Čtrnáct dnů prázdnin - maximum?

Poslat předškoláka na tábor bez rodičů? Zahráváte si s jeho duševní pohodou, a dokonce zdravím. Podle psycholožky Lenky Čadové jsou takové pobyty v kolektivu více či méně neznámých lidí vhodné až pro děti od šestého až sedmého roku. „Je to věk, kdy se začínají osamostatňovat, vzdalovat od rodiny,“ říká. U každého dítěte je tato hranice individuální. Je na rodičích, aby poznali, zda nastala doba, kdy mohou dítě poslat „do světa“ samotné.

Jaké jsou signály, že je dítě zralé jet samo například na tábor?
Rodiče musí sledovat a vyhodnotit, jak se děti zařadí do školy a zapojí do školního kolektivu.
 
Někteří rodiče připraví pro své potomky program téměř na celé prázdniny. Jak dlouho v jednom kuse mohou být děti bez rodičů, aniž jim to může uškodit?
U dětí školou povinných je to čtrnáct dní. Jen pokud si dítě řekne samo, může se pobyt prodloužit.
 
Rodič by měl udržovat s dítětem pravidelný kontakt...
Určitě. Dítě potřebuje vědět, že má někde zázemí, že na ně rodiče myslí a že se na ně může vždycky spolehnout. Zpětná vazba je nutná. Může mít podobu třeba telefonování, SMS nebo dopisů.
 
Co když dítě začne prosit, že se chce vrátit domů?
Je opět na rodičích, aby posoudili a vyhodnotili situaci. Dítě často emotivně vysílá signál o tom, že není něco v pořádku. Neumí to pojmenovat, takže se otevřou emoce, například pláče, prosí. Pokud mají rodiče podezření, že není něco v pořádku, měli by se přesvědčit o skutečném stavu věcí na místě. A třeba i zkontrolovat vedení tábora.
Také by měli posoudit, zda aktivita, kterou pro své dítě vybrali, byla správná. Jestli dítě opravdu baví a zajímá. Příkladem nevhodného pobytu je například tábor s angličtinou pro pokročilé, který absolvuje začátečník.    
 
A pokud rodiče zjistí, že prosby dítěte jsou vážné a mají reálný základ, mají ho z tábora odvézt?
Ano. Protože jinak hrozí různé strachy, traumata do budoucna, ale i další problémy včetně zdravotních. Děti se mohou vrátit do předešlého vývojového stadia. Například se začnou v noci počurávat. Často si stěžují, že je bolí bříško. Mají nevysvětlitelné průjmy, zácpy. Utíkají se do nemoci. U astmatiků může takový stres vyvolat i záchvaty. Týká se to školních i předškolních dětí. Ty například přestávají mluvit nebo začnou mluvit méně. Z nočníku přejdou na plenky a podobně.
Pokud rodič zachytí takové varovné signály, měl by dítě ihned odvézt domů. Může se totiž stát, že dítě bude napříště bojkotovat jakékoli podobné aktivity, které by je za normálních okolností bavily.
 
Dotkla jste se problematiky odloučení velmi malých dětí od rodičů. Jaká pravidla pro pobyt mimo domov platí v jejich případě? 
Pro děti dvouleté či tříleté může být pobyt například u babičky a dědečka, ke kterým mají citovou vazbu, obohacující zkušeností. Zpočátku může trvat dva až tři dny. Rodič by však měl vždy sledovat, jak se dítě přizpůsobuje a zda se mu nestýská.