Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co způsobuje medvědí trhy

  0:05aktualizováno  0:05
Nacházíme se v současné době v medvědím trhu? Jaké jsou jeho dopady? Přečtěte si, jak začínaly a jaké důsledky měly největší propady akciových trhů v novodobé historii a možná naleznete odpověď i na jiné otázky.
Začátek medvědího trhu vyvolávají, ať už odděleně nebo zvlášť, tři faktory: politika monetární restrikce prováděná centrální bankou, náhlý pokles likvidity trhu anebo vypuknutí války. Jelikož se v medvědím trhu právě nacházíme (měřeno americkými indexy), je užitečné porovnat dnešní trh s předchozími medvědími trhy a pokusit se promítnout do budoucnosti to, co by se mohlo stát během příštího roku.

Zásahy centrální banky

Zdaleka nejběžnějším původcem medvědího trhu v americké historii byla restriktivní politika centrální banky.

Během loňského roku zvýšil FED tzv. Fed funds rate (úroková sazba, za kterou si banky půjčují peníze přes noc) z 4,5% na nynější úroveň 6,5%. Člověk by se tedy mohl divit, proč se trhy nepropadly již v prvním čtvrtletí letošního roku. Odpověď zní, že zatímco Fed na jedné straně zvyšoval úrokové sazby, na straně druhé nechával zároveň růst zásobu peněz. Tyto akce se tedy navzájem kompenzovaly až do prvního čtvrtletí, kdy se růst peněžní zásoby zpomalil.

V zásadě má restriktivní politika FEDu na akciové trhy neblahý dopad. V prostředí 15-ti procentního růstu příjmů společností zahrnutých v S&P 500 by byl akciový trh správně ohodnocen, pokud by dluhopisy s desetiletou splatností poskytovaly výnos 5% ročně. Pokud však poskytují výnosy 6,5% ročně (což je případ letošního roku), je index S&P 500 nadhodnocen o 33% i přes poklesy akcií v posledních osmi měsících.

FEDem vyvolané medvědí trhy zahrnují i tzv. Volckerovu recesi v letech 1981-83. V tomto období dosáhla „Fed funds rate“ úrovně 18%, tedy přibližně o 4 procentní body více než výnos ze středně- a dlouhodobých vládních dluhopisů. Od června 1981 do července 1982 spadl index S&P 500 o 22% a během 26 měsíců nedosáhl žádného maxima.

Ztráta likvidity trhu

Klasickým příkladem krize s likviditou je pád trhu v říjnu 1987. Navzdory rostoucím úrokovým sazbám vzrostly hodnoty akcií na historická maxima. Fond manažeři byli přesvědčeni, že nový finanční derivát zvaný „portfolio insurance“ jim umožní efektivně opustit své akciové pozice pokud se trh obrátí proti nim tím, že prodají futures kontrakty na index S&P 500. Naneštěstí ovšem závisela tato strategie na tom, aby byli připraveni tvůrci trhu tyto kontrakty koupit i v padajícím trhu. Hned při prvním skutečném testu této strategie pak ovšem tvůrci trhu neměli ani chuť a ani kapitál na to, aby dlouhou pozici zaujali. Index S&P 500 spadl o 25% a po dalších 21 měsíců nedosáhl nového maxima.

Vypuknutí války

Když Irák napadl v červenci 1990 Kuwait, spadl během dalších šesti měsíců index S&P 500 o 17% a během dalších tří měsíců získal tuto ztrátu zpět. (Byla to celkem jednostranná válka.) Během prvních dvanácti měsíců druhé světové války spadl index Dow Jones Industrials o 24,5% a v prvních měsících po útoku na Pearl Harbor (v červnu 1942) ztrácel dokonce 38%.

Studená válka se nepatrně ohřála v době mezi americkou invazí v Zátoce sviní (duben 1961) a kubánskou krizí (říjen 1962). Přestože ekonomika započala růst, který vydržel až do konce dekády, hrozba nukleárního konfliktu způsobila pád indexu S&P 500 o 25% zpět na úroveň června 1962.

Medvědí trh, který se stal noční můrou investorů

V desetiletí vedoucím ke krachu trhu v roce 1929 vydělal Dow Jones 443%. Daleko od měst ovšem kolabovaly kvůli poklesu produktivity ceny zemědělských produktů a vyústily tak v rozšíření bídy. Brokerské firmy dovolovaly obchodování až na 90-ti procentní úvěr, banky měly povoleno investovat do akcií (také na úvěr) a FED, v té době fungující pouhých 16 let, neměl ani nástroje a ani zkušenosti tuto situaci zvládnout. V létě 1929 začal FED zvyšovat sazby, aby ochladil prudký růst akciových trhů.

Tehdy v říjnu se americký trh prudce zhroutil a poté pokračoval v poklesu až do ledna 1931, kdy ztratil z původní hodnoty celých 58%. Nepatrné zotavení trhu, které přišlo v létě 1931, bylo opět přebito většími výprodeji, které nakonec ubraly indexu Dow Jones Industrials 89% z jeho maxim. Kapitál soukromých investorů a bank se vypařil, vlna bankovních krachů připravila rodiny o úspory a podniky přišly o svůj pracovní kapitál. Jednalo se o největší krizi likvidity v historii moderní ekonomiky. Ani akce FEDu a ani nové normy vydané prezidentem Franklinem D. Rooseveltem nemohly obnovit likviditu a vrátit investory na trh. Nakonec to USA stálo deficit rovnající se výdajům na druhou světovou válku, aby se americká ekonomika otočila zpět k růstu. Dow Jones Industrial nedosáhl nového maxima až do listopadu 1954, tedy celých 25 let.

Rady pro současný medvědí trh

Prozatím vypadá současný medvědí trh velice podobně jako krize v roce 1987 (kdy nastolení nového maxima trvalo 21 měsíců). Protože, jak víme, FED tehdy zvyšoval sazby. A protože akciové trhy byly silně nadhodnoceny. A ačkoli index S&P 500 se prozatím nepropadl tak silně jako v roce 1987 (14% vs. 25%), Nasdaq se propadl podstatně hlouhěji (40% vs. 34%). Tehdy byla problémem likvidita - a během posledních osmi týdnů odešlo z trhu mnoho investorů obchodujících na úvěr. To, že mnoho brokerských firem zpřísnilo v létě podmínky pro obchodování na úvěr, se dá chápat jako smysl pro historii (brokerské půjčky klientům jsou totiž velkým zdrojem zisků a toto rozhodnutí proto nebylo lehké).

Nejvíce povzbudivým vývojem je (alespoň v této době) to, že počítačové systémy a postupy brokerských firem a burz prošly obrovským vývojem. 19. října 1987 nemohly investoři nakupovat akcie ani kdyby chtěli, protože obchodníci prostě nezvedali telefony a ceny byly zpožděné několik hodin za aktuálním obchodováním.

Nejvíce nepříznivým vývojem je to, že i přes veliké ztráty zůstává index S&P 500 na hodnotách vyšších než byly v říjnu 1987 ještě před nástupem krize.

V posledních výzkumech TSC si přibližně 70% čtenářů myslelo, že Nasdaq se během příštích 18-ti měsíců dostane nad 5000 bodů. Ze současných hodnot by tak musel růst o 27% ročně (což je přibližně dvojnásobek dosavadního průměrného ročního růstu Nasdaqu). To lze nazvat v období ztráty likvidity a restriktivní politiky FEDu „skutečně velmi optimistickým pohledem.“

Článek je převzat ze stránek www.thestreet.com.

Povedou podle Vás teroristické útoky na USA k nástupu medvědího trhu? Sdílíte názory čtenářů TSC, že Nasdaq během příštích 18-ti měsíců vzroste na 5000 bodů? Souhlasíte s připodobněním současného stavu akciových trhů v USA ke krizi z roku 1987?

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Hypotéky dál zdražují. Objemy atakují hranici 21 miliard korun

V květnu úrokové sazby u hypoték pokračovaly v růstu. I když průměrná sazba mírně vzrostla, a to na 2,03 procenta, o hypotéky je stále zájem. Dokonce větší než...  celý článek

Ilustrační snímek
Sazby hypoték se dál zvedají, rostou však i objemy a počty žadatelů

Rok 2017 je zatím ve znamení rostoucích úrokových sazeb u hypotečních úvěrů. Lidé ale předpokládají, že sazby ještě porostou. Navíc dostupnost hypoték bude...  celý článek

Ilustrační snímek
Úrokové sazby hypoték letí vzhůru, hypotéky zdražují

Růst úrokových sazeb u hypotečních úvěrů se potvrzuje. Průměrná úroková sazba v březnu vystoupala na 1,95 procenta. Navíc si ČNB připravuje půdu pro další...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.