Rozdíl mezi starobním důchodem a výdělkem ze zaměstnání může být značný. Jako u Hany Novotné, která na konci letošního roku odchází do penze a bude muset vyjít zhruba s polovičním příjmem v porovnání s dnešním platem. Od státu dostane každý měsíc necelých devět tisíc korun namísto dosavadních šestnácti tisíc čistého ze zaměstnání. „Naštěstí už roku 1994 spořím v penzijním fondu a ve stavební spořitelně. Nejsem odkázaná jen na dávku ze státní pokladny,“ říká.
V Penzijním fondu České pojišťovny našetřila zhruba sto dvacet tisíc korun, podobnou částku má i ve stavební spořitelně. Má tak nyní o dost více peněz, než kdyby peníze ukládala na termínované vklady nebo běžný účet. Zhodnocení penzijních fondů se v posledních čtyřech letech totiž pohybuje v průměru mezi třemi a čtyřmi procenty.
Rozhoduje volba fondu i podmínek
Co je třeba vědět, aby se spoření v penzijním fondu skutečně vyplatilo? Důležité je správně nastavit parametry smlouvy o penzijním připojištění. V penzijním fondu se totiž peníze rozmnožují třemi způsoby – získáváte příspěvek od státu, podíl na výnosech fondu a máte možnost snížit si o zaplacené příspěvky daně.
Asociace penzijních fondů na svých internetových stránkách radí: Abyste maximálně využili všech výhod, které penzijní fondy nabízejí, je optimální přispívat 1500 korun měsíčně. Dostanete tak maximální státní příspěvek a navíc si ze základu daně z příjmu můžete odečíst 12 000 korun ročně.
Důležité je zvolit i nejvýhodnější čerpání naspořených peněz. Můžete si vybrat mezi jednorázovou výplatou a pravidelně vyplácenou doživotní penzí. Veronika Hybšová z Generali Penzijního fondu doporučila v diskusi na serveru Fincentrum.idnes.cz nechat si vyplatit naspořenou částku najednou. „Jednorázové vyrovnání mi přijde z klientského hlediska výhodnější,“ říká.
I Hana Novotná se rozhodla pro jednorázovou výplatu. Chce si peníze znovu uložit tak, aby se zhodnocovaly. „Budu z nich brát například jen na dovolenou, větší výdaje spojené s domácností a podobně. Penze by měla vystačit na ‚běžný provoz‘,“ uvádí. Připadá jí, že postupně vyplácené úspory by se zbytečně rozmělnily.
Jsou peníze v bezpečí?
Peníze, které v penzijním fondu spoříte, neleží ladem, nýbrž jsou investovány. A to převážně do státních cenných papírů, dluhopisů, akcií a termínovaných vkladů. Nemůže fond zkrachovat, když například nakoupí nevhodné akcie? ptá se mnoho potenciálních i stávajících klientů. Může. Ze zahraničí takové případy známé jsou. Navíc vklady nejsou na rozdíl například od bank v penzijních fondech pojištěné.
„Penzijní fondy sice nejsou zajištěny státem, ale jsou státem velmi striktně kontrolovány a dozor je opravdu přísný. Vždy, když byl v minulých několika letech zrušen penzijní fond, tak pouze formou koupě nebo převodu klientů pod hlavičku jiného penzijního fondu, a to vždy tak, aby klienti nebyli poškozeni,“ vysvětluje Veronika Hybšová.
Co musíte vědět o penzijním připojištění
■ minimálně musíte spořit 100 korun měsíčně, začít můžete v 18 letech ■ abyste měli nárok na státní příspěvek, nesmíte smlouvu ukončit dříve než na počátku kalendářního roku,ve kterém vám bude šedesát let
■ stát spoření podporuje, nejvyšší státní příspěvek je maximálně 150 korun měsíčně v případě, že si spoříte sami 500 korun
■ pokud budete spořit jen 100 korun, stát vám k nim přidá dalších 50 korun
■ když spoříte více než 500 korun měsíčně, můžete si snížit daňový základ, ze kterého se vypočítává daň z příjmu, nejvíce však o 12 000 korun za rok
■ k penzijnímu připojištění vám může posílat příspěvek i zaměstnavatel, až 3 procenta z hrubé mzdy, z těchto peněz nikdo neplatí daň
■ vklady v penzijních fondech nejsou pojištěny
■ spořit může každý, kdo je plnoletý, založenu může mít ale jen jednu smlouvu
s nejefektivněji hospodařícím penzijním fondem na trhu.
