Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co zapříčinilo boom platebních karet

aktualizováno 
Dnes většina bank nabízí platební karty obou bankovních systémů – MasterCard i VISA. Ale dříve tomu tak nebylo. Až do roku 1974 zakazoval NABANCO – NBI (dnes VISA) svým členům být členem konkurenčního systému Master Charge (dnes MasterCard). Naproti tomu Master Charge, od začátku vzniku sektoru kreditních karet, dával přednost dualitě.
Visa, karta

Visa, karta - Visa, karta - ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Začátkem 70. let dělily BankAmericard i Master Charge své členy na dvě skupiny:
• třída A byly banky, které mohly být členy pouze jedné asociace a mohly vydávat karty a uzavírat smlouvy s obchodníky,
• třída B byly banky, které uzavíraly smlouvy s obchodníky jako agenti bank třídy A – na rozdíl od nich mohly být členy obou asociací.

V roce 1971 měla NBI 250 členů třídy A a asi 4100 třídy B. Změnu přinesl až soudní spor malé arkansaské banky Worthen Bank and Trust Company, která byla členem NBI třídy A. Dožadovala se možnosti nabídnout svým obchodníkům jak příjem karet BankAmericard (licencované NBI), tak Master Charge, aby odstranila svou konkurenční nevýhodu, díky které jí např. Union National Bank převzala několik lukrativních obchodníků. Když jí to pravidla NBI neumožnila, v červenci 1971 zažalo vala NBI z omezování konkurence a dožadovala se tří změn:

1. Získání práv bank třídy B – tedy možnost uzavírat smlouvy s obchodníky i pro jiné platební karty než BankAmericard.
2. Možnost vydávat svým klientům karty Master Carge, aby je mohli používat v oblastech, kde nebyly karty BankAmericard široce přijímány.
3. Možnost vydávat prostřednictvím svých přidružených bank (třída B) karty BankAmericard.

Češi jsou v regionu nejbohatší. Kam dávají své peníze a jak se zadlužují? Čtěte ZDE.

Soud rozhodl v září 1973 ve prospěch Worthen Bank, ale NBI se proti tomu odvolala. Odvolací soud přijal argumenty NBI, že asociace pracuje na základě dohody konkurentů (svých členů) a díky tomu všichni mohou nabízet produkt – celostátně použitelnou kreditní kartu – kterou by žádný z nich samostatně nemohl nabízet. NBI provozuje systém karet BankAmericard, jako by byla samostatná fi rma, ale karty jsou vydávány a v obchodech akceptovány prostřednictvím jednotlivých členů – bank.

Banka se odvolala k nejvyššímu soudu, ale ten případ vrátil zpět okresnímu soudu. Další soudní stání se však už nekonalo. NBI se v roce 1974 obrátila na Antitrust Division Ministerstva spravedlnosti Spojených států se žádostí o stanovisko ke spornému bodu jejích pravidel. Po roce jednání ministerstvo sdělilo, že nemá dostatek informací, aby se k tomuto sporu mohlo vyjádřit.

Aby se NBI vyhnula nákladnému a dlouhotrvajícímu soudnímu řízení, zrušila od roku 1976 zákaz svým členům být členem konkurenčních kartových sítí – stejné omezení pak zrušil i Master Charge. Až v roce 1991 VISA USA vydala znovu zákaz vydávat platební karty jiných systémů (mimo MasterCard, Diners Club a JCB), zaměřený proti
kartám American Express a Discover. K zákazu se v roce 1996 přidal MasterCard a o dva roky později začal známý soudní spor ministerstva spravedlnosti s asociacemi VISA a MasterCard pro porušování konkurence.

Důsledkem povolení duality v roce 1976 byl rychlý vzrůst konkurence mezi bankami, které nabídly svým klientům karty obou bankovních systémů. Začal nový boj o obchodníky, kterým nyní mohla každá banka nabídnout příjem karet BankAmericard i Master Charge. Díky tomu poklesly bankovní poplatky pro obchodníky, ale později se vrátily zpět na původní úroveň. Banky si konkurovaly jako před rokem 1976, ale zvýšil se počet obchodníků a obrat.

Jak píše Lewis Mandel ve své knize The Credit Card Industry: A History: „…téměř přes noc se zvýšil celostátní agregovaný úvěrový limit na 36 miliard USD.“Současně banky začaly vydávat karty obou systémů. Buď aby získaly možnost uzavírat smlouvy s obchodníky, nebo aby svým klientům nabídly více produktů. Do vedení obou asociací se časem dostaly stejné banky a technicky i produktově se stále více přestaly lišit. Zde byl paradoxně položen základ dalšího velkého soudního sporu, který proběhne na přelomu 20. a 21. století.

Ukázky z knihy
Pavla Juříka: Encyklopedie platebních karet

1. díl: Jak platit bezpečně i na internetu?

2. díl: Jak vlastně vznikl šek?

3. díl: Jak vznikly peníze?

4. díl: Jak vzniklo bankovnictví

5. díl: Kdy vznikly papírové peníze

6. díl: Peníze a Čechy: kdy vznikla koruna?

7. díl: Jak se tisknou bankovky?

8. díl: Ochrana bankovek proti padělání

9. díl: Jak a kde vznikly platební karty

10. díl: Jak vznikly platební karty-II

11. díl: Kdo vydal první univerzální platební kartu

12. díl: Kdy začaly banky vydávat karty

13. díl: Jak vznikla kartová asociace MasterCard

14. díl: Jak vznikla kartová asociace VISA

15. díl: Počátky platebních karet v Evropě

16. díl: Platební karty v Evropě a jejich začátky v ČR

reklama


Úryvek je z knihy "Encyklopedie platebních karet" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Investování pro začátečníky
Finanční matematika pro každého, 5.vydání


Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Martin Mašát
KOMENTÁŘ: Jsou nulové úroky na běžných účtech zlodějna, nebo ne?

Jaká je dnes nejlepší konzervativní investice? Běžný účet s nulovým úrokem. A buďte rádi za nezáporný úrok. Jestli máte pocit, že vás banky okrádají a neplatí...  celý článek

Ilustrační snímek
Nejlepší finanční produkty roku: nejvíc boduje Equa bank a Air Bank

V soutěži o nejlepší finanční produkty roku zvítězila mezi bankami v kategorii běžných účtů Equa bank. Nejlepší spořicí účet má Sberbank a nejlépe hodnocený...  celý článek

Petr Vosála
Setkává se s útoky na bankovní účty lidí. Češi jsou nepoučitelní, říká

Řada Čechů si myslí, že ovládá internetové bankovnictví, k platebním kartám se chová obezřetně a vyzná se přinejmenším v základech internetové bezpečnosti....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.