Z. Radko, Havířov
Vzhledem k tomu, že Listina základních práv a svobod zaručuje ochranu listovního tajemství, nemůže zaměstnavatel kontrolovat obsah elektronické pošty zaměstnanců, a to ani přijímané, ani odesílané. Původně bylo toto právo ustaveno za účelem ochrany listovních zásilek, stejná ochrana náleží i elektronické poště. Osoba kontrolující obsah soukromých e-mailů se dopouští trestného činu podle § 239 trestního zákona - porušování tajemství dopravovaných zpráv. Hrozí jí trest odnětí svobody až na 6 měsíců. Zaměstnanec nemůže platně udělit zaměstnavateli souhlas k tomu, aby obsah jeho korespondence kontroloval, protože základní lidská práva jsou nezcizitelná, nezadatelná a nezrušitelná.
Na tento případ pamatuje i zákoník práce, jenž stanoví, že je neplatný úkon, kterým by se někdo předem vzdal svých práv. V případě, že zaměstnavatel na kontrole korespondence trvá nebo ji provádí, doporučuji zaměstnancům obrátit se na místně příslušný úřad práce. Aby zaměstnanci efektivně využívali pracovní dobu a nevyřizovali si během ní soukromou korespondenci, může zaměstnavatel v pracovním řádu stanovit nebo v pracovní smlouvě dohodnout, že si zaměstnanec nesmí během pracovní doby vyřizovat soukromou korespondenci. V rámci kontroly dodržování tohoto zákazu je přípustné, aby zaměstnavatel kontroloval adresy odesílatele i příjemců. Pokud by zaměstnanec tento zákaz soustavně porušoval, šlo by o porušování pracovní kázně. Zaměstnavatel by pak mohl přistoupit i k výpovědi zaměstnance. Toto porušení by však musel doložit přehledem adres, na které zaměstnanec poštu odesílá, nikoli jejím obsahem.
