Průměrná výše starobního důchodu v prvním čtvrtletí 2016 byla 11 400 korun. Ilustrační snímek

Průměrná výše starobního důchodu v prvním čtvrtletí 2016 byla 11 400 korun. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Co zvýší a naopak zkrátí budoucí penzi. Pět mýtů kolujících Českem

  • 134
Víte, čím ovlivníte svou budoucí penzi? Řada lidí v tom nemá vůbec jasno. Mnozí žijí dokonce v mylných představách, co může starobní důchod zkrátit a co naopak vylepšit. Kolem starobních penzí totiž kolují mýty. Vysvětlujeme pět nejčastějších omylů, abyste si do paměti zapsali správné informace.

1. Důchod musí ve stáří dostat každý

Není tomu tak. Abyste na státní penzi měli nárok, musíte splnit dvě základní podmínky: dosáhnout zákonem stanoveného důchodového věku a získat potřebnou dobu pojištění. „Všichni, kdo dosáhnou důchodový věk až po roce 2018, potřebují mít alespoň 35 let pojištění,“ upozorňuje Jana Buraňová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení.

Nepřehlédněte

Riziko, že člověk „nedosáhne“ na starobní důchod, hrozí zejména při dlouhodobé nezaměstnanosti nebo takových formách práce, které nelze pro důchod započítat. Na důchod například nemusí dosáhnout odsouzený, který během výkonu trestu nebyl zařazen do práce. Potřebnou dobu pojištění nemusí získat člověk, který pobýval a pracoval ve státě, s nímž Česká republika nemá smlouvu o sociálním zabezpečení.

„Nesplnění podmínky potřebné doby pojištění nelze prominout. Je však možné si dobu, která do získání potřebného počtu let chybí, dopracovat. Důchod pak může být přiznán ode dne, kterým byla doba pojištění dodatečně získána,“ vysvětluje Jana Buraňová.

Jaká je průměrná výše starobní penze v ČR

k 31. 3. 2016

  • Muži: 12 602 Kč (loni 12 497 Kč)
  • Ženy: 10 351 Kč (loni 10 246 Kč)

2. I když mám málo let pojištění a nízké výdělky, musím dostat důchod alespoň ve výši životního minima

Velmi častý omyl. Minimální důchod a životní minimum není totéž. Důchod v minimální výši může být přiznán v případech, kdy sice lidé splní podmínku potřebné doby pojištění, ale v rozhodném období nemají buď téměř žádné, nebo velmi nízké příjmy a důchod jim jednoduše řečeno „není z čeho vypočítat“.

Minimální výše procentní výměry důchodu je v takovém případě stanovena zákonem o důchodovém pojištění. Nyní je to 770 korun. K ní náleží základní výměra důchodu, která v roce 2016 činí 2 440 korun. Minimální výše důchodu přiznaného v roce 2016 tedy činí 3 210 korun.

  • Procentní výměra: 770 Kč
  • Základní výměra: 2 440 Kč
    Minimální důchod v roce 2016: 3 210 Kč

3. Léta odpracovaná před rokem 1986 se do důchodu nepočítají

Přehledně

Potřebná doba pojištění pro kalendářní rok, ve kterém je dosaženo důchodového věku.

2010: 26 let
2011: 27 let
2012: 28 let
2013: 29 let
2014: 30 let
2015: 31 let
2016: 32 let
2017: 33 let
2018: 34 let
po roce 2018: 35 let
zdroj: ČSSZ

Není to tak. Pro nárok na důchod a jeho výši se započítávají doby pojištění (zpravidla zaměstnání či podnikání) získané od ukončení povinné školní docházky. Na délce doby pojištění pak závisí procentní výměra důchodu. Ta se počítá z osobního vyměřovacího základu – zjednodušeně řečeno z průměru výdělků v tzv. rozhodném období.

Rozhodné období jsou tedy roky, za které se zjišťují výdělky pro výpočet důchodu. Začíná kalendářním rokem po roce, v němž člověk dosáhl 18 let a končí rokem, který předchází roku přiznání důchodu.
Ale pozor. Do rozhodného období se podle zákona o důchodovém pojištění nezahrnují roky před rokem 1986. Jinými slovy, pokud někdo měl před rokem 1986 vysoké příjmy, má smůlu, nebude se k nim přihlížet. „Doba pojištění získaná před rokem 1986 se však započte,“ říká Jana Buraňová.

4. Veškeré doby, které mi chybí, si mohu dobrovolně doplatit

To bohužel není možné. Dobrovolné důchodové pojištění sice existuje, ale nelze ho použít univerzálně ve všech situacích. Přihlášku je totiž možné podat nejdříve na dobu od 1. 1. 1996.

Zákon rovněž stanoví, z jakých důvodů je možné se k dobrovolnému důchodovému pojištění přihlásit a za jakou dobu zpětně od podání přihlášky ho lze u každého z uvedených důvodů doplatit. Přihlásit se k němu lze i bez uvedení důvodů, v tomto případě je však doplacení možné jen jeden rok zpětně před podáním přihlášky. Nelze jím tedy pokrýt různé „mezery“ a doby „bez pojištění“, které má člověk v minulosti. Jak situaci řešit, když chybí doba pojištění, čtěte zde.

5. Práce na dohodu se do počtu let pro nárok na důchod počítá

Některá ano, některá ne. Je třeba rozlišovat, zda šlo o dohodu o pracovní činnosti, nebo o dohodu o provedení práce. Dohoda o pracovní činnosti zakládá účast na pojištění a do důchodu se započítává, ale pozor, jen tehdy, pokud byl sjednaný měsíční příjem alespoň 2 500 korun.

Pokud jste brigádničili na dohodu o provedení práce, počítejte s tím, že brigády do 31. 12. 2011 není možné pro důchod započítat vůbec. „Od 1. 1. 2012 je pak možné započítat jen ty měsíce, ve kterých zaměstnanec dosáhl z dohody příjmu vyššího než deset tisíc korun,“ uzavírá Jana Buraňová.