Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chcete mít důchod jako Švýcaři?

aktualizováno 
Pobírat starobní důchod ze švédského systému, rodinné dávky z Německa či podporu v nezaměstnanosti z Francie? Od 1. května příštího roku to nebude žádný problém. Víte, jaké další změny nám připraví vstup do EU v oblasti sociálního zabezpečení?

24. listopadu podepsal prezident novelu zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, která v prvé řadě přejímá normy platné v Evropské unie (dále EU) v oblasti transparentnosti jednotlivých veřejných sociálních systémů. Nejedná se o jednotící evropskou úpravu ale o pravidla pro placení příspěvků a nároky na dávky z jednotlivých sociálních systémů pro migrující osoby. 

Plať tam, kde pracuješ

Působnost těchto pravidel je pro migrující osoby bez ohledu na jejich občanství na území Evropského hospodářského prostoru (EU, Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a Švýcarska. Rozhodnete-li se tedy pracovat v některé z těchto zemí, budete vy i váš zaměstnavatel odvádět příspěvky na sociální zabezpečení do místní veřejné pokladny. Výjimkou budou za splnění určitých podmínek krátkodobá (do 1 roku) vyslání zaměstnanců zaměstnavatelem do zahraničních poboček či služební cesty. V takovém případě budete nadále součástí veřejného systému v zemi zaměstnavatele. Komplikovanější situace nastane, pokud zaměstnanec bude vykonávat zaměstnání ve více zemích. Pokud sídlo jedné z poboček bude v místě bydliště zaměstnance, pak sociální daně budou odváděny v právě této zemi. Pokud se však místo bydliště se bude nacházet mimo země, ve kterých jako zaměstnanec působí, pak příspěvky na sociální zabezpečení budou odváděny v zemi, kde je registrován zaměstnavatel.

Pravidla EU přikazují, aby příspěvky na sociální zabezpečení byly placeny pouze do jednoho systému. Výjimka však nastane, rozhodne-li se zaměstnanec vedle zaměstnání v jedné zemi ještě soukromě podnikat ve druhé členské zemi. Pokud tyto země přistoupily na úmluvu o placení příspěvků do 2 systémů, pak takový člověk bude odvádět sociální daně v obou zemích.

Mechanismus fungování pravidel EU

- Domácí legislativy zůstávají v platnosti. 

- Pravidla EU slouží pouze k určení příslušnosti do systému sociálního zabezpečení.

- Příslušná legislativa (sazby) se vztahuje na veškeré příjmy dané osoby (s určitými výjimkami). 

- Základní pravidlo: „Plať do systému sociálního zabezpečení země, ve které vykonáváš činnost.“ 

- Zaměstnavatel platí příspěvky tam, kde zaměstnanec

- Výjimky z pravidla (souběh OSVČ a závislé činnosti ve dvou různých zemích a obě země zároveň přistoupily na úmluvu o placení do 2 systémů, pak se budou příspěvky odvádět do 2 systémů)

Zdroj: Deloitte

Více důchodů z více zemí

Stavební spoření ponese méně.
Co změní nový zákon o stavebním spoření?
Vice ZDE.

Právní úprava určuje nejenom pravidla pro přispívání migrujících osob do jednotlivých systémů ale také pravidla plnění těmto osobám. (Pozn. Je třeba znovu zdůraznit, že směrnice EU nesjednocuje jednotlivé systémy sociálního zabezpečení. Kvalita a koncepce jednotlivých sociální systémů bude nadále v plné kompetenci jednotlivých členských zemí.) Základním pravidlem pro poskytování starobních důchodů je, že doba pojištění se v jednotlivých systémech EU neztrácí, ale sčítá. Z každého systému je vyplacena poměrná část plného důchodu členské země, který se vypočítá pro celkovou dobu účasti v systémech sociálního zabezpečení v rámci EU. Ostatní peněžité dávky jsou poskytovány pouze z aktuálních systémů, do kterých zaměstnanec přispívá. Bude-li například zaměstnanec vyslán německým zaměstnavatelem na půl roku do Francie, kam se odstěhuje s celou rodinou, bude manželka pobírat rodinné dávky či dávky v mateřství z německého systému. Zdravotní péče bude poskytována také z aktuálních systémů, v hostující zemi bude hrazena pouze akutní léčba.
 
Příklad: Doby pojištění: ČR: 10 let, Německo: 4 roky, Švédsko: 32 let,
celkem 46 let
Zaměstnanec bude pobírat 10/46 hypotetického českého důchodu vypočteného pro dobu pojištění 46 let, 4/46 hypotetického německého důchodu a 32/46 švédského důchodu. Pokud bude ve Švédsku stačit 32 let pro poskytnutí plného starobního důchodu, tak bude zaměstnanci vyplacen právě tento důchod, pokud bude pro něho výhodnější.

Žádné nové benefity

Jak pojišťovny zhodnotí 100 000 Kč?
Spoření s pojišťovnou: sliby, chyby.
Více ZDE.

Rozdíly mezi jednotlivými systémy jsou obrovské, a to jak ve výši dávek a odvodů, tak i v minimální době pojištění pro vznik nároku na dávky či ve věku pro odchod do důchodu. V rámci výše uvedeného prostoru tak zaměstnanec může pracovat v zemích s vysokými odvody ale zároveň štědrými dávkami (Francie, Švédsko), či naopak v zemích s nízkými daněmi a dávkami (Velká Británie, Španělsko). Jednotící směrnice nepřináší žádné nové „evropské“ benefity, ale vytváří prostor pro ekvivalenci mezi placením příspěvků a nároky na dávky pro migrující osoby. Za příslušnost k právním předpisům k té či oné zemi je plně zodpovědný zaměstnavatel. Prokazování této příslušnosti k jednotlivým systémům je však administrativně velmi zdlouhavý proces, který bude na zaměstnavatele i stát klást další nároky na nové kapacity. Zjednodušení by mělo přinést zavedení karet pojištěnců, které by centrálně evidovaly a ověřovaly veškeré nároky z jednotlivých systémů. Do té doby bude na celém systému profitovat mnoho poradenských firem, které za nemalé prostředky ochotně poskytnou své rady k lepší orientaci v této administrativní a byrokratické džungli.

Chystáte se cestovat po Evropě za prací? Jaký bude mít podle vás dopad otevření sociálních systémů na českou ekonomiku? Děkujeme za vaše názory a připomínky.

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Podívejte se, jak se změnily platební karty

Platební karty se staly nedílnou součástí našeho života. S příchodem těch bezkontaktních se Češi v jejich používání dokonce dostali na evropskou špičku....  celý článek

ČSOB včetně Poštovní spořitelny má mobilní peněženku (Na Nákupy), kterou...
Revoluce v placení: Chytrým mobilem platí v obchodech už tisíce Čechů

Placení mobilem se v Česku stává hitem podobně jako placení pípacími kartami. Mobilní peněženku už využívá přes 15 tisíc Čechů a počty uživatelů každým dnem...  celý článek

Petr Vosála
Setkává se s útoky na bankovní účty lidí. Češi jsou nepoučitelní, říká

Řada Čechů si myslí, že ovládá internetové bankovnictví, k platebním kartám se chová obezřetně a vyzná se přinejmenším v základech internetové bezpečnosti....  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

V září se 60 miliard korun octne „na ulici“
V září se 60 miliard korun octne „na ulici“

České ministerstvo financí včera oznámilo, že v září neprodá žádné nové pokladniční poukázky a jen 16 miliard korun dlu... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.