Co je lepší než akcie?

Je dnes vhodná chvíle pro investici do akcií? Nebo máme stále sázet na dluhopisy a dluhopisové fondy? Jsou potom lepší dluhopisové fondy zaměřené na české obligace nebo fondy, které hledají výnos ve střední Evropě? Na otázky Fincentra odpovídali koncem března představitelé IKS-KB: portfolio manažeři Patrik Hochmal a Ondřej Král.

Jak reagujete na situaci v Iráku? Přizpůsobili jste složení portfolia akciových fondů současné situaci a jaká jsou vaše očekávání dalšího vývoje?

 

P. Hochmal: Tohle je věc, která je strašně těžko predikovatelná. U takovýchto válečných konfliktů v hospodářsky strategických oblastech, za což lze Irák se svou ropou považovat je to tedy velmi složité. My jsme se proto pokusili navážit portfolio na benchmark , vzhledem k této situaci, a pokoušíme se, aby portfolia byly průměrné, uniformní, abychom více nevyčnívali jedním nebo druhým směrem. Jak se bude konflikt vyvíjet a jak dlouho bude trvat, můžeme jen velmi těžko předpovídat a myslíme si, že jen málokdo.

 

Jak je to tedy investicí do akcií, doporučil byste akciový fond? Je v současné době vhodné investovat do akciového fondu?

 

P. Hochmal: Myslím si, že v současné době nákup akcií není příliš špatnou investicí. Pokud konflikt proběhne „rozumně“, což jak se v současné době ukazuje ve vývoji situace v Iráku, je naše úvaha správná, tak akciové trhy dost dlouho klesaly na to, aby se mohly vrátit k růstovému trendu a už i makroekonomické čísla, která přicházejí zvenku ukazují, že by se to mohlo pomaličku otáčet.

 

U dluhopisových fondů je situace jiná, ty např. loni dosáhly výnosů mezi pěti a osmi procenty. Dnes se mluví o tom, že obdobné výnosy již nemůžeme očekávat, alespoň ne u fondů zaměřených na ČR. Jaká je situace u fondů IKS Plus bondový a IKS Dluhopisový? Pro který z nich bych se měl dnes rozhodnout?

 

O. Král: Co se týče fondu Plus bondový, jak v Maďarsku, tak v Polsku k očekávanému poklesu sazeb již došlo - k tomu hlavnímu skoku. Pozice v Polsku držíme dál, a to zejména z toho důvodu, že jsou tam velmi dobré makroekonomické důvody - nízká inflace, vysoká nezaměstnanost, tlak měnového fondu na uvolnění měnových podmínek, vysoký reálný úrok a další. Předpokládáme tedy, že by sazby v Polsku mohly jít dolů.

U fondu Plus bondový je zde tedy slušný potenciál pro zlepšení výkonnosti fondu, zejména v Polsku, ale i Maďarsko bereme jako dobrou investiční příležitost.

 

P. Hochmal: Na otázku, jestli si myslíme, že je perspektivnější investovat do „Pluska“ reprezentovaného polskými dluhopisy, z většiny korporátními, nebo do IKS Dluhopisového, který je spíš jako český státní benchmark, je tedy odpověď  Plus bondový.

 

Hledáte informace o podílových fondech? Pak určitě navštivte TUTO sekci

O. Král: Pokud se bavíme o tom, že vidíme potenciál stability nebo dalšího poklesu úrokových sazeb, tak u Plus bondového předpokládáme lepší výkonnost a pro investory tedy lepší zhodnocení jejich investice. Nemyslíme si, že případný pohyb sazeb - zejména delších sazeb - směrem nahoru na evropských a amerických benchmarcích nějakým způsobem výrazně ovlivní pozice v Polsku. Durace polského benchmarku je stále výrazně nižší než durace benchmarků na rozvinutých  trzích nebo potažmo u nás. Takže z  hlediska durace nedojde k takovému poklesu trhu, navíc nominální sazby jsou v Polsku větší. Odpověď  na vaši otázku, který fond bych preferoval, je  Plus bondový.

 

Lze odhadnout výnos nebo nějakou mez, nad kterou výnos dluhopisů letos nedosáhne?

 

P. Hochmal: Je třeba si uvědomit, že výnosy, které dosahovaly dluhopisové fondy v posledních několika letech, se nebudou opakovat. Úrokové sazby klesaly z dvouciferných čísel a dostaly se tam, kde jsou nyní, skoro blízko nule. Takže historie se, ve stejně dlouhé periodě, v žádném případě opakovat nebude. U nás jsou v současné době výnosy státních dluhopisů nižší než výnosy eurových státních dluhopisů, což není úplně standardní. Poptávka po dluhopisech je tady velká a nabídka nedosahuje takové úrovně, nicméně racionální to není: jakoby kredibilita českého státu byla větší než kredibilita Německa. Proto spíš než do našich dluhopisů je podle nás dobré investovat konkrétně třeba do Polska, kde nad eurovou křivku máte dostatečný nadvýnos. Potenciál poklesu úrokových sazeb je tam větší a potenciální nárůst sazeb naopak nižší.

 

Má to jeden háček, a tím je měnové riziko, které musíte zajišťovat. Buď částečně nebo úplně.

 

O. Král: Z hlediska našich dvou fondů, tak pokud má fond dluhopisový nějaké pozice na polském trhu, má je plně hedgeované. Plus bondový už je zajištěný méně – podle interních pravidel máme stanoveno, jakou maximální ztrátu v ročním horizontu jsme ochotni akceptovat při změnách hodnot zahraničních měn. Podle toho se víceméně vypočítává poměr zajištěné a nezajištěné pozice.

 

P. Hochmal: V roce 2000 se říkalo, že naše výnosy se budou velmi blížit k výnosům v evropské unii, protože se jednou staneme členy Evropské unie. A že naše vyšší výnosy budou konvergovat k nižším německým. My jsme ale už zkonvergovali a dokonce jsme jakoby „překonvergovali“, výnosy jsou už dokonce nižší. Jde o věc, která není úplně běžná. Důvodem je, že velcí institucionální investoři musí nakupovat z důvodů vnitřních regulačních nebo zákonných regulačních jenom limitovanou škálu instrumentů, mezi které patří především státní dluhopisy. Jenže těch stát emituje málo, proto tady vzniká tato anomálie.

 

Vyzkoušejte si investování
bez rizika!

V naší nové
Investiční hře
se naučíte obchodovat s akciemi na vyspělých trzích, navíc můžete vyhrát některou z cen.

Co může být zajímavé je, že české vládní dluhopisy nesou méně než srovnatelné vládní dluhopisy Německa. My jsme na to narazili na konferenci v Berlíně - tam vstal nějaký Portugalec a říkal: „Já vlastně nevím, proč Česko má vstoupit do Evropské unie. Vždyť to vypadá, že Unie bude konvergovat k Čechám.“  V Portugalsku byla kampaň, pro podporu vstupu do Unie založená na argumentaci: levnější hypotéky, nižší úrokové sazby, levněji se budete financovat… Říkal: „V Čechách je tahle věc nepochopitelná, a jak to zdůvodníte veřejnosti?“ - protože ten argument se v tuzemsku použít nedá.

 

O. Král: Pravdou je, že hypotéky jsou u nás už levnější než v Evropské unii, nebo minimálně na srovnatelné úrovni..

 

Především fondu IKS Peněžní trh, kde je nulový vstupní poplatek, vzrostl rapidně majetek pod správou. Jsou výrazné prodejní úspěchy dány nízkými poplatky?

 

P. Hochmal: Když dáte všechny poplatky dohromady – kolik zaplatí klient - tak finálně je to zhruba stejné (v případě, že se nechováte nějak nelogicky, jako třeba, že byste neustále vstupoval a vystupoval). Může však trochu zkreslovat, když má fond vstupní poplatek a nižší management fee, protože tak opticky vykazuje vyšší výkonnost, ačkoli ten, kdo to platí, to nevidí. Je to trochu zavádějící a mělo by se uvádět něco, co se nazývá výnos podílníka, který by už měl být očištěný od vstupních poplatků, protože management fee snižuje výkonnost, zatímco vstupní a výstupní poplatek výkonnost nesnižuje, to zaplatíte rovnou.

 

O. Král: Nicméně odpověď na otázku, proč narostla aktiva fondu, je - jednoznačně asi díky výkonnosti, s tím, že se nám podařilo získat nějaké institucionální investory, ale díky své dobré výkonnosti přilákal i mnoho investorů privátních. Konkrétním důvodem je tedy podle mě výkonnost - lidé skutečně sledují noviny, internet a snaží se najít informace o výkonnostech fondu, vidí výnosy za minulé období a řeknou si „ano, to je  dobrý, renomovaný správce,...“. A vzhledem k tomu, jak jsou sazby nízké, absolutně, nominálně, tak i to procento, které je tam jakoby navíc, je zajímavé a zřejmě i to je důvodem ke zvýšeným investicím do fondu peněžního trhu.

 

Připravuje IKS pro investory nějaké novinky?  

 

O. Král: Chtěli jsme garantovaný fond, ale pro ten jsou klíčové úrokové sazby, protože se zde pracuje s tím, že v podstatě garantovaná hodnota se investuje do zero-kuponového aktiva, které je diskontované tržní úrokovou sazbou, to znamená, zjednodušeně řečeno, že znáte budoucí hodnotu, které chcete dosáhnout a v závislosti na výši úrokových sazeb znáte i hodnotu kterou musíte v tuto chvíli investovat Čím jsou sazby nižší, tím je nižší i zmíněný diskont, takže částka, která vám  zůstane na investice do opčních kontraktů, které mají tvořit např. participaci na indexu, je taky nižší. Tudíž se dostáváme do situace, že garantovaný fond můžeme spustit, ale participace, kterou by ten fond nabízel, bude nízká.

 

P. Hochmal: V letošním roce se předpokládá, že bychom se měli ještě více provázat se sesterskou společností SG, tedy s SG Asset Management. Z toho lze vyvozovat, že se ve spolupráci s touto renomovanou společností budeme snažit uvést na trh nějakou novinku. Jak již zmiňoval kolega, bude to, pokud to podmínky na trhu dovolí, nějaký model garantovaného fondu.

 


O budoucnosti IKS-KB jsme mluvili s Pavlem Hoffmanem, místopředsedou představenstva IKS-KB. O tom, jaké změny čekají IKS-KB, zda bude v brzké době v České republice možné koupit fondy francouzského SGAM (SG Asset Management, dceřiná společnost Société Générale), a jak se rozšíří nabídky fondů v Komerční bance, si budete moci přečíst v druhém díle rozhovoru.

 

Dnešní rozhovor je pokračováním série rozhovorů s portfolio manažery a představiteli investičních společností. Sérii jsme započali rozhovorem s Martinem Burdou z ISČS, který si můžete přečíst ZDE.