Volby | foto: Profimedia.cz

Co slibují volby letos podnikatelům?

  • 3
V podrobnějším pohledu na volební programy parlamentních politických stran a především na prezentování jejich podpory a pozornosti podnikatelům a živnostníkům ve volebních programech posledních voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR postoupíme dále. Dnes soustředíme pozornost na dvě politické strany, které vystupují převážně v opozici - ODS a KSČM.

ODS

ODS sice v tabulce volebních programů 2002 přímo vyniká jedinou zmínkou o živnostnících mezi všemi porovnávanými politickými subjekty, ale ani u ní není frekvence slůvka podnikatel nějak výrazně odlišná (dokonce nižší než u Koalice).

Živnostníků se zastává kvůli nezaslouženě větší pozornosti ze strany daňových úřadů  (přeplněných úředníky), která je jim při výběru daní jako „malým rybám“ věnována, zatímco neplatiči unikají.

Pro podnikatele chtěla ODS zajistit dodržení rovných příležitostí i po vstupu do EU, dvakráte jsou podnikatelé zmiňováni v souvislosti s řešením kriminality, kdy jsou předhazováni jako „obětní beránci“ a vytvořila se atmosféra v níž je podnikatel vnímán jako zločinec. Je to podle ODS daň za vytvoření „zdání“, že vláda s kriminalitou energicky bojuje, přičemž ale tento boj podle ODS přísluší policii a soudům.

Podobně se zastávala ODS ve svém volebním programu i drobných a středních podnikatelů, kteří byli podle mínění ODS vládou likvidováni. Vláda jim dle slov strany navíc házela klacky pod nohy a šikanovala je. Z jejich daní podle volebního programu ODS financovala nefunkční státní podniky, kde vládli opět úředníci. Přitom likvidace podnikatelů vládou vedla také k úbytku pracovních míst.

Rétorika sice velmi ostrá, ale jen konstatující stav, anebo signalizující nevýhodné postavení živnostníků a podnikatelů. Politický kapitál byl ale tímto způsobem poněkud „prohospodařen“ protože věcné a konkrétní řešení popisovaného postavení podnikatelů v dokumentu „Volební desatero“ obsaženo není…

KSČM

Strana má kromě jasně dominující ČSSD (myšleno v negativním slova smyslu) ve svém volebním programu zakotvenu druhou nejnižší podporu oběma sledovaným skupinám – podnikatelům i živnostníkům.

Navíc, nejen, že je frekvence podpory podnikatelů v dokumentu nižší, ale dokonce ne vždy se jedná přímo o podnikatele. Například v případě nedostatečné ochrany zaměstnanců a jejich pracovního poměru je kritizováno přenášení podnikatelských rizik právě na zaměstnance, kteří mají často pracovní poměr jen na dobu určitou. 


Na druhé straně je přesně vyjadřována podpora malým a středním podnikatelům, např.:

  • navržením tzv. daňových prázdnin v případě, že vytvářejí pracovní příležitosti v nezaměstnaností zvláště postižených regionech, v preferovaných oborech a v případě zaměstnávání čerstvých absolventů škol, tělesně postižených, Romů apod.
  • prosazováním tzv. daňové prémie pro podnikatele s ukázkovou daňovou morálkou
  • prohloubením podpory malým a středním podnikatelům, kteří se především ve službách orientují na potřeby domácností a na uspokojování životních potřeb občanů (včetně rozšíření této podpory o úvěry na zajištění provozu a k úvěrování materiálů)

Peníze, euro, dolar

Co slibují letošní volby podnikatelům? (1.díl) Čtěte ZDE.

Kolik prostoru podnikatelé a živnostníci dostali?

Je evidentní, že v roce 2002 se podnikatelská garnitura neobjevila jako preferovaná skupina případných voličů v „hledáčku“ ani jedné politické strany silněji a výrazněji než u těch zbývajících.

Některá z předsevzetí volebních programů, byť i jen v obecné rovině zmiňovaných záměrů politických stran, zůstávají dodnes pouze na papíře. Např.: KDU-ČSL – úplné zrušení vedení účetnictví u podnikatelů, kteří nejsou plátci DPH nebo návrhy KSČM – na daňové prázdniny či daňové prémie atd.

Nebo naopak došlo i k některým krokům, které podnikatelé přímo kritizují. Jen namátkou: zrušení daňové podpory investování - takzvaných „neinvestičních“ odpisů. Jinými slovy, zrušení investiční úlevy nepovede ke kýženému snížení daňového základu. Odpočet na vědu a výzkum toto podle podnikatelů nevykompenzuje.

Jako zvláštní kapitola se ve volbách 2002 jeví přístup ČSSD. Ale to za předpokladu, že tvůrci jejího volebního programu usoudili, že největší část voličů je skryta v desetitisících či spíše statisících voličů, soustředěných do silných skupin nezaměstnaných a důchodců. Obě tyto velké skupiny navíc celkem spolehlivě k volbám chodí. 

Podnikatelé se tak dostali ve volbách 2002 na periferii volební pozornosti ČSSD

Tento přístup se zřejmě osvědčil, ale v letošních volbách může působit u první skupiny možná i poněkud kontraproduktivně. Nezaměstnaní, kteří volili ČSSD v určité naději, že získají práci a během volebního období místo nezískali, určitě nebudou volit podruhé stejný subjekt.

Teoreticky by se mohli stát voliči jiného subjektu (tj.opozice), se kterým by spojili svá další očekávání (spíše ODS, část může volit i KSČM). V případě důchodců ale toto zřejmě platit nebude. Ti zůstanou podle všech předpokladů voličsky stabilní a mohou ČSSD opět svými hlasy pomoci.

Nebýt slepý ke slibům stran se vyplatí

Živnostníci kritizují zavedení povinné minimální daně a vyšší odvody na pojištění a zejména obvyklé parlamentní legislativní smrště připravované „obětavě“ tu Ministerstvem financí ČR, jindy Ministerstvem práce a sociálních věcí apod. Například jen stručný popis chronologie problematiky kolem zákazu Švarcsystému, jeho následného rušení a diskusí kolem nemožnosti úplného vymýcení či naopak jeho částečné legalizace by vydal na několik stran textu.

Nic není ovšem jen černobílé, a o ničem také nerozhoduje pouze náhoda. Vzhledem ke zkušenostem a bilanci uplynulého čtyřletého volebního období budou určitě podnikatelé i živnostníci pozorně sledovat prováděnou inventuru volebních programů všech stran a obezřetně posuzovat reálnost nově navrhovaných volebních slibů. Mělo by se to dokonce stát pro ně jedním z kriterií,  komu dát případně voličskou důvěru, a komu ne.

Peníze, euro, dolar

Kdo se v dnešní době zastane podnikatelů? 
Více ZDE.