Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co jsou opravdové náklady a co jen plýtvání?

  10:00aktualizováno  10:00
Socialismus v naší zemi oficiálně skončil už tak dávno, že si připadám „mimo mísu“, když se zde k němu vracím. Chci však napsat o jednom jeho odpudivém jevu, který se dodnes řady pracovišť drží jako klíště.

Tím jevem je plýtvání, které natahuje splnění úkolu do nehorázné časové délky. A protože čas jsou peníze, také práci notně prodražuje.

Plýtvání se rozbujelo v období platové nivelizace za socialismu. Každý normální člověk se snaží ve své práci optimalizovat poměr nákladů a výnosů - tedy co nejvíce peněz za minimum času a námahy. Získat desetinásobek platu oproti kolegovi v kanceláři, který vyřizuje své věci desetkrát pomaleji, u nás dlouho nešlo. A proto se naučil český lid masově optimalizovat tím druhým zbývajícím způsobem. Když nejde zvýšit výnos, snížím náklad. Práci koncentrovaně zvládnutelnou za čtyři hodiny roztáhnu na celý den, týden, měsíc. A zaměstnavatel mi moji odměnu za ni znásobí dvěma, čtrnácti, čtyřiceti. To už je zisk!

Plýtvání dneška se často skrývá za slovem „náklady“. „Víš co,“ řekl mi jeden člověk, který se se mnou chtěl pustit do jednoho projektu, „získáme od lidí nějaké tržby, od toho já odečtu jen své náklady a zbytek si poctivě napůl rozdělíme.“ Nechal jsem si určitou dobu na rozmyšlenou. Během ní si partner chtěl se mnou smluvit schůzku. V prvním telefonátu to vypadalo na domluvu týden dopředu - partner je velmi zaneprázdněn. Domluven byl tedy přesný čas, místo, hotovo. Nutný náklad na smluvení schůzky obnáší jeden dvouminutový telefonní hovor.

Pak přišlo jeho plýtvání: během týdne další dva hovory, které navrhovaly schůzku posunout. Partner neležel na ARO v nemocnici - jen si tak špatně zorganizoval čas, že nebyl schopen dostát svému slibu původního termínu. Ani jej nenapadlo zeptat se ze slušnosti, kolik mne ten přesun bude stát. A když už jsem na místě schůzky v jedné kavárně seděl, partner nepřicházel. Po dvaceti minutách telefonoval, že mu to prostě nevyšlo. Tohle vše měl tendenci označit za své náklady. Je třeba ještě dalšího komentáře k tomu, proč se mu dodnes pracovně vyhýbám?


Kdo má a kdo nemá nárok dělat tajnosti se svými příjmy? Jaké jsou možnosti, jak zjistit majetkové poměry druhých? Povíme vám, jak je to v Česku ve srovnání s jinými zeměmi. Čtetě ZDE.


Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Kvíz: Vyznáte se v novelizovaném zákoníku práce?

Slovo „práce“ zadávají lidé do vyhledávačů nejčastěji v září. Je to možná proto, že řada těch, kteří uvažují o změně zaměstnání, si nechává léto na rozkoukání...  celý článek

Majitel vinařství v Kutné Hoře Lukáš Rudolfský
Obnovuje staré vinice a vyrábí naturální víno. Učí se od něj i cizinci

Lukáš Rudolfský je původně ajťák. K podnikání se dostal úplně náhodou, ale v zemědělství se našel. Vyrábí zcela přírodní nápoj, obnovuje středověké vinice a...  celý článek

Vladimír List
Průbojný profesor elektrifikoval Československo, metro chtěl již před válkou

Vladimír List byl univerzitním profesorem na České vysoké škole technické v Brně a inženýrem elektrotechniky, který se výraznou měrou zasloužil o elektrifikaci...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.