Na začátek malý minitest: schválně, víte jaká dvě základní životní rizika každého z nás ohrožují a proti kterým nás tedy především má chránit životní pojištění? Je to riziko smrti, riziko dožití, riziko vážné nemoci nebo riziko úrazu? Než si na otázku prozradíme správnou odpověď, řekněme si o životním pojištění něco obecného. Proč? Protože je dobré vědět, co to životní pojištění vlastně je a k čemu má sloužit. Zvláště když na nás odevšad útočí reklamy o tom, jak je životní pojištění dobrá věc, jak je výhodné, výnosné a jaké všechny výhody včetně populárních daňových z něj můžeme získat.
Životní pojištění můžeme teoreticky rozdělit především na:
Toto pojištění kryje pouze riziko úmrtí. Pojistnou událostí je tedy smrt pojištěného. Pokud k této události dojde, vyplatí pojišťovna osobě, kterou si pojištěný určil, sjednanou pojistnou částku.
Jaký má takovéto pojištění účel? Především je to finanční zabezpečení rodiny a pozůstalých zemřelého, kteří jsou na něm finančně závislí. Aby se jejich životní úroveň nezhoršila např. v případě, kdy zemře živitel rodiny. S ohledem na to se pak stanovuje rozumná pojistná částka, která bude pozůstalým vyplacena.
Dalším důvodem pro sjednání pojištění pro případ úmrtí je situace, kdy je nutno hradit nějaké závazky. Může se jednat o splátky úvěrů, hypotéky a podobně. Sjednání životního pojištění si pak může vymínit sám věřitel, tedy třeba banka, která si tím jistí splacení svých pohledávek i pro případ, kdy dlužník zemře. Ale i v případě, kdy věřitel pojištění nevyžaduje, měl by dlužník myslet v případě větších závazků na své příbuzné, aby za něj nemuseli dluhy splácet oni. Toto pojištění se může nazývat například úvěrové pojištění a sjednává se pouze na dobu splácení dluhu.
Dalším účelem takovéto pojistky může být také úhrada nákladů v souvislosti s úmrtím a pohřbem.
Toto pojištění kryjící pouze riziko úmrtí se také nazývá rizikové životní pojištění.
Pojištění pro případ dožití
Toto pojištění kryje pouze riziko dožití. Zdá se vám, že dožití se určitého věku není přeci žádným rizikem? Pojistná teorie tento termín ale používá a jedná se o to, že pojištění pro případ dožití nás má chránit před situací, kdy se dožijeme určitého věku, se kterým je možné očekávat větší finanční potřeby, a my na to nebudeme mít. Těmito situacemi může být jednak dožití se důchodového věku, kdy lze očekávat pokles dosavadních pracovních příjmů, jednak například začátek studia dítěte či sňatek.
Pojištění pro případ dožití tedy spočívá v tom, že osoba platí pojistné a pokud se dožije dne sjednaného v pojistné smlouvě, vyplatí jí pojišťovna sjednanou pojistnou částku. Takto čistě vymezené pojištění pro případ dožití se ale spíše nepoužívá, většinou jsou k němu připojišťována i další rizika, takže už se pak vlastně jedná o pojištění smíšené. V praxi se toto pojištění ale uplatňuje v modifikovaných formách, např. v podobě důchodového pojištění nebo věnového pojištění.
Důchodové pojištění se vyznačuje postupnou výplatou sjednané pojistné částky. Tedy místo jednorázové výplaty pojišťovna vyplácí při dosažení sjednaného věku postupně důchod a to buď po určitou sjednanou dobu a nebo až do smrti pojištěného (doživotní důchod). Jak již bylo zmíněno, lze si pojistit i další rizika kromě „dožití se“, např. lze sjednat, že v případě úmrtí pojištěného před sjednaným věkem bude pojišťovnou vráceno zaplacené pojistné.
Pojištění mládeže (existuje také pojem věnové pojištění nebo termínové pojištění) se sjednává na dožití se dítěte sjednaného věku – pojistné plnění bude vyplaceno v případě, že se dítě dožije např. plnoletosti, sňatku, začátku studia, ukončení studia. Tímto pojištěním ho tedy rodiče zabezpečují na vstup do života. Ani toto pojištění nemá čistou podobu pojištění na dožití a sjednává se v něm krytí dalších rizik. Především riziko úmrtí rodičů, kdy se dítěti vyplácí pozůstalostní důchod (nebo je jednorázově vyplacena sjednaná pojistná částka.) Dalším rizikem může být smrt dítěte, kdy se např. vrátí zaplacené pojistné.
Smíšené životní pojištění
Tedy pojištění pro případ smrti nebo dožití, kdy jsou zároveň pojištěna obě základní životní rizika. V tomto případě tedy vyplatí pojišťovna sjednanou pojistnou částku v případě, že se pojištěný dožije sjednaného dne a pokud se ho pojištěný nedožije, bude pojistná částka vyplacena určené osobě.
V praxi pak pojišťovny vytvořily širokou nabídku různých modifikací tohoto smíšeného životního pojištění, např. investiční pojištění, kdy si klient vybere, kam chce část ze svého zaplaceného pojistného investovat a na výsledcích jeho investice pak závisí výše pojistného plnění, které mu pojišťovna vyplatí.
Životní pojištění jsou dnes běžně rozšiřována také o možnost připojistit si navíc další, neživotní rizika, jako je riziko úrazu, invalidity, vážných onemocnění.
Takže nyní, pokud jste dočetli až sem, již jistě znáte odpověď na otázku, jaká dvě základní životní rizika nás ohrožují. Ano, jsou to riziko smrti a riziko dožití. Tato dvě rizika jsou pojišťována životním pojištěním. Ostatní rizika pojišťovny přidávají do svých produktů navíc, formou připojištění.
Myslíte si , že životní pojištění je zrovna pro vás potřebné? Máte sjednáno nějaké životní pojištění? Jak jste s ním a se službami pojišťovny spokojeni?
Životní pojištění můžeme teoreticky rozdělit především na:
- pojištění pro případ smrti
- pojištění pro případ dožití
- pojištění pro případ smrti nebo dožití, označuje se také jako smíšené pojištění
Toto pojištění kryje pouze riziko úmrtí. Pojistnou událostí je tedy smrt pojištěného. Pokud k této události dojde, vyplatí pojišťovna osobě, kterou si pojištěný určil, sjednanou pojistnou částku.
Jaký má takovéto pojištění účel? Především je to finanční zabezpečení rodiny a pozůstalých zemřelého, kteří jsou na něm finančně závislí. Aby se jejich životní úroveň nezhoršila např. v případě, kdy zemře živitel rodiny. S ohledem na to se pak stanovuje rozumná pojistná částka, která bude pozůstalým vyplacena.
Dalším důvodem pro sjednání pojištění pro případ úmrtí je situace, kdy je nutno hradit nějaké závazky. Může se jednat o splátky úvěrů, hypotéky a podobně. Sjednání životního pojištění si pak může vymínit sám věřitel, tedy třeba banka, která si tím jistí splacení svých pohledávek i pro případ, kdy dlužník zemře. Ale i v případě, kdy věřitel pojištění nevyžaduje, měl by dlužník myslet v případě větších závazků na své příbuzné, aby za něj nemuseli dluhy splácet oni. Toto pojištění se může nazývat například úvěrové pojištění a sjednává se pouze na dobu splácení dluhu.
Dalším účelem takovéto pojistky může být také úhrada nákladů v souvislosti s úmrtím a pohřbem.
Toto pojištění kryjící pouze riziko úmrtí se také nazývá rizikové životní pojištění.
Pojištění pro případ dožití
Toto pojištění kryje pouze riziko dožití. Zdá se vám, že dožití se určitého věku není přeci žádným rizikem? Pojistná teorie tento termín ale používá a jedná se o to, že pojištění pro případ dožití nás má chránit před situací, kdy se dožijeme určitého věku, se kterým je možné očekávat větší finanční potřeby, a my na to nebudeme mít. Těmito situacemi může být jednak dožití se důchodového věku, kdy lze očekávat pokles dosavadních pracovních příjmů, jednak například začátek studia dítěte či sňatek.
Pojištění pro případ dožití tedy spočívá v tom, že osoba platí pojistné a pokud se dožije dne sjednaného v pojistné smlouvě, vyplatí jí pojišťovna sjednanou pojistnou částku. Takto čistě vymezené pojištění pro případ dožití se ale spíše nepoužívá, většinou jsou k němu připojišťována i další rizika, takže už se pak vlastně jedná o pojištění smíšené. V praxi se toto pojištění ale uplatňuje v modifikovaných formách, např. v podobě důchodového pojištění nebo věnového pojištění.
Důchodové pojištění se vyznačuje postupnou výplatou sjednané pojistné částky. Tedy místo jednorázové výplaty pojišťovna vyplácí při dosažení sjednaného věku postupně důchod a to buď po určitou sjednanou dobu a nebo až do smrti pojištěného (doživotní důchod). Jak již bylo zmíněno, lze si pojistit i další rizika kromě „dožití se“, např. lze sjednat, že v případě úmrtí pojištěného před sjednaným věkem bude pojišťovnou vráceno zaplacené pojistné.
Pojištění mládeže (existuje také pojem věnové pojištění nebo termínové pojištění) se sjednává na dožití se dítěte sjednaného věku – pojistné plnění bude vyplaceno v případě, že se dítě dožije např. plnoletosti, sňatku, začátku studia, ukončení studia. Tímto pojištěním ho tedy rodiče zabezpečují na vstup do života. Ani toto pojištění nemá čistou podobu pojištění na dožití a sjednává se v něm krytí dalších rizik. Především riziko úmrtí rodičů, kdy se dítěti vyplácí pozůstalostní důchod (nebo je jednorázově vyplacena sjednaná pojistná částka.) Dalším rizikem může být smrt dítěte, kdy se např. vrátí zaplacené pojistné.
Smíšené životní pojištění
Tedy pojištění pro případ smrti nebo dožití, kdy jsou zároveň pojištěna obě základní životní rizika. V tomto případě tedy vyplatí pojišťovna sjednanou pojistnou částku v případě, že se pojištěný dožije sjednaného dne a pokud se ho pojištěný nedožije, bude pojistná částka vyplacena určené osobě.
V praxi pak pojišťovny vytvořily širokou nabídku různých modifikací tohoto smíšeného životního pojištění, např. investiční pojištění, kdy si klient vybere, kam chce část ze svého zaplaceného pojistného investovat a na výsledcích jeho investice pak závisí výše pojistného plnění, které mu pojišťovna vyplatí.
Životní pojištění jsou dnes běžně rozšiřována také o možnost připojistit si navíc další, neživotní rizika, jako je riziko úrazu, invalidity, vážných onemocnění.
Takže nyní, pokud jste dočetli až sem, již jistě znáte odpověď na otázku, jaká dvě základní životní rizika nás ohrožují. Ano, jsou to riziko smrti a riziko dožití. Tato dvě rizika jsou pojišťována životním pojištěním. Ostatní rizika pojišťovny přidávají do svých produktů navíc, formou připojištění.
Myslíte si , že životní pojištění je zrovna pro vás potřebné? Máte sjednáno nějaké životní pojištění? Jak jste s ním a se službami pojišťovny spokojeni?
 |
