Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čtvrtinu vkladů v bankách mají milionáři

  0:01aktualizováno  0:01
Češi jsou při nakládání se svými penězi velmi konzervativní. Téměř osmdesát procent svých volných prostředků drží na kontech v bance. Tuzemské banky trápí nečekaný problém: mají příliš mnoho peněz. A tím také potíže s jejich výhodným investováním. Drtivá většina finančních prostředků, které lidé momentálně nepotřebují, leží v bankách na účtech.

I velice konzervativní klientela v Německu má takto uloženo jen polovinu toho co Češi. Vklady klientů, za které banky platí úroky, rostou o desítky miliard ročně. Avšak úvěry, na kterých banky nejvíce vydělávají, o desítky miliard klesají.

Banky tvrdí, že nemají komu půjčovat. Firmám se bojí, protože nechtějí příliš riskovat, a lidé si nepůjčují tak velké peníze, aby to banky "zachránilo". Téměř 350 miliard korun si tak banky ukládají u ČNB za nepříliš výhodný úrok přes tři procenta.

Finanční situaci si v poslední době vylepšovaly i zvyšováním poplatků za služby na přepážkách a za operace s kartami. V poslední době proto finanční domy přesvědčují zákazníky, aby s nimi investovali jinak: zejména do fondů a privátní správy peněz. Banky by se tak zbavily přebytečných peněz, ale nikoliv výnosů z nich. Peníze by totiž skončily v podílových fondech, pojišťovnách a dalších firmách z jejich finančních skupin.

O tom, že mají kde lovit, svědčí statistické informace, které s odvoláním na údaje centrální banky zveřejnila ČSOB. Movitá klientela neboli domácnosti, jejichž vklady na účtu přesahují jeden milion korun, mají v bankách uloženo 262 miliard korun z celkových 950 miliard. Tedy každý čtvrtý vklad v bance patří milionáři.

Opatrnost Čechů při zhodnocování úspor nemá v Evropě obdoby. Nejkonzervativnější západoevropané - Němci - mají například v akciích uloženo pětkrát více úspor než Češi a čtyřikrát více v pojištění a penzijním připojištění. Zkušenost s jinými než bankovními konty je v západní Evropě samozřejmě vyšší.

Češi získali nedůvěru v akciím po kuponové privatizaci, kdy byla řada fondů jejich správci znehodnocena. V době odeznívání této nedůvěry pak přišly pády na světových akciových burzách a Češi okusili dopady globalizace finančních trhů.

Stále více však tuzemští klienti začínají pošilhávat po jiných formách spoření, protože po období čtrnáctiprocentních úroků v devadesátých letech nastal pokles a v současné době se úroky na termínovaných vkladech pohybují kolem dvou procent.

Největší správci majetku, jako jsou například ČSOB Asset Management, ING Investment Management, Credit Suisse AM, Komerční banka/IKS, Česká spořitelna a další, spravují zhruba 120 miliard korun. V tomto případě jde většinou o movitější klientelu, protože finanční domy vyžadují pro privátní správu majetku spíše milionové sumy než desetitisíce či statisíce korun.

Drobnější klientela hledá alternativu zejména v otevřených podílových fondech, jimž dominují fondy peněžního trhu - zejména Sporoinvest České spořitelny a IKS peněžní trh Komerční banky. Korunové fondy vydělávaly za posledních dvanáct měsíců zhruba mezi třemi až pěti procenty, což podstatně převyšuje možnosti bankovních kont.

Ještě o pár procent vyšší výnosy vykázaly za posledních dvanáct měsíců dluhopisové podílové fondy. To souvisí s poklesem úrokových sazeb, při kterém se naopak lépe daří obchodům s dluhopisy. Celkově mají tuzemští občané v podílových fondech uloženo 83 miliard korun, což je zhruba o 50 miliard méně než například ve stavebním spoření.

Právě stavební spoření ovšem patří mezi nejvýnosnější investice s minimální mírou rizika. S využitím státního příspěvku, který je maximálně 4500 korun ročně, totiž zhodnocení úspor dosahuje až kolem 13 procent ročně. Stavební spořitelny dosáhly loni 4,2 milionu smluv, což by při rovnoměrném rozložení znamenalo, že stavebně spoří každá česká domácnost.

Vedle snahy finančních domů zlákat klienty k investicím do jiných produktů se jejich potíže s efektivním zhodnocováním svěřených peněz projeví i vyšší vstřícností k poskytování úvěrů.

Banky poskytování úvěrů oproti minulosti velice zrychlily a nízké úrokové sazby lákají Čechy k zadlužovaní. Počet "živých" úvěrových smluv pro občany loni dosáhl 1,4 milionu a oproti předchozímu roku se více než zdvojnásobil. V současné době roste zájem i o hypotéky, což svědčí o vyšším zájmu občanů investovat do nemovitostí - ať už pro potřeby bydlení či kvůli zhodnocení volných peněz. 

Autoři:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Boj o klienty pokračuje. Banky vymýšlejí další trumfy

České bankovnictví se proměňuje. Konkurenční boj bank získat klienty na svou stranu nekončí, naopak pokračuje. Novým, nízkonákladovým bankám se podařilo získat...  celý článek

Martin Mašát
KOMENTÁŘ: Jsou nulové úroky na běžných účtech zlodějna, nebo ne?

Jaká je dnes nejlepší konzervativní investice? Běžný účet s nulovým úrokem. A buďte rádi za nezáporný úrok. Jestli máte pocit, že vás banky okrádají a neplatí...  celý článek

Ilustrační snímek
Proč platit za něco, co je absurdní. Boj s poplatky v Česku pokračuje

Na poplatcích vydělávají banky nemalé peníze, ty největší miliardy korun ročně. Již řadu let ale dávají Češi najevo, že některé poplatky jsou absurdní a je...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Trhy jsou na prahu obratu dolů, shodují se BoA, Citi, SocGen i Morgan Stanley
Trhy jsou na prahu obratu dolů, shodují se BoA, Citi, SocGen i Morgan Stanley

Globální finanční trhy jsou v poslední fázi své rally před obratem v cyklu. Shodují se na tom stratégové bank na Wall S... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.