Za prací vzemědělství, stavebnictví, v elektrotechnickém a těžebním průmyslu jezdí do Česka pracovat v drtivé většině muži. Nejvíc jich přichází ze Slovenska, z Ukrajiny, Polska, Bulharska, Běloruska a Moldavska. Jejich ženské protějšky, kterých je v tuzemsku poskrovnu, se uplatňují převážně v textilním průmyslu, ve službách a jako zdravotní sestry.
"Zaměstnáváme cizince převážně v příhraničních oblastech, protože to mají mnohdy blíž domů," říká ředitel personálního odboru lesní společnosti CE Wood Zlín Jiří Pospíšil. Slováci nebo Poláci pracující pro tuto firmu se starají o pěstování stromků nebo dělají dřevorubce. "Neznamená to, že zde zaměstnáváme výhradně cizince. Řešíme tím doplnění potřebných kapacit ke zvládnutí práce," tvrdí Jiří Pospíšil. Podobně řeší situaci těžební firmy na Karvinsku, kde je z celkových 2086 zaměstnaných cizinců 1900 horníků. "Nezabírají ale místa českým pracovníkům," tvrdí Dalibor Zavadský z Úřadu práce v Karviné. "Českých horníků je prostě málo. Mladí o tuto profesi nemají zájem a starší už nemohou pracovat ze zdravotních důvodů."
Za co jeden děkuje, druhý nechce
Legální zaměstnávání cizinců však není nijak jednoduché kvůli zdlouhavé a složité administrativě; o něco jednodušší to mají pouze Slováci. Zaměstnavatel totiž může získávat jen cizince s povolením k pobytu v Česku, a to pouze na volná pracovní místa, která jsou nahlášena na úřadu práce. Úřad vydá povolení získávat zaměstnance ze zahraničí pouze v případě, že tato místa nelze obsadit českými občany, hlavně uchazeči o zaměstnání.
|
Více rad informací nejen pro cizince pracujících na území ČR najdete v přiloženém článku ZDE |
Cizinci trhají trn z paty
|
Zaměstnávání zahraničních občanů |
|
* Zaměstnavatel musí cizinci nabídnout pracovní a mzdové podmínky obvyklé u občana ČR. Cizinec musí být sociálně a zdravotně pojištěn. |
|
* Zaměstnávání slovenských občanů upravuje smlouva mezi ČR a SR o vzájemném zaměstnávání občanů. Zaměstnavatel je povinen zaregistrovat slovenského pracovníka u příslušného úřadu práce podle sídla zaměstnavatele. |
|
* Zaměstnavatel k žádosti o povolení získávat cizince dokládá: živnostenský list, výpis z obchodního rejstříku, osvědčení o registraci u finančního úřadu, návrh pracovní smlouvy, atd. |
|
Více na www.mpsv.cz |
Existují místa, kde je o české pracovníky skutečně zoufalá nouze. Například mnohá zdravotnická zařízení v Moravskoslezském kraji se bez lékařů a zdravotních sester ze Slovenska již neobejdou. A i těch je v menších městech nedostatek. "Obvykle se rozkoukají a zamíří do Ostravy, do Brna nebo zjistí, že se jim nevyplatí dojíždět," říká hlavní sestra bruntálské nemocnice Jarmila Šíblová. Nemocnice v Bruntálu proto nyní čeká na lékaře a zdravotní sestry z Ukrajiny. Vyřizování potřebných formalit se rozběhlo v polovině loňského roku a skončí pravděpodobně letos v dubnu. Nedostatek zdravotnického personálu v bruntálské nemocnici (a nejen tam) se řeší přes Česko-ukrajinskou smíšenou průmyslovou a obchodní komoru se sídlem v Plzni. Ta před půlrokem oznámila odborům sociálních věcí a zdravotnictví při krajských úřadech, že umožní zaměstnat kvalifikované lékaře, zdravotní sestry i "medbratry" z Ukrajiny.
"Tohle je činnost, která je vzhledem k naší náplni práce na té nejvedlejší koleji. Dostali jsme se k ní jako slepý k houslím," přiznává Ladislav Volf z komory. "Jedna známá mi vyprávěla, že její dcera leží v nemocnici a že ji tam takřka nemá kdo ošetřovat. Tak mě napadlo využít našich kontaktů na Ukrajině," říká Ladislav Volf, ale současně přiznává, že kdyby tušil administrativní problémy s tím spojené, nešel by do toho. Až na konci řady zdlouhavého úředního vyřizování musí ukrajinští lékaři na českém ministerstvu zdravotnictví obhájit své diplomy, zvládnout atestaci, zkoušku z češtiny a získat pracovní víza. Obavy, že by zabírali pracovní místa Čechům, v Bruntálu opravdu nepanují. Personál v místní nemocnici si naopak oddechne, že se bude moci o přesčasy a noční služby podělit konečně s někým dalším.
