„Ještě v tom samém měsíci jsem úvěr jednorázově uhradila. Před uhrazením jsem volala do Cofidisu, kolik mám poslat peněz, abych předešla nějakým nesrovnalostem. Přesnou částku k odeslání mi sdělila pracovnice Cofidisu telefonicky. Peníze jsem obratem převodem z mého účtu uhradila,“ přibližuje paní Jaromíra Lamichová. Krátce na to dostala od Cofidisu zprávu, že půjčku přeplatila o 148,76 korun.
„Žádala jsem, aby částka byla převedena na můj bankovní účet, ale Cofidis v takovém případě vyžadoval předložit výpis z účtu, ne starší tří měsíců, což mi připadlo dost nezvyklé, výpis je pouze můj osobní dokument. Proto měla být částka poukázána složenkou,“ popisuje paní Jaromíra.
Složenky přišly tři
První složenka spolu s výpisem z úvěrového účtu opravdu dorazila, a to 6. ledna 2016. „Pro vrácení přeplatku na váš bankovní účet kontaktujte, prosím, klientský servis,“ stálo ve výpisu. „Složenka však byla opačná, zaplatit jsem měla já,“ stěžuje si čtenářka. Aby toho nebylo málo, 7. března jí přišel druhý výpis s upozorněním, že má u Cofidisu přeplatek, ovšem již snížený na 124 korun a opět se složenkou, že má Cofidisu zaplatit ona. „Je to dobrá perlička a ostuda pro tak velkou finanční skupinu jak se Cofidis všude prezentuje,“ postěžovala si paní Jaromíra redakci iDNES.cz.
Nepřehlédněte |
Po urgencích na Cofidisu jí nakonec přišla v březnu třetí složenka, pro kterou musela jít osobně na poštu. „Ta byla na pouhých 100 korun namísto 148,76 korun. Peníze jsem si proto nenechala vyplatit a složenku jsem si nevyzvedla,“ informovala paní Jaromíra redakci iDNES.cz. A co na takové vracení přeplatku říká Cofidis?
Tvrdí, že za to může technická chyba. „Chyba, která se v rámci standardního postupu objevila, byla způsobena technickým problémem při přenosu dat mezi dvěma systémy. Jedná se o výjimečnou závadu, standardní automatický proces opětovně odečetl z přeplatku poplatek za doručení peněžní poukázky ve výši 24 korun. Samozřejmě tuto situaci považujeme za nepřijatelnou a po domluvě s klientem a ověření majitele účtu byl již přeplatek v plné výši odeslán na jeho bankovní účet,“ vyjádřil se s omluvou Cyril Křůpala, obchodní a marketingový ředitel společnosti Cofidis.
Čtenářka: Jde o princip
Vrácení 148 korun na účet potvrdila redakci iDNES.cz i paní Jaromíra. Než se však peněz dočkala, uplynuly víc jak dva měsíce a celá anabáze ji stála spoustu času. „Jde o princip, nechápu, proč Cofidis neposlal automaticky přeplatek zpět na můj účet, na který mi předtím poskytl půjčku.“
Cofidis se hájí, že jde o standardní postup. „Vracení přeplatků našim klientům je standardně řešeno bezplatně převodem na účet klienta. Abychom mohli přeplatek na účet zaslat, ověřujeme si, že daný klient je jeho majitelem a nedojde tak k zaslání peněz na cizí účet. Pokud klient z nějakého důvodu nechce prokázat, že je majitelem účtu, nabízíme mu zaslání přeplatku peněžní poukázkou, u které si doručovatel účtuje poplatek. V tomto případě se jednalo o 24 korun. Cofidis si žádný poplatek ani úrok v rámci vrácení přeplatku neúčtuje,“ říká obchodní a marketingový ředitel společnosti Cofidis Cyril Křůpala.
Žádat výpis z účtu je neopodstatněné
Žádat po klientovi, aby potvrdil, že je majitelem účtu, když žádá vrátit přeplatek, je však přece jen tak trochu zvláštní. Potvrzuje to Lukáš Zelený, vedoucímu právního oddělení dTest: „Požadavek na ověření majitele bankovního účtu se nám jeví jako neopodstatněný, neboť spotřebitelka ze stejného účtu předčasně úvěr splatila. Před předčasným splacením se jí také nikdo neptal, zda peněžní prostředky splácí ona a zda jde o účet vedený na její jméno. Do jisté míry lze chápat obezřetný postup poskytovatele úvěru. Přesto však v tomto konkrétním případě je třeba použít zdravý rozum. Neřídit se jen formalizovaným postupem. Navíc i zákon hovoří v její prospěch.“
Kde vám poradí zdarmaPokud si nejste jisti, na co máte právo, obraťte se na odborníky:
|
Podle Lukáše Zeleného výpis z běžného účtu klienta obsahuje řadu informací, které jsou určené jen majiteli účtu, a není jeho povinností je zpřístupnit komukoliv jinému, pokud s tím nesouhlasí. „I kdyby spotřebitel splácel úvěr jinak než převodem z účtu, nebo by nebylo ve smlouvě uvedeno číslo jeho bankovního účtu, i tak nepovažujeme za nutné poskytnout výpis z účtu klienta pro účely vrácení případného přeplatku na úvěrovém účtu,“ poznamenává Zelený.
Poskytovatel úvěru podle Lukáše Zeleného disponuje řadou osobních údajů klienta, včetně jeho telefonního čísla či e-mailové adresy, má tedy možnost si ověřit, zda jeho klient je ten, kdo o vrácení přeplatku žádá. „Ověření lze úspěšně provést i jinak, bez znalosti pohybu a objemu peněz na účtu klienta, stejně jako popisu jednotlivých transakcí na něm,“ dodává.
To, že vznikl přeplatek, navíc nebyla chyba paní Lamichové. „Spotřebitelka se zcela uvědoměle předem u poskytovatele dotazovala na přesnou výši částky, jež má uhradit. Vznik přeplatku je tak důsledkem pochybení pracovníka poskytovatele, který dospěl k nesprávnému výpočtu,“ říká právník.
Jak vnímat přeplatek?
„Přeplatek není nic jiného než plnění získané druhou stranou bez právního důvodu, tedy takzvané bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení je povinen poskytovatel bez zbytečného odkladu vrátit té osobě, od níž je obdržel. V daném případě osobě, z jejíhož účtu přeplatek dorazil. Rozhodný pro vrácení přeplatku je tedy bankovní účet, z něhož dorazil. Pokud si chce být poskytovatel jistý, zda jej vrací správné osobě, měl by si ověřit v rámci interních informací, z jakého účtu přišel,“ vysvětluje Zelený.
Zároveň doporučuje, aby se každý o svůj přeplatek hlásil, jakmile se o jeho existenci dozví. „A to ve lhůtě, kterou si sami určíte, například do sedmi či deseti dnů. Taková lhůta je zcela přiměřená a plně dostačující k ověření oprávněnosti výzvy a zadání platební příkazu. Marným uplynutím této lhůty je založeno právo požadovat zákonný úrok z prodlení do doby vrácení celého přeplatku,“ uzavírá Lukáš Zelený.
