Chcete být milionářem? Netelefonujte, ale investujte.

  • 20
Kdo by nechtěl být milionářem. Ostatně nikoli náhodou slaví stejnojmenná televizní soutěž celosvětové úspěchy. Jen málokdo si ale uvědomuje, že skutečné „nervy“ nevidíme na obrazovce), ale...
Kdo by nechtěl být milionářem. Ostatně nikoli náhodou slaví stejnojmenná televizní soutěž celosvětové úspěchy. Jen málokdo si ale uvědomuje, že skutečné „nervy“ nevidíme na obrazovce (tam by měl milión získat i jen průměrný vzdělanec), ale v telefonních účtech. A tam jde doslova o hazard – ne nadarmo slovenská Markíza inkasuje od zájemců stokorunu přímo. Celá soutěž totiž není úspěšná pro komerční televize jen divácky, ale i finančně.

Historie i teorie nám však nabízejí i jiný, spolehlivější návod, jak dosáhnout milionu: netelefonujme, ale investujme. Tento recept vyplývá z jednoznačného poučení – investice není náhoda ani spekulace. Nepotřebuje to ani zkoušet měnit statistické zákonitosti (ty naopak „hrají za nás“), chce to jen a jen čas.

Investice, investování – to zavání miliardami nebo alespoň statisícovými balíky přehazovanými vidlemi. Tyto fámy úspěšně šíří i filmy, když pojednávají jen o velkých spekulantech, zbohatlých makléřích a finančnících všeho druhu. Neukazují už, že běžně investuje více než polovina amerických rodin.

Také není lehké vysvětlovat klientům či zájemcům o investování, že každý pokles musí být vystřídán růstem a naopak.Všude na světě lidé propadají zásadnímu omylu, že raději investují v dobách růstu. Navíc lidé chtějí obvykle vydělat v co nejkratší době. Těžko je také úspěšně přesvědčovat, když do budoucna nevidí skutečně nikdo a stará moudrost „historia magistra vitae“, tedy že historie je učitelkou života, je považována jen za intelektuálskou výmluvu, nikoli za cestu k pochopení vývoje.

Nejistota vývoje akciových trhů je přitom brána jako zlo či alespoň chyba, nikoli jako nejracionálnější možný proces hodnocení kvalit a perspektiv daných cenných papírů. Nejistota akciových trhů je vlastně licitace očekávání. Trhy se sice často v jednotlivých okamžicích mýlí, ale většina těchto „omylů“ se časem „naředí“ či dokonce „vyruší“. S jejich trendy je to ještě vágnější. Co je však nejdůležitější – i přes dočasné výkyvy akciové trhy v čase rostou.

Kolik času potřebuji?
Ještě těžší je vysvětlovat, že právě období poklesu je ideální dobou pro nákup akcií či akciových fondů. Předloňský rok byl pro akciové fondy celosvětově velmi úspěšný. Zcela výjimečný rok to byl i u nás – zdálo se dokonce, že se podařilo rehabilitovat investiční racionalitu. Zůstalo ale zřejmě jen u „první lekce“ - fondů peněžního trhu. Loňský nepříznivý vývoj dluhopisového trhu a turbulence kurzů akcií jakoby zmrazil další rozvoj celého odvětví investování.

Investování do českého akciového trhu tak připomíná spíše spekulaci. Nic proti spekulaci, ale jen s tím, že přijmu odpovídající vysoké riziko. Proto se čím dál větší oblibě těší fondy, které toto vysoké riziko eliminují. Na trh nelze vyzrát a neexistují žádné laciné výdělky. Rozhodující pro snižování rizika je délka trvání investice, nejlepší výsledky i odolnost proti kolísání přitom vykazuje pravidelné investování stejné nebo obdobné částky. Tak totiž v obdobích výkyvů do poklesu kupujeme více „levnějších“ papírů, které se později zhodnotí dokonce lépe než dlouhodobý průměr.

Tak jsme milionáři už mohli být – kdybychom pravidelně měsíčně uspořených 1000 korun investovali do akcií nebo fondu právě podle indexu Dow Jones od počátku roku 1981 (bez vlivu kurzových změn a rozdílné inflace). A kdybychom s tím začali (anebo kdyby nám spořil americký strýček) již v roce 1961, stačilo měsíčně pouhých 250 korun. Takže – chcete být také milionářem…?

Průměrný roční růst indexu Dow Jones:
1951 – 2000: 8 %
1981 – 2000: 13 %

Průměrné zhodnocení indexu za pětileté období:
1946 – 2000: 54,3 %
1976 – 2000: 85,1 %

Přestože ve vývoji akciových trhů nalezneme i „hubená období“ (například vleklou adaptaci ekonomiky na ropné šoky 70. let), průměry hovoří jasnou řečí. V následujícím grafu je znázorněna výkonnost indexu Dow Jones od roku 1951 pomocí pětiletého klouzavého průměru.

Chcete být také milionářem? Byl by jste ochoten za tímto účelem spořit desítky let? Investujete raději jednorázově nebo pravidelně? Podělte se o svůj názor s ostatními čtenáři.