Obecně lze říci, že zaměstnavatel nesmí od zaměstnance vyžadovat informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a pracovním poměrem. Ilustrační snímek

Obecně lze říci, že zaměstnavatel nesmí od zaměstnance vyžadovat informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a pracovním poměrem. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Jste vdaná? A kolik bere manžel? Na co se zaměstnavatel nesmí ptát

  • 71
Se záludnými otázkami se na pracovním pohovoru setkal asi každý. Víte ovšem, jaké otázky smí zaměstnavatel klást a zda na ně musí zaměstnanec (pravdivě) odpovídat? Jak to je podle práva, vysvětluje Vojtěch Steininger z advokátní kanceláře bpv Braun Partners.

Co je tedy u pohovoru tabu? 
Neměla by zpravidla padnout otázka na rodinný stav (Jste vdaná?) či plán založit rodinu. Ale také na těhotenství, počet dětí, jejich věk, nemocnost, hlídání. Stejně tak by neměla padnout otázka: „Nejste doufám v odborech?“ či se ptát na politické přesvědčení. Tyto údaje samozřejmě nemusíte uvádět ani ve svém životopise a neměly by se objevovat ani v písemných dotaznících vyplňovaných před přijetím do zaměstnání.

Zaměstnavatel může zjišťovat jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy a na žádost uchazeče o zaměstnání je povinen prokázat potřebnost takového údaje.

Vojtěch Steininger, advokát, kancelář bpv Braun Partners

Vojtěch Steininger, advokát, kancelář bpv Braun Partners

Leckoho možná překvapí, že by se zaměstnavatel neměl v řadě případů ptát ani na vaši bezúhonnost. Ale i zde platí výjimky: pokud například banka bude přijímat zaměstnance nakládajícího s hotovostí, asi nebude sporu, že by takový člověk měl mít čistý trestní rejstřík.

Obecně lze říci, že zaměstnavatel nesmí od zaměstnance vyžadovat informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a pracovním poměrem. Vůbec by neměl zjišťovat sexuální orientaci zaměstnance, jeho původ, členství v odborech, politických stranách nebo hnutích či příslušnost k církvi nebo náboženské společnosti.

Ale jisté výjimky určitě existují.
Pochopitelně. Pokud bude církev hledat nového hodnostáře, je nasnadě, že náboženství bude (výjimečně) jedním z oprávněných kritérií výběru.

A stejně tak u bezúhonnosti či těhotenství (i plánovaného) platí výjimky v případech, kdy to ukládá zvláštní právní předpis, nebo je to dáno povahou vykonávané práce (například práce zakázané těhotným nebo kojícím ženám).

Může se hodit

Hledáte novou práci? Najděte si ji ze stovek nabídek všech oborů na jobDNES.cz.

Potřebujete při hledání zaměstnání kvalitní životopis? Vygenerujte si ho zdarma a jednoduše na jobDNES.cz.

Ale co když se něco ze zmíněných tabu zaměstnavatel dozví odjinud?
I kdyby se zaměstnavatel jinak dozvěděl o skutečnostech, které nesmí o zaměstnanci zjišťovat, není oprávněn tyto údaje evidovat ani v osobním spise zaměstnance. Ostatně, každý zaměstnanec je oprávněn nahlížet do tohoto spisu a kopírovat z něj doklady na náklady svého chlebodárce.

A co může a nemůže být o zaměstnanci v pracovním posudku? 
Před ukončením pracovního poměru má zaměstnavatel povinnost vydat zaměstnanci na jeho žádost pracovní posudek s hodnocením jeho práce, kvalifikace, schopností a dalších skutečností, které mají vztah k výkonu práce.

Jakékoli jiné informace o zaměstnanci než ty, které mohou být součástí posudku, smí zaměstnavatel poskytnout jen se souhlasem zaměstnance. A pokud hájíte barvy zaměstnavatele, nezapomeňte, že stejnou povinnost máte i v případě, kdy se od vás jiný zaměstnavatel bude dožadovat důvěrných informací o vašem, možná již bývalém zaměstnanci.

Jistou fazónu by měl mít i pracovní inzerát. Jak by měl či neměl vypadat?
Inzerát by měl zaujmout potenciální zaměstnance, ale zároveň by neměl porušovat zákon. Není proto možné, aby se v něm například uvádělo: „Přijmeme pohlednou mladou bezdětnou blondýnku. Podmínka: Pouze voličku ODS“, nebo „Ředitel hledá vnadnou asistentku.“

Zaměstnavatel nesmí diskriminovat nejen své zaměstnance, ale ani ty, kteří se u něj o práci ucházejí. Inzerát nesmí být v rozporu s dobrými mravy ani odrazovat potenciální zaměstnance kvůli jejich věku, pohlaví, rase, náboženství, sexuální orientaci, etnickému původu nebo národnosti.