Chcete zůstat milionářem?

Snad každý by se rád stal milionářem. Někomu se to dokonce podaří. Získat velký majetek je však jen první část problému. Tou druhou částí je otázka, jak si nabytý majetek udržet a rozmnožit. Ne každý čerstvý milionář na ni najde správnou odpověď.

Zkušenosti ukazují, že mnozí z nových milionářů o své jmění dříve či později přijde. Platí to pro osoby, které zbohatly prakticky všemi možnými způsoby: dědictvím, výhrou, vlastním podnikáním. Celkem vzato nepřekvapuje, že dědici a výherci obecně neumějí se svými penězi příliš dobře zacházet. Susan Bradleyová, finanční poradkyně, která se specializuje na „nové zbohatlíky“, uvádí, že do tří let je 70 % výherců velkých částek v loterii opět „na svém“. Také z České republiky jsou známy případy (byť ojedinělé) marnotratných dědiců či restituentů, kteří ve velmi krátké době přišli o všechno.

Někteří novopečení milionáři (zejména s nízkým příjmem a málo kvalifikovaným zaměstnáním, jak uvádí profesor Roy Kaplan z Florida Institute of Technology, autor studie o chování výherců v USA) začnou bezmyšlenkovitě utrácet a pokud přece jen investují, často tak činí velmi neodborně. Často se pak po nákupu luxusního automobilu, cestě kolem světa a po rozvodu (náhlé zbohatnutí představuje potenciál pro vznik nečekaných rodinných problémů, jak uvádí finanční poradce Michael Garrison z West Chatham, Massachusetts) vrací zpět k montážní lince či za přepážku. Problémy s nezvládnutím bohatství mají však často i umělci a sportovci - profese, které mají k investičnímu managementu obvykle daleko.

Vyzkoušejte si obchodování na největším trhu světa - na burzách NYSE, AMEX a NASDAQ - v naší
INVESTIČNÍ HŘE.
Navíc můžete vyhrát ceny v celkové hodnotě 250 000 Kč

Že výherci loterií či dědicové často nezvládnou práci s velkým majetkem, není příliš překvapující. O to více je pozoruhodné, že i mnozí úspěšní podnikatelé mají problémy se zvládnutím svého majetku. Netýká se to pouze dvacetiletých „internetových milionářů“, kteří v letech 1999 až 2000 utráceli za luxusní vozy a nemovitosti, aby se záhy poté vrátili ke svým ojetým Fordkám a k bydlení u rodičů. Staré čínské přísloví praví, že velký majetek nepřežije tři generace („Fu bu guo san dai“); Američané znají podobné úsloví. Nikoli náhodou: existují ekonomické studie, které ukazují, že jen 4 % rodinných firem úspěšně přežije až do čtvrté generace. Jak je to možné?

K zodpovězení této otázky si musíme položit jinou otázku: jaké schopnosti jsou nutné ke zbohatnutí? Stručně řečeno, úspěšní podnikatelé mívají tyto charakteristické vlastnosti:

•  podnikavost spíše než teoretické znalosti
•  rychlé reakce
•  pracovitost
•  maximální sebedůvěra
•  maximální soustředění na jedno odvětví podnikání 
•  optimismus a nezbytná dávka štěstí.

Tyto vlastnosti či schopnosti jsou tedy potřebné ke zbohatnutí. Jaké schopnosti a přístupy jsou však nutné pro udržení bohatství?

•  nutné minimum teoretických znalostí z oboru financí a investic
•  trpělivost
•  psychická odolnost - schopnost nedělat více, než je nezbytně nutné
•  skromnost
•  orientace na širokou diverzifikaci portfolia
•  zdravý skepticismus, nespoléhání se na štěstí

Je zřejmé, že vlastnosti potřebné k získání velkého majetku jsou v přímém protikladu s vlastnostmi a schopnostmi nutnými k jeho udržení. Často se stává, že úspěšný podnikatel si neuvědomí bod, kdy je nutné změnit strategii, a svůj velký majetek řídí stejně jako v době, kdy byl skromným majitelem malé dílničky či obchůdku. Stane se, že štěstí, které ho dříve doprovázelo, jej opustí, a on se ocitne opět na začátku.

Bojíte se rizika? Tak plaťte! Kolik vlastně za pojištění platíme? Čtěte více
 ZDE.

Je mnoho takových, kteří tvrdí „nepotřebuji investovat do cenných papírů, můj vlastní podnik je mnohem ziskovější než nějaké hloupé fondy nebo státní dluhopisy.“ Toto tvrzení je prvním krokem k návratu do chudoby. Skutečně rozumný podnikatel včas vyčlení část svého soukromého majetku a spravuje jej zcela odlišným způsobem než samotný podnik. Ve vyspělých zemích bývá správa tohoto soukromého majetku věcí privátních bankéřů či investičních poradců.

„Když jsou investiční poradci a privátní bankéři tak chytří, tak proč nejsou sami bohatí a musí pracovat pro jiné?“ zní časté uštěpačné poznámky úspěšných podnikatelů. Poradci nejsou špičkoví podnikatelé, mají ovšem znalosti, zkušenosti a schopnosti majetek zachovat a bezpečně jej spravovat. Čím větší majetek, tím složitější je jeho správa. Od jisté výše je profesionální správa majetku nutností, a to z více důvodů. Jde o daně a účetnictví, o správnou diverzifikaci a alokaci aktiv, o finanční plánování a celou řadu dalších nuancí.

Více o českých i zahraničních fondech se dozvíte ZDE.

Koncem 90. let se mnozí úspěšní podnikatelé s velkou sebedůvěrou rozhodli, že ušetří na finančních poradcích a že si budou své investice spravovat sami ve formě přímých akciových investic. Bez potřebných znalostí však většina z nich dopadla špatně. Makléřská firma All-Tech Investment Group uvedla, že 70 % jejích klientů ztrácí peníze. To bylo koncem roku 1999, kdy akciový index NASDAQ rostl a blížil se svému vrcholu. O rok či dva později, kdy NASDAQ byl zhruba na polovině své hodnoty z konce roku 1999 a klesal dále, bylo ve ztrátě bezmála 100 % laicky spravovaných portfolií - ztráty často přesahovaly tři čtvrtiny investovaného kapitálu.

Jak velké bohatství je zapotřebí, aby se člověk kvalifikoval jako klient soukromé banky? Tradiční švýcarské privátní banky obvykle nemají zájem o klienty, jejichž volný likvidní majetek nedosahuje alespoň 5 miliónů USD. Důvodem je značná pracovní náročnost: privátní bankéři jsou kvalifikované a dobře placené síly. Ani silná technická podpora jim neumožní pracovat pro velké množství klientů najednou, protože individuální finanční poradenství a správa portfolia vždy zůstane do značné míry „lidskou“ záležitostí - vztahem mezi klientem a bankéřem. Pod úrovní 5 miliónů USD se hovoří o tzv. „masově bohatých“ klientech („mass affluent“). Těmto klientům jsou nabízeny standardní, snadno automatizovatelné služby.

Náklady na služby privátního bankovnictví se pohybují ve světovém průměru od 1 % do 1,5 % z objemu spravovaného majetku ročně. Klienti s majetkem přes 100 miliónů dolarů typicky platí kolem jednoho miliónu dolarů ročně, což je částka, která se zhruba rovná nákladům na vydržování vlastního finančního manažera s příslušným technickým vybavením. Pro rodiny s majetkem přes 250 miliónů dolarů je běžné mít vlastní kanceláře s pěti až padesáti zaměstnanci, kteří se starají o rodinné finance. V USA existuje asi 3 500 takovýchto rodinných kanceláří, v Evropě jen asi 200.

Fondy prožívají poklidné léto. Červencový scoring podílových fondů. Vice ZDE.

Drtivé většině českých čtenářů může čtení o soukromých investičních poradcích a bankéřích připadat jako příběhy z jiné planety. Rozdíl je však jen ve výši částek, nikoli v základních principech: za prvé, žádná dobrá rada není zadarmo; za druhé, skutečně úspěšní podnikatelé zaměstnávají finanční profesionály a nedělají si investiční management „na koleně“.

V českých podmínkách, kdy jen málokdo si může dovolit stát se klientem prestižních privátních bank či drahých finančních poradců, je o to důležitější mít alespoň základní finanční gramotnost. Znát nejdůležitější principy investičního managementu je o to důležitější, že odborná úroveň většiny „finančních poradců“ (ve skutečnosti dealerů stavebních spořitelen a pojišťovacích agentů) je obecně dosti nízká.

Předchozí ukázky z knihy Pavla Kohouta - Investiční strategie pro třetí tisíciletí (3. rozšířené vydání)
Kdy nás dostihnou evropské ceny?	Davové chování investorů - o mravencích a spekulantech
Víte, jaký jste vlastně investor?	Jak z vás finanční poradci dělají hlupáky
Jak se nestát  obětí tunelářů

---

Úryvek je z knihy "Investiční strategie pro třetí tisíciletí (3. rozšířené vydání)" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Obchodní zákoník - s úvodním komentářem k 1.4.2003
Mateřská a rodičovská dovolená - 2. vydání
Financování vlastního bydlení - 3. rozšířené vydání