|
Zajímají-li vás další informace o téměř 500 fondech, naleznete je v naší specializované sekci ZDE. Speciálně na české fondy je zaměřena stránka: fondy.idnes.cz |
Větší fondy disponují s velkým majetkem, což má mnoho příznivých důsledků. Prvním je, že nemusí udržovat tak velkou část svého portfolia v likvidní podobě pro případ zvýšených odkupů podílových listů. Obzvláště u akciových a smíšených fondů držba likvidních prostředků vede k výraznému snížení výkonnosti fondu. Druhým je, že větší fondy provádí nákupy a prodeje cenných papírů ve větším objemu a tudíž platí menší brokerské poplatky. Jelikož se výše těchto poplatků přímo projevuje ve výkonnosti fondu, vede i toto k vyšší výkonnosti větších fondů. Třetím důsledkem velkého objemu spravovaných peněz je, že velké fondy mohou lépe diverzifikovat své portfolio a tudíž poskytují lepší poměr výnos/riziko. Ke zvýšení výkonnosti velkých aktivně spravovaných fondů připívá i to, že jsou schopny platit více peněz svým portfolio manažerům jakožto i fakt, že správa portfolia velkého fondu je pro manažera mnohem prestižnější než správa malého fondu.
Uváděné skutečnosti by se měly odrazit ve výkonnosti fondů. Podívejme se, zda je tomu doopravdy. Fondy v každé kategorii zvlášť jsme seřadili podle velikosti spravovaného majetku a rozdělili na dvě poloviny. V první polovině jsou fondy s podprůměrným majetkem, ve druhé fondy s nadprůměrným majetkem.
Graf srovnání výkonnosti:
Zdroj: UNIS
Poznámka: V grafu nejsou uvedeny fondy fondů, neboť v této kategorii jsou pouze tři fondy. V kategorii akciových fondů jsme vyloučili fond OPF AKRO SVĚT a v kategorii dluhopisových fondů OPF AKRO OBLIGACE.
Hledáte informace o akciích? Naleznete je spolu s články na toto téma ZDE.
Výsledky jsou až překvapivě jednoznačné. Výkonnost větších fondů za poslední rok je ve všech kategoriích vyšší než výkonnost menších fondů. Největší rozdíl ve výkonnosti je u akciových a smíšených fondů, takřka zanedbatelný rozdíl je ve výkonnosti dluhopisových fondů a fondů peněžního trhu. To je v souladu s tím, že výnosy z rozsahu fungují nejvíce u fondů, které mají akciovou část portfolia. Jelikož je výnos pro podílníky závislý na výši poplatků, podívejme se ještě na to, jak se poplatky velkých fondů liší od poplatků fondů malých. V následujícím grafu je uvedena celková roční zátěž podílníka, tj. součet vstupního poplatku, poplatku za správu a výstupního poplatku.
Graf srovnání poplatků:
Zdroj: UNIS
Poznámka: V grafu nejsou uvedeny fondy fondů, neboť v této kategorii jsou pouze tři fondy. V kategorii akciových fondů jsme vyloučili fond OPF AKRO SVĚT a v kategorii dluhopisových fondů OPF AKRO OBLIGACE.
Vyjádření společnosti ČP Invest k tomuto článku naleznete ZDE.
Výsledky opět mluví ve prospěch investice do velkých fondů. Oproti grafu výkonnosti je ale nyní největší rozdíl v zátěži podílníka v kategorii dluhopisových fondů a fondů peněžního trhu. Velké fondy si prostě mohou dovolit vybírat nižší poplatky od svých podílníků, protože mají nižší průměrné náklady.
Podtrženo a sečteno, malé fondy jsou v mnoha ohledech v horším postavení než velké fondy a je to znát na jejich výkonnosti. Proto je pro investory výhodnější investovat do většího fondu než do malého fondu. Tuto skutečnost si uvědomují i fondy samotné a proto lze v poslední době sledovat čím dál větší počet slučovaných malých fondů (posledním bylo dubnové sloučení fondu Union peněžní trh s fondem J&T Perspektiva – P). Jedinou šanci na přežití mají malé úzce specializované fondy, jako je například Fond farmacie a biotechnologie a Fond ropného a energetického průmyslu společnosti ČP Invest. Pro malé fondy bez vyhraněného investičního zaměření není na českém trhu místo.
Jaké jsou Vaše zkušenosti s malými a velkými fondy? Co si myslíte o budoucnosti českých mini-fondů? Napište nám svůj názor!
