině peníze uložené na penzijním připojištění nebo na životní pojistce.
  • Všechny ostatní finanční produkty (spořicí účty, termínované vklady, stavební spoření, vkladní knížky atd.) jsou předmětem dědického řízení.

Někteří penzisté si například penzijní připojištění a životní pojistky sjednávají také kvůli tomu, že tím mohou obejít dědické řízení. Stačí, aby uvedli oprávněnou osobu, která po jejich smrti peníze získá.

Dále jsou u českých seniorů v oblibě termínované vklady a vkladní knížky. Oba tyto produkty ale mají velmi nízké úroky. Například obyčejné vkladní knížky, které jsou v České spořitelně na jméno a s výpovědní lhůtou maximálně do roka, mají pro částky do 100 tisíc korun úročení pod půl procenta. A podobné to je i u termínovaných vkladů.

"Především starší klienti oceňují u vkladních knížek jejich tradiční podobu a jednoduchost obsluhy. Zároveň jsou spokojeni, že mají v ruce něco hmatatelného a že mají přehled o tom, kolik peněz mají uloženo," konstatuje Klára Pačesová z České spořitelny, která má ve svém klientském portfoliu velkou skupinu starších klientů. Jen v této bance si vkladní knížku založilo přibližně dvacet procent klientů v důchodovém věku. Stejné procento penzistů má zde termínovaný vklad nebo alespoň stavební spoření. Největší  třicetiprocentní skupinu seniorů tvoří ti s penzijním připojištěním.

Pouze 15 procent penzistů ze všech klientů České spořitelny také investuje nebo má sjednané životní pojištění. "V době, kdy dnešní senioři byli ekonomicky aktivní, nebylo v Česku příliš možností k investování. Teprve až v posledních deseti letech pozorujeme nárůst zájmu o investování," uvádí Pačesová. Senioři, kteří vedle spořicích produktů také investují, se podle Venduly Žaloudíkové z Fio Banky zajímají nejvíc o tituly s dividendovým výnosem.

Čeští důchodci a finance

Přibližně 17 procent českých penzistů má co dělat, aby s důchodem každý měsíc vyšlo.

Téměř tři pětiny důchodců měsíčně sestavují rodinný rozpočet a "obálkují" výdaje.

Čeští důchodci ze svých úspor často podporují vlastní děti, v zahraničí to bývá naopak.

Až tři čtvrtiny seniorů mají bokem odloženou částku pro případ dlouhého pobytu v nemocnici.

Též tři čtvrtiny českých penzistů si spoří na vlastní pohřeb.

U půjček je rizikovost starších ročníků zhruba dvakrát nižší než u mladých. Bývají zodpovědnější, a když mají půjčku, splácejí většinou lépe než ti mladší. Tedy pokud nenaletí podvodníkům.

Zdroj: Poštovní spořitelna a Home Credit

Zahraniční důchodce přemýšlí nad úsporami jinak

"Dnešní český důchodce se celý život na důchod příliš nepřipravoval. Čekal, že se o něj postará stát, a proto často nemá ani žádné rezervy. A když už něco nastřádá, pak se většinou obává, že o to přijde. Volí proto hlavně konzervativní, státem garantované produkty, jako jsou stavební spoření nebo penzijní připojištění.

Zapamatujte si

I při nízkém vkladu lze využívat různé typy finančních produktů a v různých bankách.

Ideální je mít krátkodobou finanční rezervu, ale také střednědobou investici.

Při rozhodování o investici zvažujte očekáváte výnos, kdy budete peníze potřebovat a na kolik jste ochotni s úsporami riskovat.

Zatímco například americký penzista často vedle takovýchto možností také investuje. Navíc nespoří pouze na dva až pět let, ale na mnohem delší dobu," říká expert na finanční poradenství Zdeněk Simaichl ze společnosti INFIA.

Američané v penzi podle něj využívají na krátkodobé spoření spořicí účty a fondy peněžního trhu. To je pro ně finanční rezerva. Pro střednědobé investování ukládají peníze obvykle do mixu peněžního trhu, dluhopisů a asi pěti procent akcií. "Ti, co chtějí po sobě zanechat nějaké úspory rodině, se ale nebojí investovat i na deset a více let. To znamená, že třeba 30 procent jejich úspor jde do akcií," poznamenává Simaichl.

, pro iDNES.cz