Co se výchovným poradcům daří zlepšit?

Richard Braun, učitel a výchovný poradce, ZŠ Libčická v Praze 8

Výchovný poradce s předstihem zjistil, že se nám letos v posledním ročníku sešlo dvanáct dětí, které se hlásí na střední školu. Potřebovaly připravit na přijímací zkoušky, proto jsme se rozhodli, že pro ně škola zařídí doučování. Škola však nemůže uhradit veškeré náklady, tak jsme to vyřešili tím, že se na financování podílí sdružení rodičů. Úskalím dnešních žáků devátých tříd bývají ukvapená rozhodnutí i to, že se na přání rodičů hlásí na studia moderních oborů, jako je ekonomie či sociálně právní studia, kde pak nenajdou uplatnění. Nedoceněné jsou naopak učňovské školy, které také končí maturitou a prakticky založené děti jsou v nich spokojenější. Když si s žáky při "snídani s psycho" povídám před vyučováním, přirozeně se dozvídám, co je trápí. Nejsem vždy pro to, aby se vše řídilo podle žáků. Ale například v současné osmé třídě máme velmi nadaného chlapce, který však dostává podprůměrné známky. Vysvětluji kantorům, že přemýšlí jinak a že není třeba ho tolik dusit s matematikou a češtinou. Pro něj budou podstatné talentové přijímací zkoušky. Zrovna teď uspořádal na škole výstavu svých výtvarných prací. Jde o to, aby studenti i vyučující věděli, že nám jde o společnou věc. V nedávném výzkumu se zjistilo, že 40 % absolventů pedagogických škol je silně neurotických. Jaké pak mají vychovat žáky? Zastávám názor, že čím je vyučující osobnostně zralejší, tím lepší vztahy ve třídě panují. Ale i kantoři jsou někdy nepoučitelní ve svém přístupu. Až když nevědí, co si počít se studentem-provokatérem, dají si poradit. Na to pomáhají prožitkové metody, ve kterých zkouším kantory i žáky uvádět do situací, v nichž zažívají, jaké je to "být na druhém břehu". Pro učitele je dobré, když si prožijí na vlastní pěst, jak se cítí třeba dysgrafik při diktátu. Někdy to i obrečí, cítí se trapně, ale pochopí to, co se nedozvěděli na žádné fakultě ani v poradně. Například v Japonsku je výchovný poradce na škole spíš v roli zdravotní sestry, ve Spojených státech je to napůl pedagog a napůl psycholog.

Jana Zapletalová, školní psycholožka na SOŠ v Praze 2

U studentů střední odborné školy se předpokládá, že se jich většina přihlásila na obor, který chtějí studovat. Pokud mají o své volbě pochybnosti, sami se chodí dotazovat na přestup do jiné školy nebo na řešení svých problémů. Vyplňují zájmový dotazník, zjišťuji motivaci pro jejich rozhodnutí a konzultujeme spolu možnosti. Ptám se, jestli se pro změnu rozhodl sám, nebo se podřizuje rodinné tradici, která se mnohdy řídí spíš vidinou perspektivního a výnosného zaměstnání než schopnostmi dítěte. Přesahují-li problémy studentů mé kompetence, posílám je na další psychologické vyšetření k odborníkům, kteří zkoumají i studentovu profesionální orientaci, zájmy a tvořivost. Doporučuji jim zajímat se o to, zda je o vybranou profesi zájem na trhu práce. Student naší školy, který se velmi zajímal o letadla, chtěl pracovat ve výrobě nebo opravně letadel. Uplatnitelnost této profese je však minimální, protože ubylo velkých závodů leteckého průmyslu. Proto jsme spolu našli příbuzný obor.