A pokud se mají vážněji zamyslet nad otázkou své budoucí profese, pak u dívek vítězí povolání učitelky (14 %), zatímco chlapci se chtějí stát fotbalisty (15 %). Vyplývá to z průzkumu agentury Median.
Jedenáctiletým dívkám se také poměrně zamlouvá zaměstnání lékařky, nepohrdly by ani kariérou zpěvačky. V menší míře uvažují o profesi prodavačky, kadeřnice, zdravotní sestry, veterinářky. Minimum z nich má zájem stát se herečkou, modelkou nebo hlasatelkou.
Stejně staré chlapce láká nejvíce kariéra řidiče z povolání, policisty, pilota či programátora. Někteří z nich by se rádi živili jako automechanik, hokejista, automobilový závodník, hasič nebo záchranář. Co děti při výběru povolání nejvíce ovlivňuje? "Nejčastěji na ně mají vliv samozřejmě rodiče. Ať konkrétně jejich profese nebo představa o tom, čím by se dítě mohlo v dospělosti živit," říká Božena Debefová, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny v Uherském Hradišti. "Velký vliv na volbu povolání může mít i další autorita, kterou dítě uznává a důvěřuje jí - učitel, kamarád nebo sourozenec. Děti se však při volbě povolání nechají ovlivnit i televizí."
Budu zvěrolékař jako ten pán ze seriálu
V Belgii sledovali souvislost mezi tím, čím se děti chtějí stát, a tím, na jaké televizní pořady se dívají. O průzkumu informoval server jobpilot.cz. Zjistilo se, že mladé lidi při výběru zaměstnání velmi silně ovlivňují vzory z televizních seriálů.
"Čím častěji se mladí lidé dívají na určitý program, o to pozitivněji hodnotí to které povolání, které v pořadech vidí," říká Kathleen Beullensová z katolické univerzity v belgickém Löwenu, jejíhož průzkumu se zúčastnilo 350 žáků z Flander. Belgické televizní seriály o zvěrolékařích nebo porodních asistentkách vyvolaly u mladých diváků zvýšený zájem o tyto profese.
Stejný účinek byl zaznamenán u seriálu o vojenských parašutistech. Hodně žáků, kteří se dívali na tento seriál, se pak skutečně chtělo věnovat kariéře v ozbrojených silách. Děti sice uváděly, že jejich rozhodování o budoucí profesi ovlivňují zejména rodiče, učitelé a přátelé, ale průzkum potvrdil, že existuje velká souvislost s televizí.
Přitom dokumentární pořady mají na děti větší vliv než fiktivní nebo detektivní seriály. Budou chtít české děti díky seriálům Pojišťovna štěstí nebo Redakce rozšířit řady pracovníků pojišťoven a novinářů? "V Česku sice podobný průzkum zatím neproběhl, ale je to docela možné," připouští sociolog Petr Matějů. "Myslím, že bychom byli sami překvapeni, jak velký vliv může mít na děti televizní seriál z profesního prostředí."
Vliv rodiny vede
"Řada už hotových českých studií dokazuje, že u nás je vliv rodiny na výběr povolání i na dosažené vzdělání dítěte největší v Evropě," říká sociolog Matějů. Děti nemají představu o svém povolání ani v patnácti letech. Co bude za čtyři roky, jestli další studium, nebo práce, to je pro ně nepředstavitelně dlouhá doba.
Přitom psychologové z pedagogicko-psychologických poraden stále rodičům zdůrazňují potřebu mluvit s dětmi o jejich případném povolání už od sedmé třídy základní školy.
"Většinou si v patnácti letech dítě vybere školu podle předmětů, které ho baví a které mu jdou. Rozhodování mají snadnější děti rodičů, kteří například mají živnost - táta je automechanik, a protože i syna baví opravování aut, chce jít v otcových stopách," říká ředitelka Pražské pedagogicko-psychologické poradny Helena Hudečková. Podle ní kolem osmnácti let už člověk samozřejmě nemá dětské představy o tom, že bude například slavným hercem či herečkou. "Zato ví, že chce třeba cestovat, a rozhodně ne sedět v kanceláři," poznamenává ředitelka Hudečková.
Mladé lidi často ovlivní při výběru zaměstnání zajímavý člověk, který dokáže pro svou profesi nadchnout. "A je jedno, jestli vás ovlivní v patnácti, dvaceti nebo někdy i daleko později. Spousta profesí je nezávislá na získaném vzdělání, takže rozhodnutí o povolání často padne podle nabízených možností až poté, máme-li dostudováno," dodává.
Cíl profese? Úspěch
Pro mladé lidi je důležitá ještě jedna věc - životní úspěch. K tomuto závěru došel ve svém průzkumu mezi patnáctiletými sociolog Petr Matějů. Někteří mladí chtějí úspěchu dosáhnout talentem, co nejvyšším vzděláním, znalostí cizích jazyků, tím, že se stanou jedničkou v oboru. "Tito mladí se už zároveň smiřují s tím, že to není ideální způsob, jak vydělat hodně peněz," komentuje sociolog. Vedle nich jsou tací, kteří chtějí podnikat, vydělat spoustu peněz. Jsou ochotni riskovat a nést odpovědnost sami za sebe.
"To je skvělé," říká sociolog. "Jenže tato cesta k úspěchu je již v hlavách dětí spjata s využíváním konexí a hlavně s politikou. Nedůležitost poctivosti podle něj jen podtrhuje, jak si mnozí mladí pod vlivem společenského mínění představují úspěšného podnikatele. Již v patnácti letech mají za to, že podnikání zajišťující velké příjmy znamená zapomenout na poctivost, mít kontakty a být třeba i aktivní v politice.
Jak jsem získal první zaměstnání?
- Díky pomoci příbuzných a známých 28,8
- Zeptal jsem se ve firmě 26,3
- Podal jsem si inzerát 14
- Pomohl mi úřad práce 9,2
- Přes kontakty získané na škole 8,8
- Odpověděl jsem na inzerát 6,7
- Začal jsem podnikat 2,8
- Pracuji v rodinné firmě 2,5
- Navštívil jsem burzu práce 0,9
- Práce mi byla nabídnuta 0,0
Odpovídalo 538 absolventů škol
Zdroj: Národní ústav odborného vzdělávání
