Co byste měli vědět o stavebním spoření

Jak optimálně stanovit cílovou částku? Jsou velké rozdíly v poplatcích za vedení účtu? Je státní podpora určena jenom fyzickým osobám, nebo také právnickým? Přečtěte si, v čem se nejčastěji liší stavební spořitelny.

Ten, kdo se rozhodne pro stavební spoření, ukládá na svůj účet pravidelné vklady. Může je posílat bance měsíčně, ale také je vložit na účet naráz, třeba koncem roku. V tom případě je důležité předem prostudovat obchodní podmínky spořitelny a neopomenout zaplatit včas úhradu za uzavření smlouvy. Ta se obvykle platí ve výši jednoho procenta z cílové částky, některé spořitelny poskytují slevu dětem a mladým lidem. Spořitelna si tuto vstupní úhradu strhne hned z prvních částek, které klient vloží na účet.

Počítejte také s poplatky za vedení účtu a za takzvané úrokové zvýhodnění. Za vedení účtu platí stávající klienti v současné době 235 až 550 korun. V případě, že se rozhodnete platit spoření měsíčně, dosáhnete rychleji na úvěr, protože dříve splníte kriteria takzvaného hodnotícího čísla. Vklady jsou úročeny v současnosti nejčastěji dvěma procenty, vyššího zhodnocení dosáhne klient u Hypo stavební spořitelny a Wüstenrotu. Výnosy se v současné době stále ještě nedaní.

Jak zvolit dobře cílovou částku

ruka

200 tisíc na bydlení: řekněte si o ně!
Více ZDE.

Každá smlouva musí být uzavřena na určitou cílovou částku, která by měla odpovídat součtu všech vkladů, úroků, státních podpor a výše úvěru, bude-li čerpán. Jak ji optimálně stanovit? Kdo chce jen spořit, stačí mu menší cílová částka, do které se vejdou vklady, státní podpora a úroky z nich. Kdo chce však úvěr, musí ji navýšit o jeho předpokládanou výši. Z cílové částky se odvozují kromě úhrady za uzavření smlouvy také výše měsíčních vkladů a splátek úvěru.

Státní podpora

Jedním z lákadel stavebního spoření je státní podpora. Náleží pouze fyzickým osobám, přestože smlouvu si mohou uzavřít i právnické osoby. Její výše je u smluv založených do konce minulého roku maximálně 4500 korun, a to pokud klient naspoří alespoň 18 000 ročně. Podle novely zákona, která vstoupila v platnost v lednu 2004, je u smluv uzavřených letos a v následujících letech maximální výše státní podpory stanovena na 3 000 korun. Získá ji ten, kdo během roku naspoří 20 000 korun a více. Nezáleží na tom, jak dlouho úspory na účtu leží, podpora bude přiznána i v případě, že vklad byl uložen až koncem prosince.

Pokud se objeví na účtu více peněz, převede je spořitelna do následujícího kalendářního roku a může se z nich nárokovat další státní podpora. U smluv sjednaných podle nového zákona jsou s tím však spojena některá omezení. Podmínkou pro výplatu státní podpory je, že s úsporami nebylo nakládáno po dobu pěti, u nových smluv dokonce šesti let. Pokud by se tak stalo, zálohy státní podpory by musela spořitelna vrátit zpět ministerstvu.

Ještě jen připomeneme, že smluv si může každý uzavřít, kolik chce, účastníkem spoření může být i kojenec. Novela zákona navíc odstranila omezení, které platilo dříve, a každý účastník stavebního spoření teď může mít sjednáno hned několik smluv se státní podporou najednou.

Stavební spořitelny: každá má jiné podmínky

V čem se nejčastěji liší stavební spořitelny? V minimu, které se může stanovit jako cílová částka, v potřebě vlastních peněz pro přidělení úvěru, v poplatcích i úrocích. Malou cílovou částku, jen 20 000 korun "snesou" jen dvě spořitelny - Českomoravská stavební spořitelna a Wustenrot, ostatní chtějí nějméně jednou tolik.

Nejvyšší úroky z vkladů, pokud zájemce jen spoří, může vyinkasovat z Hypo stavební spořitelny - dosahují až tří procent. Nejlevnější řádné úvěry nabízí Modrá pyramida a u překlenovacích úvěrů Hypo stavební spořitelna. Nejvyšší poplatky? Například úhrada za zpracování úvěru je drahá u Hypo stavební spořitelny, která požaduje 2% z úvěru, ale v Raiffeisen, ČMSS a Wüstenrotu je stejný úkon zadarmo. Poplatky za vedení účtu se příliš neliší, Českomoravská stavební spořitelna, Raiffeisen a Všeobecná stavební spořitelna Komerční banky účtují navíc ještě některým klientům takzvané úrokové zvýhodnění - částka se pohybuje od 90 do 180 korun ročně.