Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zdědila po otci bankovní účet, za výpis z účtu chce banka zaplatit

aktualizováno 
Když slečně Janě zemřel otec, požádala banku, u níž měl otec vedený účet, aby zablokovala všechny nastavené trvalé příkazy. Neuspěla. To prý může až soudem určený dědic. Když papír za pár měsíců měla, chtěla po ní banka za výpisy z účtu poplatek.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Tušila, že po smrti otce odešly z jeho účtu platby za služby, které nečerpal, nevěděla ale přesně kolik a kdy a požadovala výpis z účtu ode dne úmrtí. Banka si ale za výpisy chce účtovat poplatek. Má na to právo? Na naše otázky odpovídal poradce pro platební styk České bankovní asociace Tomáš Hládek.

Začněme konkrétním příběhem. Je postup banky, která odmítla zastavit trvalé příkazy, v pořádku?
Postup banky je v pořádku a je v souladu se zákonem, naopak opačný postup, tedy pokud by banka trvalé příkazy zastavila, by byl protiprávní. Pokud majitel účtu neurčil, že po jeho smrti mají být trvalé platební příkazy zastaveny, tak jsou z účtu nadále hrazeny. Banka v tomto směru nemá žádnou zákonnou možnost účet zablokovat, a to až do té doby, než bude v dědickém řízení určen nový majitel účtu. Teprve ten s účtem může volně nakládat.

Špatné číslo účtu

Špatně zadané číslo účtu vás může dohnat až k soudu

Ilustrační snímek

Dědické řízení bylo skončeno, Jana se vydala do banky s usnesením notáře, že zůstatek na účtu se vydává jí. Za výpis z účtu si ale chce banka účtovat dvě stovky. Má na to právo?
Toto je na obchodních podmínkách a zvážení každé banky. Banka musí samozřejmě předložit výpis z účtu, zejména pokud je účet rušen. Většina bank tyto informace zasílá elektronicky, popřípadě nezasílá vůbec, pokud si to majitel účtu nepřeje. Takto tedy postupuje i v případě, že majitel zemřel – až do skončení dědického řízení nemá ani ze zákona jinou možnost. Banka tedy zřejmě výpis z účtu předala původnímu, byť zemřelému, majiteli a chce-li nový majitel získat kopii informací, postupuje banka podle svých aktuálních obchodních podmínek.

Z účtu odešla po smrti jeho majitele splátka úvěru a platba nájemného. Může je pozůstalá dcera požadovat vrátit? Má žádat banku, nebo přímo úvěrovou společnost a majitele bytu?
Pokud platba odešla a nový majitel účtu s tím nesouhlasí, je třeba se obrátit na příjemce prostředků. Zákon v tomto směru bohužel nedává bance prostor flexibilně reagovat, ta se musí řídit nastavením účtu i plateb původního majitele.

Nicméně je třeba si uvědomit, že v rámci dědického řízení se dědí i dluhy. Pokud pozůstalá neodmítla celé dědictví, úvěr bude muset doplatit. A i v případě, že dědictví odmítla, do doby, než se tak stalo, byl úvěr řádně splácen, v termínu, jaký nastavil původní majitel.

Jak je to s platbami za služby, které zemřelý prokazatelně nečerpal? Například platba za rádio, za televizi, za internet.
Platby, u kterých je možné prokázat, že je klient nemohl čerpat, jako je například právě zmiňovaný poplatek za televizi, rádio, internet či například mobilní tarif, je možné po smrti majitele (objednatele těchto služeb) nečerpané služby reklamovat společně s úmrtním listem dotyčného přímo u poskytovatelů dané služby. Banky jsou v této pozici pouze zprostředkovatelem platby, a tudíž nemohou posoudit, zda byla platba zaúčtována oprávněně. Z této pozice tudíž ani nemohou danou platbu po dotyčné firmě zpětně požadovat.

Úskalí společného účtu

Na co si dát pozor, abyste přežili společný účet v bance bez úhony

(Ilustrační snímek)

Jak je to obecně? Kdo má bance nahlásit úmrtí majitele účtu? Pozůstalí, nebo notář? Existuje nějaká lhůta?
O úmrtí majitele účtu by měli banku co nejdříve informovat pozůstalí, ideální je zaslat kopii úmrtního listu do banky, nebo ho osobně donést na pobočku. Banku bude následně kontaktovat notář s žádostí o sdělení zůstatku na účtu. Lhůta pro oznámení není stanovena, a pokud by na to pozůstalí zapomněli, banka se tuto skutečnost dozví od notáře.

Co se stane s účtem po smrti majitele?
Účet je automaticky zablokován pro výběry a převody prostředků na jiné účty. Výjimku tvoří nakládání s prostředky na účtu takzvaným disponentem, kterým může být například pozůstalý manžel či manželka, a to v rozsahu, jaký mu majitel před smrtí určil. Jsou-li na účtu nastaveny pravidelné platby, jako je nájemné či energie, banky dnes již tyto platby neruší, nevyžádal-li si majitel před smrtí jinak. Rodina tak nemusí mít obavy o běžný chod domácnosti.

Účet ale není a ani nemůže být zrušen bez souhlasu jeho nového majitele, tedy osoby, které prostředky na něm připadnou v rámci dědického řízení.

Účtuje po smrti majitele účtu banka poplatky za vedení účtu?
Pokud z účtu odcházejí nadále platby, tedy je využívaný, tak si banka poplatky účtuje. Vždy však záleží na konkrétních obchodních podmínkách té které banky. Vím, že jsou banky, které si tyto poplatky po smrti majitele účtu neúčtují.

Jak je to s trvalými příkazy? Ty odchází dál?
Jsou-li na účtu nastaveny trvalé příkazy, které zajišťují běžný chod domácnosti, nejsou rušeny. Zde opět platí, že toto zachování trvalých příkazů je základní nastavení účtu a změnit ho může pouze jeho majitel.

Vyplývají tyto postupy ze zákona nebo je to o obchodních podmínkách té které konkrétní banky?
Ano, tyto postupy jsou dány zákonem, konkrétně § 2664 zákona č. 89/2012 Sb. (Nový občanský zákoník).

Kdo může nakládat s účtem zemřelého?
Jedinou osobou, která může s účtem nakládat, je jeho majitel. Po jeho smrti jsou prostředky na účtu zahrnuty do dědického řízení a po jeho skončení je stanoven jejich nový majitel, který může zároveň s účtem nakládat, tedy jej zrušit či přepsat na sebe. Existuje ovšem status disponenta nebo spolumajitele účtu. Disponent může s prostředky nakládat v rozsahu, jaký mu povolil majitel účtu, spolumajitel může s prostředky nakládat podle podílu na účtu. Ke zrušení účtu je však třeba všech majitelů. Je ale třeba mít stále na paměti, že dnem úmrtí původního majitele účtu jsou veškeré prostředky zahrnuty do dědického řízení.

V případě, že jsem vedena jako disponent, můžu z účtu vybírat peníze?
Ano, pokud jste vedena jako disponent účtu, můžete vybírat peníze i po smrti majitele účtu. Ale pozor na to, pokud nespadáte do okruhu dědiců, budete vyzvána k vrácení peněz pro dědické řízení.

Ještě jeden konkrétní dotaz k dalšímu případu. Paní Marie měla společný účet s manželem a na účet chodila i její výplata. Manžel zemřel, ona ale není disponentem účtu a je bez peněz. Co má dělat?
V tomto případě je jedinou možností obrátit se na zaměstnavatele a co nejrychleji změnit účet, na který je odesílána výplata. Není-li pozůstalá disponentem, bohužel je pro ni účet zablokován. Zákon ale udává ještě jednu možnost, která může pozůstalým pomoci, a to institut správce pozůstalosti, což je osoba, kterou majitel účtu, chceme-li majitel jmění, určí za svého života. Není to žádná novinka z oblasti platebního styku, pravidla hry i tomto případě stanoví nový občanský zákoník.

Na co myslet při sjednání účtu poradí odborník

Bylo by to jiné, pokud by paní Marie byla spolumajitelkou nebo disponentkou účtu?
V případě, že by paní Marie byla vedena jako disponent účtu, může s prostředky libovolně nakládat i během doby, než je ukončeno dědické řízení. Ale tady opět pozor, finanční prostředky na účtu budou zahrnuty do dědického řízení a bude předmětem dokazování, kdo a jak na účet přispíval.

Co se dá s účtem udělat, aby pak pozůstalí neměli problém?
Možností je celá řada – od určení spolumajitele účtu (pokud banka takovou možnost nabízí), disponenta či výše zmíněného správce. Jednou z variant je také nemít veškeré prostředky celé rodiny na jednom místě, tedy mít více účtů nebo termínovaný vklad s krátkou výpovědní lhůtou. Nepříjemnostem lze předejít také tím, že má rodina účty sjednané na různé členy rodiny, kteří se starají o chod domácnosti, tedy ideálně na oba manžele.

Autor: pro iDNES.cz


Hypotéční kalkulačka

let %
Vypočítat
Měsíční splátka Zjistit přesnější výpočet




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.