Co dělat, když vám zaměstnavatel nevyplácí mzdu

Každý zaměstnavatel je povinen dodržovat zákoník práce. Ne všichni ale víme, kdy můžeme dostat výpověď, na co máme nárok a jak postupovat v případě, kdy nám zaměstnavatel nevyplácí mzdu. Svědčí o tom dotaz naší čtenářky.

Když zaměstnavatel neplatí, můžete podat okamžitou výpověď | foto: Profimedia.cz

"Zaměstnavatel mě propustil oboustrannou dohodou bez udání důvodu, s tím jsem ale nesouhlasila," popisuje svůj problém čtenářka. "Navíc mi dluží výplatu, co mám dělat?" ptá se.

"Na tomto dotazu je zřejmé, že řada lidí si stále plete pojmy," říká advokát Pavel Nastis. Výpověď a dohoda jsou totiž dvě zcela rozdílné věci. "Navíc výpověď bez udání důvodu ze strany zaměstnavatele rozhodně není možná," upozorňuje Nastis.

Zaměstnavatel neplatí mzdu? Můžete dát okamžitou výpověď

Zákoník práce chrání zaměstnance i v situaci, kdy mu zaměstnavatel neposkytuje mzdu za práci.

Může se hodit

Hledáte novou nebo lepší práci? Na jobDNES.cz najdete přes 15,5 tisíce pracovních nabídek. 

Pokud zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo její část do patnácti dnů po uplynutí doby její splatnosti, přičemž mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo právo na mzdu, máte možnost okamžitě zrušit pracovní poměr (podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce).

Výpověď samozřejmě musí být písemná a musí být prokazatelně doručena zaměstnavateli, tedy buď předána do vlastních rukou na pracovišti anebo doručena poštou do vlastních rukou.

"V takovém případě pracovní poměr končí dnem doručení oznámení o jeho okamžitém zrušení zaměstnavateli a zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby, což je dvojnásobek průměrného výdělku," uvedl Nastis.

Výpovědní důvody

Výpověď může dát zaměstnavatel pouze z důvodů vyjmenovaných v zákoníku práce, v § 52 písm. a) až h), tedy:

• ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část
• přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část
• stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách
• nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice
• pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost
• nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil
• jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi
• poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301a

Dlužné mzdy může vyplatit úřad práce

V případě, že vám zaměstnavatel nevyplácí mzdu, můžete se obrátit se žádostí o výplatu dlužných mzdových nároků na příslušnou krajskou pobočku úřadu práce. Ovšem pouze za předpokladu, že zaměstnavatel je v platební neschopnosti (podle ust. § 3 písm. c) zákona č. 118/2000 Sb). Co to znamená v praxi?

Může se hodit

• Pokud máte jakýkoli problém se svým zaměstnavatelem, poradenství zdarma poskytují zejména odbory, ale také inspektoráty a úřady práce.
• Inspektoráty práce navíc také kontrolují dodržování zákoníku práce a lze se na ně obracet s podněty a stížnostmi. Konzultaci zdarma získáte také v občanských poradnách www.obcanskeporadny.cz.
• Pro drobné rady se můžete obrátit i na poradenskou linku Občanského sdružení spotřebitelů TEST www.dtest.cz telefon [phone].

"Na zaměstnavatele musí být podán insolvenční návrh nebo zahájeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení u příslušného krajského soudu," vysvětluje zástupkyně tiskové mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Táňa Kozelková. Podat insolvenční návrh na svého zaměstnavatele může i zaměstnanec či bývalý zaměstnanec, kterému zaměstnavatel dluží mzdu.

"Úřad práce ovšem neuspokojuje zaměstnanci plnou výši dlužných mzdových nároků, ale nejvýše v rozsahu, který odpovídá splatným mzdovým nárokům za tři kalendářní měsíce rozhodného období," upřesňuje Kozelková. Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i tři kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a tři kalendářní měsíce následující po tomto měsíci.

"Celková výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci nesmí překročit za jeden měsíc jeden a půl násobek průměrné mzdy v národním hospodářství, což dnes činí 36 479 korun," dodává mluvčí.