Co dělat, aby vás reforma příliš nezasáhla

Leasing pro podnikatele je v současnosti daňově uznatelný, když trvá alespoň tři roky a živnostník po ukončení nájmu auto odkoupí. Reforma prodlužuje minimální dobu trvání leasingu na pět let, zároveň bude vyšší odpočitatelná částka.

Letos jsou platby zdravotního a sociálního pojištění pro podnikatele naposled daňově uznatelné

Levnější auto kupte ještě letos
Po reformě nebude rozdíl v tom, jestli podnikatel auto zaplatí v hotovosti, nebo si je pořídí na leasing – pořizovací cenu i splátky si bude od daňového základu odepisovat po stejnou dobu, tedy pět let. Navíc je nutné počítat s tím, že předem zaplacenou akontaci nelze do daňových nákladů zahrnout najednou, ale je nutné ji rozpouštět postupně po celou dobu leasingu.

Nespornou výhodou však bude zrušení limitu odpisované částky, která je dosud 1 500 000 korun. Od roku 2008 si budete moci odepsat třeba auto za pět milionů, i když v delším časovém období.

Na příkladu ukážeme, jak na tom bude podnikatel, který uzavře leasingovou smlouvu ještě koncem prosince, a v případě, že si pořídí automobil až v lednu.

• Příklad:
  Truhlář Jiří ví, že bude potřebovat nové firemní auto, jen si není jistý, zda pro něj bude výhodnější podepsat leasingovou smlouvu ještě v prosinci, nebo má počkat až na začátek ledna. Vybral si dodávku Mercedes Benz Sprinter za jeden milion korun, při koupi složí akontaci 10 procent. V tomto případě pro něj bude lepší, když si pospíší.

1. Uzavření smlouvy: 27. 12. 2007 a převzetí vozidla: 3. 1. 2008
I když se Jiří fakticky poprvé sveze v novém autě až v lednu, rozhodující je datum uzavření smlouvy. Daňově bude postupovat podle pravidel z roku 2007, to znamená, že bude moci využít délky pronájmu pouze 36 měsíců. Potom zahrne celé leasingové nájemné jako výdaj na dosažení příjmů v letech 2008 až 2010.

cena za leasing: 1 200 000 Kč
na daních ušetří: 135 500 Kč

2. Uzavření smlouvy: 3. 1. 2008 a převzetí vozidla: 3. 1. 2008
Přestože se pan Jiří posadí do svého vozu ve stejný den jako v prvním případě, smlouvu uzavřel v lednu a bude muset postupovat podle zákona platného v roce 2008. Vzhledem k tomu zaplatí na daních přibližně o 10 000 korun více a vyšší celkovou cenu za auto leasingové společnosti (leasing bude na pět let).

cena za leasing: 1 300 000 Kč
na daních ušetří: 126 000 Kč

Najděte si spolupracující osobu
Výhodu společného zdanění manželů budete moci využít naposledy. Konkrétně při podávání daňového přiznání do konce března 2008. Protože od příštího roku bude jednotná daň pro všechny 15 procent, ztratí společné zdanění na významu. Aby se vyrovnala možná ztráta v rozpočtu rodiny, výrazně se zvýšila sleva na dani za vyživovanou osobu.

Pokud je třeba žena na rodičovské dovolené a muž je jediný živitel rodiny, může si za to, že manželku vyživuje, nově odečíst z daně 24 840 korun. Stejnou částku si odečítá sám na sebe a ještě 10 680 na každé dítě. Za rok 2008 tak například muž se dvěma dětmi a ženou na rodičovské dovolené začne platit daně, až když budou vyšší než 71 040 korun.

• Příklad:
  Václav podniká, je obchodník, jeho manželka Eva je doma s malou dcerou a ve společné domácnosti s nimi ještě žije Evina maminka Alena, která už je v důchodu.

1. Za rok 2007 využijí manželé společné zdanění manželů
Oba podají daňové přiznání, ve kterém si rozdělí napůl Václavovy příjmy z podnikání, a protože je Eva doma a nemá příjmy vyšší než 38 040 korun za rok, odečte si na ni ještě Václav slevu na vyživovanou manželku (4 200), na sebe (7 200), a navíc slevu na dceru (6 000). Eva si odečte slevu na sebe (7 200). Babička Alena se danění nijak neúčastní. Při příjmu 1 000 000 korun (výdaje pan Václav uplatňuje paušálem 50 %) a využití společného zdanění zaplatí rodina daň dohromady 42 380 korun (Václav 16 090 + Alena 26 290).

2. Za zdaňovací období 2008 už rodina společného zdanění využít nemůže
Rodina by ale ráda ušetřila. Jak? Václav si sjedná spolupracující osobu, kterou určí svou tchyni. Na ni převede 30 procent svých příjmů a výdajů, Alena podá vlastní daňové přiznání, ve kterém si může uplatnit, i když je důchodkyně, slevu na sebe jako poplatníka (24 840). Václav zdaní 70 procent svého zisku 15 procenty, odečte slevu na sebe (24 840), na vyživovanou manželku (24 840) a na dceru (10 680). Při celkovém příjmu 1 000 000 korun nezaplatí rodina žádnou daň (Václav - 7 860, Alena 0), naopak dostane ještě vyplacen od státu bonus za slevu na dítě ve výši 7 860 korun.

Přestože si po reformě Václav už nemůže snížit daňový základ o zaplacené pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, bude na tom rodina celkem o 50 240 korun lépe než letos. Kdyby Václav nepřizval babičku Alenu jako spolupracující osobu, zaplatil by daň 14 640 korun, tedy i v tomto případě méně než za rok 2007.

Pozor:
Spolupracující osoba musí být starší 15 let, která žije s poplatníkem (podnikatelem) ve společné domácnosti. Pokud by takto podnikatel určil svého potomka, nemůže si už na něj odečíst slevu na dítě.

Doplaťte si pojištění
Každý podnikatel, který pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná, musí sám platit pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. Ovšem za letošní rok jsou naposledy tyto platby daňově uznatelné. V roce 2007 platíte zálohy, které jsou vypočítané podle příjmů za rok 2006. Může se stát, že jste si vydělali více a při dopočítání budete muset doplácet. To se obvykle dělá až na počátku následujícího roku. Jenže v roce 2008 už případný nedoplatek do nákladů nezahrnete. Vyplatí se proto vyrovnat se s pojišťovnami do konce roku.

Kolik přesně máte doplatit, zjistíte tak, že od ročních příjmů odečtete výdaje, částku vydělíte dvěma a z výsledku vypočtete 47,5 procenta. Jestli suma, kterou jste dosud zaplatili na zálohách, nedosahuje této částky, zbytek doplaťte ještě do konce roku.

A je lepší poslat radši víc peněz než méně, případný přeplatek vám zdravotní pojišťovna nebo sociální správa vrátí. Přeplatek sice musíte zahrnout do příjmů, i z něj tedy zaplatíte daň, ale příští rok to bude už jen 15 procent.

Rozumný doplatek pojišťovny i správa sociálního zabezpečení ocení. Pokud „přeplacení“ přeženete, o peníze sice nepřijdete, ale zbytečně na sebe můžete přilákat kontrolu z finančního úřadu.

• Příklad:
  Kadeřnice Jana zjistila, že se její letošní příjmy z podnikání po odečtení výdajů pohybují kolem 30 000 korun měsíčně. Loni si vydělala méně, platí zálohy 3 000 korun na sociální a 1 500 na zdravotní pojištění. Vzhledem k tomu, že její zisk bude vyšší, bude muset doplácet. Není si však jistá, zda posláním doplatku ještě letos něco vydělá.

Z tabulky ZDE vyplývá, že když Jana nyní oželí 11 000 korun a vyrovná se s pojištěním, vydělá na tom. Kdyby vše nechala až na rok 2008, v důsledku vyššího daňového základu by zaplatila na doplatcích o 16 120 korun více (2 750 + 3 742 + 9 628). Navíc už o doplatek (2 655 + 9 288) nesníží v roce 2008 svůj základ daně.

Sjednejte si vyšší honoráře
Autoři, kteří nyní přispívali do novin a časopisů či brali honoráře za účinkování v rozhlasu nebo v televizi, si pohorší. Ještě pro letošní rok platí, že honoráře za příspěvky do novin a časopisů, rozhlasu a televize, které od jednoho plátce nepřekročí v kalendářním měsíci 3 000 korun, jsou zdaněny srážkovou daní 10 procent.

Od roku 2008 bude mít i srážková daň jednotnou sazbu 15 procent, týkat se tedy bude i těchto honorářů. Nejenže se zvedne daň, ale i limit ze tří na sedm tisíc korun.

Příklad:
Pavla je na „volné noze“, píše články do časopisu, přispívá do rozhlasu a místních novin.

1. Zatím dostávala na honorářích měsíčně celkem 20 000 korun
Z novin 7 000, z časopisu 8 000 a z rozhlasu 5 000 korun. Od každého plátce bere víc než 3 000 korun za měsíc, dostává tedy peníze „nezdaněné“ a podává sama daňové přiznání. Pravidelně posílá zálohy na zdravotní pojištění. Protože nemá téměř žádné výdaje, využívá možnosti uplatnit si náklady takzvaným paušálem ve výši 40 procent. Uplatňuje slevu na poplatníka (7 200 korun). Za rok 2007 zaplatí daň z příjmů: 8 500 korun

2. Předpokládáme, že Pavla bude dostávat i příští rok honoráře ve stejné výši
Díky zvýšenému limitu na 7 000 korun od jednoho plátce za měsíc se její příjmy změní. Ze dvou médií bude dostávat již peníze zdaněné srážkovou daní 15 procent, místo 12 000 dostane jen 10 200 korun. Honoráře za články do časopisu dostane i v příštím roce čisté (8 000 korun) a daň bude odvádět sama. Povinnost platit si minimální zálohy na zdravotní pojištění zůstává, ale zaplacenou částku si již nebude moci z daňového základu odečíst.

Za rok 2008 odvede srážkovou daň: 21 600 korun
Za rok 2008 zaplatí daň z příjmů: 0 korun

I když Pavla v daňovém přiznání za třetí honorář nezaplatí ani korunu, celkem za rok 2008 odvede státu víc peněz. Se srážkovou daní, kterou za ni odvedli v novinách a rozhlase, totiž nic neudělá, do daňového přiznání se takové příjmy neuvádějí, a tudíž proti nim nelze postavit žádné výdaje – faktické ani paušální.

Mohla by si Pavla nějak polepšit?
Není to nemožné. Pokud by se dohodla se zadavatelem, aby jí přidal pouhou korunu a její honorář byl 7001 korun. Potom překročí limit pro srážkovou daň a i tento příjem zahrne do svého daňového přiznání. Také by se mohla domluvit s rozhlasem, že jí nebudou vyplácet honorář každý měsíc, ale jen jednou za čtvrtletí, třeba za leden a únor nic a za březen celých 15 000 korun. Touto částkou pak také překročí sedmitisícový limit a příjem může danit sama. Bude mít i nadále možnost uplatnit paušální náklady.

Vypočítaná daň za rok 2008 je 21 600 korun. Ve výsledku však nezaplatí nic, protože vypočítaná daň je nižší než sleva na poplatníka (21 600 – 24 840 korun). Přestože si nebude moci odečíst zaplacené pojistné, ušetří.