Chcete miliony? Vydělávejte, šetřete!

  • 21
Kdo by si nechtěl žít jen tak z úroků, které by mu plynuly z peněz uložených na bankovním účtu. Víte ale, kolik byste museli našetřit, abyste mohli žít z takovýchto výnosů? Podívejme se, který finanční nástroj je možné zvolit pro maximální zhodnocení vašich peněz.

Kdyby chtěl nejbohatší muž světa počítačový magnát Bill Gates utratit celé své jmění, musel by po čtyřicet let denně vydávat v přepočtu asi 116 milionů korun. A například rodina hokejového brankáře Dominka Haška, která je v žebříčku bohatých lidí daleko za Gatesem, by neměla starost o slušné živobytí po celou půlku tisíciletí. Tak to bych si dal také líbit, povzdechne si občas méně šťastná většina planety při každodenní cestě do zaměstnání. Vyhraju, zdědím či vydělám miliony a už mě nikdo v práci neuvidí, sní nad málo pravděpodobnou budoucností. Málokdo si však uvědomuje, že lidé, kteří by už do konce života nemuseli díky svému jmění hnout prstem, se obvykle vyznačují společným rysem - pracovat nepřestávají.

Na to, aby měl člověk každý měsíc z úroků k dispozici například patnáct tisíc, by musel do banky na termínovaný vklad uložit více než šest milionů korun. Zhruba dva a čtvrt milionu by teoreticky stačilo v případě, že by peníze proměnil za podílové listy akciového fondu. Ten slibuje nejvyšší výnosy, ovšem zároveň představuje velké riziko. Vinou propadu kapitálového trhu, do kterého investuje svěřené peníze, se mohou zisky ze dne na den proměnit ve velkou ztrátu.

Zajímají-li vás další informace o  téměř 500 fondech, naleznete je v naší specializované sekci ZDE

Speciálně na české fondy je zaměřena stránka: fondy.idnes.cz

A užívat si třeba padesát tisíc měsíčně? To už vyžaduje podle výpočtů finančního analytika společnosti Fincentrum Miroslava Beneše bankovní účet s dvaceti miliony korun.

Jak množit peníze 

Našetřit si z běžného platu potřebné miliony je prakticky nemožné. Kdo by například ukládal měsíčně tři tisíce korun, mohl by v podílovém fondu s ročním výnosem pět procent naspořit za dvacet let asi 1,2 milionu korun. Zhruba o sto až dvě stě tisíc korun méně by vyneslo stavební spoření nebo penzijní připojištění s tříprocentním výnosem. A necelých devět set tisíc korun by po dvaceti letech leželo při současném ročním úroku dvě procenta na termínovaném vkladu v bance. Mnohem víc lze peníze rozmnožit pomocí přímé investice do firmy, při nákupu akcií nebo podílových listů akciového fondu. Spekulace na burze jsou ovšem vždy velmi riskantní. Příkladem z nedávné doby jsou lidé, kteří nakoupili cenné papíry amerických internetových firem. Raketové zhodnocení počítané v desítkách procent se proměnilo během několika měsíců v naprosté fiasko. Majitelé nejenže nezískali žádný výnos, ale dokonce přišli o většinu vložených peněz.

Přečtěte si související článek, který vám poradí "jak zbohatnout, jak nezchudnout."

A výhra v loterii? Pravděpodobnost je mizivá. Podle mluvčí společnosti Sazka Stanislavy Doubravové se z milionů sázejících ročně stane milionářem asi sedmdesát až osmdesát lidí. Multimilionářem, který by teoreticky nemusel již nikdy pracovat, jen několik. Co z toho plyne? Staré pravidlo říká, velké bohatství nelze našetřit, je třeba ho vydělat.

Spořit může každý

I když si spořením člověk nepomůže k slušné doživotní rentě, může si díky němu vylepšit rodinný rozpočet a například zajistit každý rok pěknou dovolenou nebo jednou za čas nové auto. Ale co si vlastně můžeme dovolit odkládat stranou? Podle finančních poradců by každý měl být schopen pravidelně spořit alespoň pět až deset procent svých příjmů. Přitom úspory by měly být použity na tři základní cíle - zabezpečení studia dětí, stáří a případně pořízení vlastního bydlení. „Obecně procentuální část určit nelze. Každý má jiné příjmy, jiné preference. Záleží například na tom, zda má člověk již vybavenou domácnost, platí úvěry či je zvyklý na vysoký životní standard,“ uvádí hlavní analytik poradenské firmy Sophia Finance Pavel Jílek. „Jednotlivec, který ještě žije se svými rodiči a zároveň si již vydělává, může, díky menším nákladům na provoz společné domácnosti, spořit kolem poloviny svých příjmů. Naopak rodina s malými dětmi, kde rodiče nemají příliš vysoké příjmy a navíc musí splácet nějaké dluhy, bude mít problém spořit pět procent svých výdělků. Velmi také záleží na povaze člověka. Někdo dokáže z mála uspořit slušné částky, zatímco jiní utratí svůj příjem, ať je jakkoli vysoký,“ dodává Jílek.  

Kolik musíte našetřit, abyste mohli žít z výnosů z uložených peněz? 

    

Požad. čistý výnos Nutná výše investice na počátku období (v Kč)
termíno- vané a spořící vklady fond peněžního trhu fond dluhopiso- vý fond smíšený fond akciový
10 000 měs. 4 035 000 3 429 000 2 400 000 2 000 000 1 500 000
15 000 měs. 6 050 000 5 143 000 3 600 000 3 000 000 2 250 000
30 000 měs. 12 080 000 10 285 000 7 200 000 6 000 000 4 500 000
50 000 měs. 20 140 000 17 145 000 12 000 000 10 000 000 7 500 000
15 000 roč. 504 000 428 500 300 000 250 000 187 500
30 000 roč. 1 000 000 857 000 600 000 500 000 375 000
80 000 roč. 2 652 000 2 285 000 1 600 000 1 333 000 1 000 000
400 000 za 5 let 2 065 000 2 135 000 1 450 000 1 185 000 853 000

Zdroj: Fincentrum

Poznámky k tabulce:

  1. u termínovaných vkladů je pro výnos vybrán nejlepší produkt na trhu
  2. u fondů je počítáno s průměrným ročním výnosem 3,5% u fondu peněžního trhu, 5% u dluhopisového, 6% u smíšeného a 8% u akciového
  3. u investic do fondů není počítáno s daní 25% - investor je drží déle než 6 měsíců
  4. výnosnost u podílových fondů není na rozdíl od bankovních vkladů garantována a minulé výnosy nejsou zárukou stejných výnosů v budoucnosti

I milionáři pracují

Přestože si mnozí myslí, že výnosy z tučného konta či podílů na firmách osvobozují od práce, opak je pravdou. Soudě alespoň dle životního stylu skutečných boháčů. Většina z nich totiž  nezahálí a věnuje se obvykle svým firmám, nebo dokonce chodí do zaměstnání. Ovšem na rozdíl od běžných lidí s vědomím, že mohou kdykoli přestat, aniž by jakkoli finančně strádali.

Hledáte-li informace o stavebním spoření, naleznete je v této sekci.

U některých se dokonce bohatství na první pohled vůbec nepozná. Příkladem pracujícího miliardáře je majitel lesů, polí, vinic, činžovních domů a zámku František Homolka. Díky rozsáhlým restitucím se z traktoristy stal majitelem třímiliardového „panství“. Nikdy však nevyměnil starý svetr za luxusní obleky. Před dvěma lety si dopřál s rodinou dovolenou autobusem ve Španělsku, letos se nikam nechystá. O žádném přepychu nemůže být podle něj ani řeč. „Velikost mého majetku se nezměnila, ale víte, jak to dnes vypadá s výnosy ze zemědělství. Určitě neodpočíváme. Naopak celá rodina pracuje více než dřív, protože od nás zaměstnanci postupně odcházejí,“ dodává. 

Nejbohatší Čech, osmatřicetiletý finančník, zakladatel investiční společnosti PPF Petr Kellner, považuje majetek především za velkou odpovědnost. Jeho jmění se odhaduje na deset až patnáct miliard korun. To, že nemá nouzi o peníze, dává tušit vila, kterou lze najít v učebnicích architektury, a jedna z největších soukromých sbírek fotografií Josefa Sudka. „Dostatek peněz dává pocit svobody a volnosti,“ konstatoval nedávno pro MF DNES muž, který velkou část svého času tráví na obchodních cestách.

Nezahálejí například ani mladé dědičky hotelového impéria Hilton sestry Nicky a Paris, na jejichž kontě leží 90 milionů euro. V jejich případě je vhodnější spíše než o práci mluvit o zálibách. Volný čas jim zčásti vyplňují nákladné večírky, na které létají vlastním letadlem. Paris se pokouší prorazit jako modelka, herečka, zpěvačka a módní návrhářka. Podle psychologů žene bohaté lidi k neustálé činnosti zejména snaha dokazovat vlastní schopnosti, ovšem nikoli okolí a pro peníze, ale sobě samým.

Necháváte své peníze jen tak ležet na běžném účtu nebo se snažíte o jejich efektivní zhodnocení? Jaká je vaše zkušenost s fondy, pokládáte je za vhodný kanál pro rozmnožení peněz? Těšíme se na vaše názory.