Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chcete si půjčit? Řekněte zaměstnavateli

aktualizováno 
Lidé si pomalu zvykají, že jim zaměstnavatel kromě mzdy nabízí další formu odměňování – zaměstnanecké výhody. Nejčastěji jde o příspěvky na životní pojištění, penzijní připojištění, stravenky atd. Poměrně málo lidí však ví o možnosti, že si zaměstnanec může od zaměstnavatele za výhodných podmínek půjčit peníze.
Ruka (c) profimedia.cz/corbis

Ruka (c) profimedia.cz/corbis

Problematice půjček ze strany zaměstnavatele se věnuje dokonce Zákon o daních z příjmů. Konkrétně jde o ustanovení paragrafu 6, odst. 9, písmeno n. Tato pasáž zákona se zaměřuje na situace, kdy zaměstnanci poskytnuté peníze jsou plně osvobozeny od daně z příjmů.

Základní podmínkou nutnou pro osvobození od daně z příjmů je existence návratnosti. Jde tedy v první řadě o to, že zaměstnanec je povinen poskytnuté finanční prostředky vrátit. Pokud by se totiž jednalo o půjčku nenávratnou nebo pokud by zaměstnavatel splacení půjčky (či její části) vůbec nepožadoval, pak by taková půjčka musela být brána jako běžný příjem zaměstnance a podléhá zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti.

Pro osvobození od daně z příjmů je nutné splnit podmínky uvedené v tabulce

Účel použití na straně zaměstnance

Limit půjčky pro osvobození

Na bytové účely

100 000 Kč

K překlenutí tíživé životní situace

20 000 Kč

V případě zaměstnance postiženého
živelní pohromou

Na bytové účely

100 0000 Kč

K překlenutí tíživé životní situace

200 000 Kč

Nejčastěji si půjčují lidé od zaměstnavatele na první z uvedených případů. Je ovšem nutné bezpodmínečně počítat s tím, že zaměstnanec použije půjčené prostředky na stanovený účel – tedy na bytové účely. Těmi může být jakákoli forma investice či opravy v oblasti bydlení. Zaměstnavatel by si tedy ve svém zájmu měl vyžádat od zaměstnance například fakturu za dodavatelem prováděné rekonstrukce bytu, která jednoznačně stvrzuje účel použití. Ostatní účely použití finančních prostředků (viz tabulka) podporované zmiňovaným ustanovením již nejsou tak časté, avšak nedá se paušálně říct, že by se neobjevovaly vůbec.

Zaměstnavatel může půjčit i více, je ovšem nutné počítat s daňovými povinnostmi

Určitě se shodneme na tom, že žádný zaměstnavatel nebude nadšený z žádostí zaměstnanců o bezúročné půjčky. Je to logické, neboť půjčené peníze mohou více či méně chybět v provozním kapitálu společnosti, což může způsobit problémy provozu společnosti. Půjčka navíc nemůže být poskytnuta v režimu provozních nákladů, nýbrž vždy půjde ze zisku po zdanění nebo z fondů s podobným daňovým režimem.

Vlastní výše půjčky adresované zaměstnanci není žádným právním předpisem omezena a zaměstnavatel může půjčit zaměstnanci na bytové účely třeba i půl miliónu (v tabulce uvedený limit 100 000 Kč. Zdůrazňuji, že jde čistě o dohodu obou stran. Na druhé straně je nutné doplnit, že žádný zaměstnanec na poskytnutí finančních prostředků z titulu existence pracovního poměru nemá právní nárok.

To samé platí i o způsobu umořování dluhu. Opět jde výlučně o dohodu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Velmi obvyklá praxe je taková, že zaměstnavatel strhává část výplaty a tím postupně snižuje hodnotu poskytnuté půjčky. Nebo se mohou dohodnout na nějakém splátkovém odkladu s tím, že potom zaměstnanec dluh uhradí jednorázově. To ovšem nebývá obvyklé a za určitých okolností to ani není daňově výhodné.

Příklad:  Zaměstnanec získá od svého zaměstnavatele bezúročnou půjčku na bytové potřeby ve výši 90 000 Kč.
Řešení: Jde o půjčku v limitu (100 000 Kč maximum), a tudíž taková věc nemá žádný daňový dopad na zaměstnance. Zaměstnanec musí prokázat, že půjčené prostředky byly skutečně použity na bytové potřeby a zároveň musí jít o půjčku návratnou (v budoucnu ji splatí v celé výši).

Nadlimitní půjčky podléhají zdanění, srovnávají se s obdobnými půjčkami na trhu

Vyjděme z výše uvedeného příkladu a předpokládejme, že zmiňovaný zaměstnanec požádá zaměstnavatele o navýšení této bezúročné půjčky o dalších šedesát tisíc.

Řešení: V tomto případě již zaměstnanec překročí zákonem stanovený limit daňového osvobození o padesát tisíc korun (limit je sto tisíc korun a zaměstnanec má vypůjčeno 150 tisíc korun). V takovém případě už nebude možné považovat bezúročnou půjčku za daňově neutrální, ale zaměstnanci bude nutné navýšit příjmy o lidově řečeno odpuštěný úrok. Ten se dá vypočíst na základě následujícího vzorce:

FZ = P x (TÚ – RÚ):365 x D

Legenda:
FZ……peněžní zvýhodnění zaměstnance v Kč
P……..poskytnutá půjčka nad zákonným limitem
RÚ……půjčka úročená zaměstnavatelem (u bezúročných půjček se vyplní nula)
D……počet dnů, kdy je tato nadlimitní půjčka poskytnuta

Komentář ke vzorci: Je logické, že snahou zaměstnance je žádat zaměstnavatele o půjčku bezúročnou či nízko úročenou. Pokud je půjčka bezúročná, tak RÚ činí nula. Na druhou stranu se mohou smluvní strany dohodnout na konkrétní úrokové sazbě, kterou bude půjčka úročena. V takovém případě se logicky snižuje výsledná hodnota vzorce a zaměstnanci se navyšují příjmy o nižší částku než u půjčky bezúročné.

Co se týče hodnoty TÚ, tak zde se pracuje s úrokovou mírou, kterou nesou podobné úvěrové produkty na trhu (takzvaná obvyklá úroková sazba). Vzhledem k současným tržním hodnotám bychom pracovali s úrokovou mírou přibližně v rozmezí mezi pěti až deseti procenty.

Snahou zaměstnance by mělo být snížit hodnotu bezúročné půjčky do zákonem stanoveného limitu. V okamžiku dosažení této hodnoty se mu totiž přestávají navyšovat příjmy o takzvaný odpuštěný úrok. Čím déle se tedy dohodne se zaměstnavatelem na umoření dluhu, tím více bude daňově zatížen.

Praxe je taková, že půjčky zaměstnavatele jsou poskytovány zpravidla loajálním zaměstnancům a zejména těm, které si chce zaměstnavatel dlouhodobě udržet ve firmě. Je evidentní, že pro zaměstnavatele poskytnutí bezúročné či nízko úročené půjčky není žádným přínosem (snižuje mu provozní kapitál, dává ji ze zisku po zdanění). Jedinou výhodou pro něj může být stabilizace kvalitního pracovníka či jeho zvýšená motivace.

Nevyznáte se v nabídce nových produktů bank či spořitelen? Čtěte - Vyplatí se?

Půjčili byste si od zaměstnavatele? Je tato forma zaměstnaneckých výhod ve vaší společnosti obvyklá? Těšíme se na vaše názory. 

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
O kolik peněz přijdete na nemocenské a jak finanční ztrátu zvládnout

Onemocnění nebo úraz jsou nepříjemné záležitosti. A když se jejich léčba prodlouží, situace se ještě víc komplikuje, a to po finanční stránce. Jak se připravit...  celý článek

Ilustrační snímek
Životní pojistku má více než polovina Čechů. Jaké jsou letošní novinky

Celkem 53 procent Čechů, kteří se dostali do vážné životní situace, přiznává, že to mělo výrazný vliv na jejich domácí rozpočet a finanční situaci rodiny. V...  celý článek

Ilustrační snímek
Pojistit se může i cukrovkář. Co si však pohlídat a s čím počítat

V Česku žije přes 900 tisíc diabetiků a jejich počet stoupá. I s cukrovkou lze sjednat životní pojištění, nemoc však může pojistku prodražit či omezit. Jaké...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.