To totiž přinese změnu pracovního režimu. "Nejdříve firma zpravidla omezí práci přesčas," vysvětluje specialistka na pracovní právo Klára Valentová z advokátní kanceláře Ambruz & Dark.
Další možností, která přichází v úvahu, je podle ní zkrácení týdenní pracovní doby bez snížení mzdy anebo se současným snížením mzdy - v tom případě se na něm ale musí firma dohodnout se všemi zaměstnanci, a to písemně.
Zaměstnavatel může na dobu maximálně 26 (nebo v případě úpravy kolektivní smlouvou i 52) týdnů uplatnit i takzvané konto pracovní doby. Je to zvláštní způsob rozvržení pracovní doby a v podstatě to znamená, že zaměstnanci chodí do práce podle speciálního rozvrhu, který předem připraví zaměstnavatel podle očekávaného odbytu jeho výrobků nebo poptávky po jeho službách v daném období. Mají přitom nárok na stálou mzdu ve výši alespoň 80 procent průměrného výdělku. Pokud během daného období odpracují více, firma jim musí na konci vyrovnávacího období mzdu doplatit. V případě, že odpracují naopak méně, nemusí nic vracet.
Když není práce
Nemá-li firma dočasně pro zaměstnance žádnou práci, nemusí lidé vůbec docházet na pracoviště. Zaměstnavatel je ale povinen poskytnout jim náhradu mzdy ve výši jejich průměrného výdělku. Tito pracovníci mají navíc možnost najít si ještě jiný zdroj příjmů (např. brigádu), aniž by ztratili právo na zmíněnou náhradu mzdy.
Pokud má firma déletrvající potíže s odbytem, může vyhlásit takzvanou částečnou nezaměstnanost. Potom může po dohodě s odborovou organizací snížit náhradu mzdy až na 60 procent průměrného výdělku. Když odbory ve firmě nejsou, rozhoduje o případném snížení náhrady mzdy úřad práce.
kdo poradí a pomůžeMinisterstvo práce a sociálních věcí - každou středu od 14:30 do 17:30 mohou zájemci využít bezplatných konzultací pro veřejnost (v přízemí budovy MPSV ČR v Praze 2, Na Poříčním právu 1) nebo zavolat na Call centrum služeb zaměstnanosti - tel. 844 844 803. Provozní doba je od pondělí do pátku od 8 do 20 hodin, hovor z pevné sítě stojí 1,53 Kč za minutu. Mnoho užitečných rad lze najít i na internetové adrese http://portal.mpsv.cz. Úřady práce - možnost konzultací je zpravidla v úředních hodinách, kontakty lze nalézt na webové stránce www.urad-prace.org. Obecní úřady - sociální odbory pověřených obecních úřadů poradí a pomohou v případě hmotné nouze (rozhodují o sociálních dávkách v hmotné nouzi a také je vyplácejí). Odbory - ve více než třiceti městech ČR působí od letošního ledna regionální poradenská centra pro zaměstnance, kde bezplatně poradí nejen členům odborových organizací. Seznam těchto center lze najít na webportálu e-sondy.cz nebo na internetových stránkách Českomoravské konfederace odborových svazů www.cmkos.cz. Některé odborové svazy mají navíc fondy, které mohou pomoci i finančně. Schyluje-li se k propuštění, zjistěte, zda u vás působí odbory, ty mohou vyjednat lepší podmínky. |
Po propuštění náleží odstupné
"Schyluje-li se k propouštění, zaměstnanci by se měli zajímat především o to, zda v jejich společnosti působí odbory a jakou mají uzavřenou kolektivní smlouvu," radí tisková mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů Jana Kašparová. Kolektivní smlouva se totiž nevztahuje jen na odboráře, ale na všechny pracovníky a v mnoha případech jsou v ní sjednány konkrétní podmínky právě pro "krizové" situace.
Ať už dojde k hromadnému propouštění či jsou propuštěni pro nadbytečnost jen jednotlivci, mají všichni dotčení nárok na odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku (není-li v kolektivní smlouvě sjednáno odstupné ještě vyšší).
Jestliže ve firmě působí odbory, zaměstnavatel má povinnost s nimi jednat a snažit se ve spolupráci s nimi zmírnit nepříznivé důsledky - například rozloží propouštění do delšího časového období, pokusí se propuštěné umístit v rámci jiných poboček či provozů firmy a podobně. Podle Jany Kašparové jsou v řadě kolektivních smluv pro tento případ navíc sjednány výhodnější podmínky pro zaměstnance s malými dětmi, v předdůchodovém věku nebo v případech, kdy ve firmě pracují současně oba manželé.
Všichni propuštění by se pokud možno měli do tří pracovních dnů od skončení výpovědní lhůty osobně dostavit na úřad práce a podat si žádost o zprostředkování zaměstnání a žádost o podporu v nezaměstnanosti.
Firma nemá peníze na mzdy
Nejhorší situací, která může z pohledu zaměstnance nastat, je stav, kdy firma nemá finanční prostředky, aby dostála svým závazkům. Pracovníci pak třeba několik měsíců po sobě nedostanou plat ani náhradu mzdy, na niž mají podle zákona nárok.
"V takovém případě se mohou obrátit na soud a podat na zaměstnavatele insolvenční návrh," říká Ing. Jiří Sezemský z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Zaměstnanci pak budou moci uplatnit své mzdové nároky na úřadu práce.
