Občas se stává, že se firma s výplatou mzdy zpozdí a že toto zpoždění zaměstnancům dopředu nahlásí. S pracovníky se pak dohodne, že jim poskytne alespoň část mzdy.
Bohužel častější příčinou toho, proč zaměstnavatelé neuhradí mzdu včas, je jejich probíhající úpadek, kdy majitelé firem mají více splatných závazků, které nejsou schopni řádně a včas uhradit.
Zaměstnanec má právo se zaměstnavatelem okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud mu mzda nebo náhrada mzdy nebyla vyplacena do patnácti dnů po uplynutí její splatnosti. Pokud zaměstnanci nebyla včas vyplacena mzda za měsíc srpen, která byla splatná 8. září, může okamžitě zrušit pracovní poměr v tom případě, že mu mzda nebude vyplacena do 23. září. Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru může pracovník doručit firmě nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy zjistil, že mu mzda nebyla vyplacena (tedy v období od 24. září do 23. října). Okamžité zrušení pracovního poměru musí zaměstnanec provést písemně a v tomto oznámení musí uvést důvod, který jej ke zrušení pracovního poměru vede.
Podejte návrh na konkurz Vedle práva okamžitě zrušit pracovní poměr jsou zaměstnanci ještě chráněni zákonem o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. V případě, že nejde o krátkodobý výpadek v peněžních tocích zaměstnavatele, ale že zaměstnanec předpokládá, že jde o úpadek, a že tedy reálně hrozí, že by své peníze nemusel již nikdy získat, má právo podat u krajského soudu, v jehož obvodě má firma sídlo, návrh na konkurz.
Podáním návrhu na konkurz vzniká zaměstnanci právo na to, aby jeho mzdové nároky namísto zaměstnavatele uspokojil úřad práce. Mzdovými nároky rozumíme mzdu včetně všech příplatků, odstupné a náhradu mzdy za dobu překážek v práci. Jiné než mzdové nároky, například nárok na náhradu škody, však úřad práce neuspokojí. Nárok na mzdu musí zaměstnanci vzniknout z pracovního poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti. Mzdový nárok zaměstnance pracujícího na základě dohody o provedení práce by nebyl úřadem práce uspokojen.
Zaměstnanec musí o to, aby jeho mzdové nároky uspokojil úřad práce, písemně požádat. V žádosti je třeba uvést jméno, rodné číslo nebo datum narození, adresu bydliště, je třeba přesně označit zaměstnavatele, uvést jeho sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště majitele. Dále přesně specifikovat výši uplatňovaných mzdových nároků, sdělit údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů, stanovit dobu, za kterou požaduje uspokojení mzdových nároků, a jakým způsobem chce, aby byly uspokojeny (například uvést číslo svého účtu). Musí také uvést svou zdravotní pojišťovnu. Vhodné je přiložit k žádosti doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nároků, například platový výměr, pracovní výkaz a podobně.
Pozor na lhůtu Žádost o uspokojení mzdových nároků může podat zaměstnanec nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy úřad práce na své úřední desce zveřejnil informaci o možnosti uplatňovat mzdové nároky vůči konkrétnímu zaměstnavateli.
Zaměstnanec může žádat o uspokojení nároku za období nejvýše tří měsíců, přičemž tyto tři měsíce musí spadat do období šesti měsíců před podáním návrhu na konkurz zaměstnavatele. Nemusí přitom jít o tři za sebou jdoucí měsíce. Nejlépe toto osvětlíme na příkladu. Firma zaměstnanci dluží mzdu nebo její části za období prosinec 2005 až srpen 2006, 31. srpna je na zaměstnavatele podán návrh na konkurz. Zaměstnanec může požadovat, aby úřad práce uspokojil jeho mzdové nároky za tři měsíce z období od března do srpna; je pouze na zaměstnanci, které z těchto tří měsíců zvolí.
