Co si obléci do práce

Ještě než v zaměstnání poprvé promluvíte, to, co máte na sobě, to udělá za vás.

Student zemědělské ekonomiky Lukáš nejradši chodil v potištěném tričku, sepraných džínách a černých vysokých botách. Když přišla zima, spolužáci ho tradičně poznávali podle jeho oblíbeného černého huňatého svetru. Po promoci toužil mladý muž najít zajímavé pracovní místo. Tušil, že se svým tradičním oblečením by na pohovorech asi příliš neuspěl, od bratra si tedy půjčil oblek a vyrazil na první konkurz.

Mladé personalistce v jedné z velkých českých bank se líbily jeho odborné znalosti, ale s očividným pobavením sledovala jeho boty. Teprve doma pochopil, kde udělal chybu. Z nevyčištěných bot mu totiž vykukovaly bílé ponožky, vhodné leda tak na tenisový kurt. Lukáš nakonec v bance smlouvu podepsal, své oděvní návyky však musel rychle změnit.

„Špinavé a sešmajdané boty nedělají svému nositeli dobrou vizitku. Někteří lidé si myslí, že tam dolů už nikdo nedohlédne,“ říká s úsměvem Alena Hájková, autorka knihy Bez praxe nepřijímáme, ve které radí absolventům, jak se vypořádat s nástrahami vstupu do pracovního života.

Džíny do banky nepatří
Při rozhodování, jaký styl oblečení zvolit, je třeba brát v úvahu, o jakou pozici a firmu jde. Zatímco v prostředí reklamní agentury budou vaše trička s originálními motivy a kalhoty se záplatami vypovídat o vaší invenci, v pojišťovacím ústavu by totéž oblečení znamenalo stop další kariéře.

Důležitý je i fakt, zda budete přicházet do styku s klienty firmy. Počítačový expert, který celou svou pracovní dobu tráví v IT oddělení, si může dovolit větší pohodlí než účetní poradce, který během dne absolvuje mnoho setkání s klienty, na které musí působit seriózně. „Nikdy v kanceláři nenosíme džíny nebo potištěná trička,“ říká Iveta Richter, personální ředitelka Ernst & Young.

Pro mnoho firem, zejména ve službách, je pracovní oblečení možnost, jak lépe prezentovat své podnikání a vyjádřit vzájemnou soudržnost týmu. Zaměstnanci chodí v různých typech uniforem či mají alespoň část oblečení stejnou. „Naši zaměstnanci v obchodech mají jednotný oděv, například v době fotbalového mistrovství to byl reprezentační dres. Pro zaměstnance, kteří mají oficiální jednání, je doporučen oblek či kostým,“ říká Martina Kemrová z T-Mobile.

Jinde je stejná linie oblečení tabu. „Průzkumy, jež jsme u klientů prováděli, nám potvrdily, že oni sami si u zaměstnanců banky nepřejí přílišnou uniformitu. Interní pravidla tedy pouze určují, že oblečení by mělo působit seriózně a zohledňovat identitu zaměstnance, například věk,“ vysvětluje Helena Matuszná z České spořitelny.

Hluboké dekolty jsou nejen v bankovních institucích prostě tabu. Stejně tak není dobrý nápad přijít do kanceláře, obchodu nebo výrobny v nejkratší minisukni pod sluncem nebo šortkách připomínajících spodní prádlo.

I když pravidla oblékání svým zaměstnancům firmy většinou jen doporučují, za jejich nedodržování mohou padnout i finanční postihy. „Naše kolegyně smějí nosit sukně minimálně ke kolenům, hluboké výstřihy jsou nepřijatelné. V případě porušení jim může být snížena pohyblivá odměna,“ vysvětluje Tomáš Kopecký.

Pátek ve znamení volnosti
Aby se zaměstnanci cítili někdy i v práci jako doma, mnoho firem se striktními pravidly oblékání pro ně zavedlo takzvaný „casual Friday“, den neformálního oblečení, připadající zpravidla na pátek. Neplatí však pro všechny. „Neformální pátky mohou využít jen zaměstnanci, kteří nejsou v přímém kontaktu s interními či externími zákazníky,“ upozorňuje Eva Chaloupková, mluvčí GE Money Bank.

Na pátek se většina zaměstnanců podobně nastavených institucí těší. „Sundám kravatu, natáhnu pláťáky a myslím, že to na mém pracovním výkonu moc vidět není,“ uvažuje Jan Vít, zaměstnanec banky.

Prostředí mimo finanční instituce bývá často volnější. Zatímco od pondělí do čtvrtka mohou zaměstnanci chodit v čistých džínách a košili, případně v halence, v pátek mohou košili vyměnit za triko. Mnoho firem se také snaží svým pracovníkům ulevit v letních měsících. „Nemáme předpis, který by trval v parném létě na dámských punčochách,“ říká Martina Kemrová.

Rozhodují i doplňky
Celkový dojem utvářejí kromě sladěného oblečení také módní doplňky. O svém nositeli mohou leccos prozradit zajímavé hodinky, pásek, netradiční vzor kravaty nebo třeba zvolená vůně. Základním pravidlem je výsledek nepřekombinovat.

Člověk ověšený řetízky, náramky, náušnicemi či jinými extravagantními ozdobami vzbudí spíše posměch než touhu po komunikaci.

 

Co se do práce nehodí 

– tílka odhalující břicho a ramena
– hluboký dekolt
– šaty z průsvitných materiálů
– elastické kalhoty
– sandály či pohorky
– příliš výrazné šperky
– miniaturní šortky
– příliš krátké minisukně