Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kancelář pojistitelů nesmí z motoristů neoprávněně tahat peníze

aktualizováno 
Podle České kanceláře pojistitelů nemusí platit povinné ručení jen ten vlastník vozidla, který auto neprovozuje ani neparkuje na veřejné komunikaci a zároveň odevzdá značky do depozitu. Sama se ale podle toho vždy neřídí.

Pokud auto neprovozujete a parkujete jej na soukromém pozemku, raději odevzdejte značky do depozitu. Je to nejjistější způsob, jak prokázat, že nemusíte platit povinné ručení. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Jak zjistili redaktoři Černých ovcí, i když motorista všechny tyto podmínky splní, přesto je obeslán upomínkou. Nevěříte?

Přesně to se stalo Aloisi Havlovi z Kopřivnice. V zimě s autem nejezdí, schová je do vlastní garáže a registrační značky odevzdá do depozitu. Na jaře si značky vyzvedne a ihned uzavře pojistku. Jenže právě za období, kdy byly značky v depozitu, přišla od České kanceláře pojistitelů (ČKP) upomínka. Za tři měsíce pan Havel údajně dluží osm a půl tisíce. S tím pan Havel ale nesouhlasil. „Asi po týdenním dohadování to dali do pořádku, ale trvalo jim víc jak měsíc, než mi poslali písemně, že jsem se opravdu ničeho nedopustil a nic nedlužím,“ popisuje zkušenosti s Českou kanceláří pojistitelů Alois Havel.

No sláva, problém byl vyřešen, chyba se stát může. Jenže opakovala se i další rok, tentokrát byla dlužná částka 6 130 korun. „Nechtěl jsem to vůbec řešit, protože jsem nevěděl proč, já jsem přece nic neprovedl, ale nakonec jsem do ČKP zavolal, a tam mi nějaký Franta řekl: vy to musíte dokázat, my vám nic dokazovat nebudeme. A to já tedy odmítám, ať to klidně skončí u soudu,“ rozhořčuje se vlastník auta.

Kde se vlastně stala chyba? Vyjádření Ministerstva dopravy ČR je naprosto jednoznačné: „Na váš podnět jsme konkrétní případ prověřili, pan Havel skutečně v období, za které po něm ČKP požadovala úhradu nepojištěných, měl registrační značky uložené v depozitu, a to znamená, že za toto období není povinen platit pojistné,“ uvádí mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák. V průběhu natáčení reportáže bylo vymáhání údajného dluhu zastaveno.

Chyba v zákoně: obrácené důkazní břemeno

Česká kancelář pojistitelů se v případě některých neoprávněných výzev hájí tím, že má špatné informace z registru vozidel. „Já sám jsem se ve své vlastní advokátní praxi setkal s tím, že ČKP obesílá i subjekty, které nikdy nebyly vlastníkem žádného vozidla, a to dokonce opakovaně. U jednoho mého klienta se to stalo dokonce čtyřikrát, takže nevěřím tomu, že chyba je v registru vozidel,“ říká advokát Pavel Nastis.

Podle advokáta je takový postup ČKP v rozporu se zákonem a Kancelář pojistitelů jen využívá toho, že je na údajném dlužníkovi, aby prokázal, že dlužníkem není. „Toto ustanovení je v českém právu poměrně neobvyklé, dochází k takzvanému obrácení důkazního břemene, kdy není na ČKP, aby ona prokazovala, že jí někdo dluží, ale je naopak na vás, abyste prokázal ČKP, že nedlužíte,“ upřesňuje advokát.

Existuje řada soudních sporů, kdy žalovaný prohrál jen proto, že neprokázal v zákonem stanovené 30denní lhůtě skutečnost, že mu povinnost platit povinné ručení nevznikla (například proto, že auto nikdy nevlastnil).

Soudy rozhodují různě, pomoci by mohla změna zákona

Podle advokáta je problém i v tom, že soudy nejsou v rozhodování jednotné. Žaloby ČKP jsou totiž většinou do částky deseti tisíc korun a končí u prvoinstančních, tedy zpravidla okresních soudů. „Každý soudce si paragrafy vykládá tak, jak on uzná za vhodné, jak on je cítí a vy v podstatě nikdy nevíte, jak u soudu dopadnete. Buď budete mít štěstí a narazíte na soudce, který má právní názor, který vyhovuje vám, nebo naopak můžete narazit na soudce, který bude mít právní názor vyhovující protistraně,“ vysvětluje advokát.

Experti se shodují na tom, že by problém mohla vyřešit změna zákona. I proto vznikla petice Stop ČKP. „Problém ČKP není problém jednotlivců, ale širší skupiny lidí. ČKP opravdu jen zneužívá možností, které jí dává nedokonalá legislativa a problematické soudy,“ uvádí iniciátor petice Jiří Ptáček. Petici zatím podepsalo tři a půl tisíce motoristů.

Ústavního soud rozhodl: platit nemusíte

Od března letošního roku už však nebudeme muset spoléhat na štěstí. Ústavní soud konstatoval, že si je vědom toho, že rozhodovací praxe soudů v těchto řízeních je rozkolísaná, a proto se zabýval ústavní stížností i přesto, že se jednalo o takzvaný bagatelní spor (jednalo se o částku do deseti tisíc korun).

Rozhodnutí Ústavního soudu

1. Je-li v soudním řízení prokázáno, že vozidlo nebylo provozováno a nebylo umístěno na veřejně přístupné komunikaci, nemá vlastník vozidla povinnost platit pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (tzv. povinné ručení) a tedy nemá ani povinnost platit České kanceláři pojistitelů příspěvek podle § 24c zákona č.168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
Soud připouští, že ČKP nemá možnost zjišťovat, zda bylo či nebylo vozidlo bez pojištění odpovědnosti fakticky použito k jízdě nebo ponecháno na veřejně přístupné komunikaci, ale pokud je v soudním sporu prokázáno, že tomu tak bylo, pak žaloba ČKP musí být zamítnuta.

2. Lhůta 30 dnů uvedená v § 24c odst.4 zákona o pojištění odpovědnosti není takzvanou prekluzivní lhůtou. Pokud tedy obeslaný vlastník vozidla nereaguje na výzvu ČKP ve lhůtě 30 dnů, neznamená to, že se následně v soudním sporu nemůže proti žalobě bránit, a že by v soudním sporu nemohl uvádět, že vozidlo nebylo provozováno.
Neboli, pokud vlastník vozidla na výzvu ČKP nereaguje, neznamená to, že by pak automaticky musel soudní spor prohrát, a že by pak automaticky musel zaplatit ČKP příspěvek. Soud však takovému vlastníkovi vozidla nemusí přiznat právo na náhradu nákladů soudního řízení, a to z důvodu, že soudní spor byl vyvolán v důsledku jeho nečinnosti, tedy důsledku toho, že nereagoval na výzvu ČKP.

„Rozhodnutí Ústavního soudu je samozřejmě výhra, mělo by tím dojít ke sjednocení rozhodovací praxe soudů,“ uvádí advokát Pavel Nastis. Nález ovšem nepůsobí zpětně a nedotýká se těch soudních sporů, které již byly pravomocně skončeny.

Motoristé, kteří dříve prohráli soudní spor proto, že soud měl na věc odlišný názor, než který nyní prezentoval Ústavní soud, mají smůlu, ČKP jim není povinna nic vracet. „Pouze ti motoristé, kteří ještě mají možnost podat proti rozhodnutí ústavní stížnost, mají šanci na úspěch,“ upřesňuje advokát. Lhůta k podání ústavní stížnosti je dva měsíce od doručení rozhodnutí o posledním opravném prostředku.

ČKP vrací peníze za neoprávněně vybrané příspěvky

Z pohledu iniciativy Stop ČKP dává toto rozhodnutí prostor k znovuotevření případů, kdy motoristé zaplatili požadované sankce bez soudního rozhodnutí, pouze na základě výhrůžek České kanceláře pojistitelů či jí najatých soukromých inkasních agentur, a přitom třeba vozidlo vůbec neprovozovali. „Motoristé, kteří zaplatili příspěvek pouze z těchto důvodů, by rozhodně měli ČKP požádat, aby peníze vrátila,“ doporučuje Ptáček.

Stop ČKP

  • Iniciativa vznikla na základě osobní zkušenosti jejích iniciátorů, kteří byli k úhradě nepojištěných několikrát neoprávněně vyzváni.
  • Cílem iniciativy je hlavně změna zákona. Spolupracuje s renomovanými právními kancelářemi a zastupuje klienty i v soudních sporech.
  • V loňském roce podala za svého klienta ústavní stížnost a došlo k průlomovému rozhodnutí, které sjednocuje rozhodovací praxi soudů.

Podle zkušeností iniciativy ČKP peníze skutečně vrací. „Jen naším prostřednictvím již ČKP vrátila kolem 400 tisíc korun a jsem přesvědčen, že vzhledem k tomu, že množství neprávem vybraných peněz lze odhadovat na stovky milionů korun, začnou se o ně lidé opravdu hlásit ve velkém,“ uvádí iniciátor petice.

„Měsíčně evidujeme desítky případů, kdy motoristé z nějakého důvodu požadují vrácení zaplacených příspěvků na nepojištěné škody,“ říká mluvčí České kanceláře pojistitelů Aleš Povr. Vzhledem k tomu, že ČKP neeviduje důvody pro vrácení příspěvku, nemůže sdělit, jakou částku z výše uvedených důvodu vrátila. Měsíčně jde o pár desítek tisíc korun. Podle Povra však nález Ústavního soudu počet žádostí o vrácení příspěvku nijak významně neovlivnil.

„V poslední době ale roste počet případů, kdy se motoristé snaží prokazovat neprovozování a odstavení vozidla mimo veřejnou pozemní komunikaci prostřednictvím nepravdivých informací a falešných důkazů. V těchto případech ovšem není vlastníkům nepojištěného vozidla příspěvek vrácen a navíc na ně může být podáno trestní oznámení pro podvod,“ upozorňuje mluvčí.

Autor: pro iDNES.cz


Povinné ručení

Zmapujte si nabídky na trhu a vyberte si cenu sami.
cm kW Vypočítat




Hlavní zprávy

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Vedoucí ekonomického oddělení

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.