Cizinci se učí kličkovat v zákonech

Kdo pracuje nejčastěji načerno? Řada lidí si představí dělníka z Východu, který si v Česku bez ohledu na své vzdělání přivydělává na stavbě.

Firma, která takto sráží náklady na zaměstnávání lidí, může stavět levněji než konkurence a tím ji ohrožovat.

Velké stavební společnosti, které mají zavedené jméno, se těmto praktikám brání. "Zákaz práce načerno máme zakotvený i ve smlouvách s našimi subdodavateli," říká Ondřej Šuch, mluvčí stavební společnosti Skanska. Předpokládá, že i konkurence se chová podobně. Nelegální pracovníky využívají spíše menší firmy, které si tolik nezakládají na své pověsti.

Opakovaná pracovní cesta
Zkušenost Úřadu práce ve Vyškově ukazuje, že mezi "tajnými" pracovníky mají cizinci značný podíl. "Těch případů jsou spíše desítky. Zaměstnavatelé, pro které pracují cizinci, se však naučili využívat různých možností naší legislativy," říká ředitel úřadu Jan Marek.

U cizinců se za nelegální práci považuje i to, že se nechají zaměstnat bez pracovního povolení nebo ho překračují - pracují třeba na jiném místě, než mají v povolení napsané. "V roce 2007 jsme přijali víc než tisíc oznámení zaměstnavatele o vyslání cizince mimo toto místo," přibližuje Jan Marek. Firmy využívají možnost vyslat zaměstnance na služební cestu na 7 až 30 dní. Během roku ho přitom vysílají opakovaně, takže ve skutečnosti pracuje jinde, než podle pracovního povolení smí.

Na Vyškovsku se od roku 2006 počet takových oznámení zvýšil zhruba o tři stovky.
Ubývá naopak cizinců, kteří by pracovali úplně bez povolení. "Typický příklad je, že přistihneme cizince, který má pracovní povolení vydané jiným úřadem práce. U nás pak překračuje dobu, po kterou byl vyslán na pracovní cestu, nebo dokonce pracuje ve zcela jiném oboru," vysvětluje ředitel Marek.

Černá práce v Evropě
Pracovní povolení v Česku nepotřebují občané států Evropského hospodářského prostoru, do kterého patří kromě zemí EU také Norsko, Island a Lichtenštejnsko, a jejich rodinní příslušníci. Částečně omezit černou práci z ostatních, zejména východních zemí by mělo uvažované zavedení "zelených karet" pro vybrané profese.

V některých státech Evropy jsou naopak Češi stále vnímáni jako levná síla, která neváhá pracovat načerno. Čeští pracovníci se stále nemohou nechat volně zaměstnat v celé EU - přechodné období dosud uplatňuje Belgie, Dánsko, Francie, Německo a Rakousko. Ze společného prostoru mimo EU pak Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko.

,