Čím se řídí práce mimo pracovní poměr

  • 1
Být zaměstnaný v pracovním poměru skýtá kromě určité dávky jistoty také mnohé nevýhody. Firma si většinou nárokuje veškerý čas pracovníka, když chcete změnit zaměstnání, musíte dodržet výpovědní lhůtu. Proto zákoník práce umožňuje vykonávat práci i mimo pracovní poměr, takzvaně „na dohodu“.

Tyto dohody mají však doplňkový charakter, protože zákoník práce upřednostňuje všude, kde je to ekonomicky a prakticky výhodnější, uzavírání pracovního poměru. Tato zásada je uplatněna i v novém zákoníku práce, jehož účinnost nastane dnem 1. ledna 2007.

Pokud nejde o pracovní poměr, vztahují se na takto založené vztahy pouze ta ustanovení zákoníku práce, která mají buď obecný charakter, nebo u nichž to zákoník výslovně stanoví. Podrobné podmínky si musí tedy zaměstnanec se zaměstnavatelem v příslušné dohodě sjednat. Může jít například o nárok na dovolenou, na některé příplatky a podobně. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, které uzavřel zaměstnanec, mohou být uskutečněny i ve spolupráci s jeho členy rodiny.

Dohoda o provedení práce

Nejčastější forma dohody je dohoda o provedení práce. Hlavní zásada říká, že tuto dohodu lze uzavřít na práce maximálně do rozsahu 100 hodin, v novém zákoníku práce to pak bude až do 150 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Dohoda uzavřená u jiné firmy se opět posuzuje samostatně.

Do počtu hodin se nezapočítávají ani dohody o pracovní činnosti uzavřené u stejného zaměstnavatele. Pracovní úkol sjednaný v dohodě o provedení práce musí být konkrétní a vymezený počtem hodin, aby celkový rozsah prací byl kontrolovatelný, a dohoda by rovněž měla obsahovat odměnu za sjednanou práci. Kdyby výsledek práce neodpovídal zadaným podmínkám, může být odměna snížena.

Odměna je splatná až po vykonání nebo odevzdání práce. Nebyl-li úkol splněn v dohodnuté době, může zadavatel od dohody ustoupit. Naopak pracovník může od dohody ustoupit, když mu zaměstnavatel nevytvořil potřebné podmínky pro práci. V takovém případě lze požadovat náhradu vzniklé škody. Z dohody o provedení práce nevznikají zaměstnanci nároky na zápočet do důchodu ani na nemocenské pojištění. Neplatí tedy ani pojištění sociální.

Dohoda o pracovní činnosti

Další možností práce mimo pracovní poměr je uzavření dohody o pracovní činnosti. Tento druh pracovní činnosti není limitován celkovým počtem 100 hodin, protože se zde předpokládá trvalejší nebo opakovaný výkon práce. Proto může být dohoda uzavřena v průměru na polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Z toho vyplývá, že v jednotlivých dnech nebo týdnech může zaměstnanec podle potřeby odpracovat i více hodin, než činí polovina stanovené týdenní pracovní doby, ale v průměru za dobu trvání dohody nebo za kalendářní rok nesmí být uvedený limit překročen.

Dohoda, která musí být uzavřena písemně, by měla vždy obsahovat: druh sjednané práce, odměnu za vykonanou práci, sjednaný rozsah pracovní doby, dobu, na kterou se dohoda uzavírá. Kdyby některá z těchto podmínek nebyla splněna, byla by dohoda neplatná. Dohoda o pracovní činnosti se uzavírá zpravidla na dobu určitou, ale může být uzavřena i na dobu neurčitou. Pokud se zaměstnanec dohodne se zaměstnavatelem na poskytnutí dovolené nebo na placení některých příplatků, je třeba tyto náležitosti v dohodě uvést, protože na ně automaticky nárok nevzniká.

Dohoda může být ukončena po vzájemné dohodě nebo jednostranně výpovědí. Pokud v dohodě nebyly vymezeny důvody vedoucí k jejímu ukončení, platí, že může být ukončena oboustranně bez udání důvodů v patnáctidenní lhůtě, která počíná běžet dnem doručení druhé straně. Z dohody o pracovní činnosti vzniká nárok na nemocenské pojištění a doba jejího trvání se započítává i pro důchodové pojištění. Sociální pojištění se v tomto případě tedy musí odvádět.