Pokud po jednání zajdete s čínským partnerem na večeři, nebojte se dát si pivo.

Pokud po jednání zajdete s čínským partnerem na večeři, nebojte se dát si pivo.

Chcete úspěšně obchodovat s Číňany? Nemluvte o sexu a politice

  • 1
Deset a půl procenta, o tolik vzrostla čínská ekonomika v roce 2006. Není proto divu, že do nejlidnatější země světa se pokouší vyvážet nejen české kolosy, jako je Škoda, ale štěstí zkouší i menší firmy. Společnosti se ale často dopouštějí zásadní chyby – mají nastudovány kontrakty, komodity i možnosti dodávek, ale nevěnují pozornost čínské etiketě a jazyku.

Čína je komunistická země, ale Číňané to tak nevnímají, protože už z dob Konfucia před dvěma tisíci lety je jasně nastaven vztah mezi autoritou a člověkem. To znamená, že o některých skutečnostech, které by se u nás řešily, se v Číně nediskutuje. Na první pohled však není zřejmé, že jde komunistickou zemi. Orientace na obchod je zde velmi silná - Číňané jsou navíc velice dobří a flexibilní obchodníci, kteří dokáží využít každé příležitosti k tomu, aby vydělali peníze. Ty jsou v podstatě jedinou uznávanou hodnotou v čínské společnosti.

V Číně se v obchodním jednání dává přednost věcnosti, v neformálním styku však rádi místní obchodníci pohovoří o své rodině či zálibách, mezi které se ovšem řadí práce. Samozřejmě mentalita nás a Číňanů je hodně odlišná – jsou témata, o kterých nemůžete diskutovat (například o sexu či politice). V Číně má tradičně velký význam neverbální komunikace, například smích zakrývá překvapení, nesouhlas, nevhodný návrh nebo dotaz. V duchu dávných tradic považují Číňané za nevhodné se dívat partnerovi do očí, což podle jejich výkladu znamená jistou agresivitu nebo nepochopení.  

S doporučením zvítězíte
V byznysu dávají hodně na doporučení a osobní kontakty, jelikož jsou neradi ve styku s tím, na koho nemají reference. Přestože tradiční čínský život žen a mužů probíhal odděleně, díky komunistické propagandě a zejména od založení ČLR začaly ženy získávat rovnoprávný status. Není však stále dodnes zcela obvyklé, aby ve vedoucích funkcích a delegacích byly ženy.

„Čínští obchodníci dávají přednost jako svému obchodnímu partnerovi muži, nejlépe tlustému, šedovlasému či plešatému“, směje se Kříž, editor portálu o Číně www.cinsky.cz. Na vašeho partnera také zapůsobí, když budete vědět, že vizitka se podává oběma rukama, je považována za téměř posvátnou věc, takže není dobré si na ni dělat poznámky. „Při pozdravu není také na místě se uklánět až k zemi po vzoru Japonců, Číňané se zdraví pouze mírným pokynutím,“ vysvětluje Kříž.

Nebojte se alkoholu
Pokud po jednání zajdete s čínským partnerem na večeři, nebojte se dát si pivo. Je to nejoblíbenější čínský nápoj. „Číňané jsou v přístupu k alkoholu trošku jako Rusové, pokud se opijete, považují to za zábavné“, doplňuje Kříž. Samozřejmě záleží na provincii, ve které se nacházíte – na severu země vám mohou ještě nabídnout pálenku, a to z obilí, na jihu země zase 40-70% lihovinu z rýže.

Co se týče kouření, bez nadsázky lze říci, že je tato země poslední baštou kouření na zemi. „Kouření je tolerováno v restauracích, ve vlacích, na úřadech. Kdyby nebylo Číny, tak světoví výrobci cigaret zbankrotují,“ s úsměvem doplňuje Kříž.

Čína má celkem 24 provincií, je tam ale přes 50 národností. Svobodným Evropankám by se tam líbilo, na 100 žen je zhruba 120 mužů, což je už poměrně zásadní rozdíl. Z důvodu státní regulace většina rodin může mít pouze jedno dítě. Výjimkou jsou vesnice a nebo jiné národnosti, toto se ovšem netýká národnosti Chán, která je nejrozšířenější (cca 90 procent obyvatelstva).

Pokud se rozhodnete zatím jen do Číny podívat, je tato země pro nás velmi levná. „Letenka sice stojí okolo 20 000 korun, v restauraci se už najíte okolo 50-100 korun a za 150 korun se obléknete od hlavy až k patě“, vysvětluje Kříž. Navíc lze za tři dny projet téměř Čínu vlakem, a to za cenu jízdenky okolo 4000 korun (vlakový lístek z Pekingu do Šanghaje stojí zhruba 1500 korun).

Čínština na vzestupu
„V průběhu posledních čtyř let prožívá výuka čínského jazyka boom“, doplňuje Kříž. Vyučuje ji nejenom například Vysoká škola ekonomická, ale i dalších 5 jazykových škol v Praze. Aby jste si vybrali ten správný vzdělávací ústav, je dobré se dopředu informovat o kvalifikaci lektora, jeho vzdělání i praxi ve výuce.

„Soukromá hodina vás vyjde okolo 500-1000 korun na hodinu, ve skupince dalších 10 studentů dáte za jeden semestr okolo 4000 až 5000 korun“, vypočítává Kříž. Čínštinu se přitom na komunikativní úrovni můžete naučit za 2-3 roky studia (minimálně 2 lekce týdně) nebo se doporučuje absolvovat intenzivní roční kurz v Číně (více na www.cinsky.cz).

„Když se ale naučíte už 50 nebo 100 vět čínsky, staví vás to do úplně jiné kategorie,“ říká Kříž. Nejtěžší je na tomto jazyku fonetika a znakové písmo, které je naprosto odlišné, a proto se nedoporučuje studovat čínštinu samostudiem. Navíc má čínština čtyři tóny, kdy každý znak, každá výslovnost má úplně jiný význam, a to podle toho, jakým tónem ho vyslovíte. Těžká je také sama psaná podoba čínštiny, protože tento jazyk nemá abecedu. Nemusíte se ovšem bát, přes řadu místních dialektů, že vám po studiu v Praze nebudou místní rozumět. Čínský jazyk je jen jeden.

Martin Kříž, ekonom a sinolog, studoval čínštinu na univerzitě v Pekingu. V současné době vyučuje čínštinu na VŠE, zároveň provozuje informační a zpravodajský server o současné Číně www.cinsky.cz