Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čtyři tipy, jak se zbytečně nepřipravit o sociální dávky

aktualizováno 
Dávky státní sociální podpory nejsou jen "výsadou" extrémně chudých lidí žijících na hranici životního minima. Mnohdy na ně mohou dosáhnout i ti, kteří o svém nároku nemají ani tušení.
Zjistěte, jestli máte nárok na dávky státní sociální podpory. Ilustrační snímek

Zjistěte, jestli máte nárok na dávky státní sociální podpory. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Pokud se domníváte, že kvůli vašim nízkým příjmům, vám nárok na dávky státní sociální podpory vzniká automaticky, aniž byste se o ně sami přihlásili, mýlíte se. Mýlí se i ti, kteří si myslí, že o splátky úvěrů, které významně zkrátí rodinný rozpočet, mohou zvýšit své čisté příjmy.

Co je tedy třeba si uvědomit a co je nutné zohlednit, abyste na sociální dávku dosáhli? 

Některé dávky státní sociální podpory, kterými stát může lidem přilepšit k rodinnému rozpočtu, závisejí na výši příjmu domácnosti a na životním minimu jejích členů. Jsou to především přídavek na dítě či příspěvek na bydlení.

Dávky státní sociální podpory

Dávky závisející na výši příjmu:

  • přídavek na dítě
  • příspěvek na bydlení

Ostatní dávky:

  • rodičovský příspěvek
  • dávky pěstounské péče
  • porodné
  • pohřebné

Pokud zjistíte, že vaše domácnost má nárok na některou z dávek, musíte o ni požádat na krajské pobočce Úřadu práce podle vašeho místa trvalého pobytu. Jestliže tak neučiníte, počítejte s tím, že nárok na výplatu dávky zaniká uplynutím tří měsíců ode dne, za který dávka náleží.

Příklad: Pětičlenná rodina s třemi dětmi 5, 10 a 17 let s čistým měsíčním příjmem 29 500 korun má nárok na přídavky celkem na všechny děti ve výši 1 810 korun (spočítejte zde).

Rodina žije v Praze v nájemním bytě. Platí měsíční náklady na bydlení ve výši 11 tisíc korun. Domácnost má nárok na měsíční příspěvek na bydlení ve výši 675 korun.

Pokud by rodina žila v nájemním bytě ve městě s počtem obyvatel od 50 do 100 tisíc obyvatel a měsíční náklady na bydlení by platila ve výši deset tisíc korun, měla by nárok na měsíční příspěvek na bydlení ve výši 1 150 korun.

Poznámka: Životní minimum rodiny je 12 300 korun. Aby vznikl nárok na přídavky na děti, musí se její příjem vejít do 2,4násobku životního minima, který je v tomto případě 29 520 korun.

Lidé se mnohdy zbytečně připraví o nějakou sociální dávku od státu, protože se domnívají, že jejich příjmy jsou vyšší než maximální hranice požadovaných násobků životního minima. Při výpočtu totiž zohledňují svůj hrubý příjem místo příjmu čistého.

Příklad: Čtyřčlenná rodina s dvěma dětmi ve věku 12 a 17 let má nárok například na přídavky celkem na obě děti ve výši 1 310 korun v případě, že čistý příjem rodiny dosahuje maximálně 25 344 korun (2,4násobek životního minima). Hrubý příjem se v tomto případě pohybuje přes 30 tisíc korun.

Aby vznikl nárok na některou z dávek státní sociální podpory, musíte při výpočtu  posuzovat příjmy všech osob, které společně žijí v jednom bytě a podílejí se na úhradě nákladů domácnosti. Tedy jak rodičů a dětí, tak i prarodičů. Do výpočtu nároku na dávky pochopitelně vstupují i částky životního minima všech společně žijících členů domácnosti.

Zapamatujte si

Nárok na příspěvek na bydlení vznikne, pokud 30 procent (v Praze 35 procent) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 respektive 35 procent je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem.

Příklad: Žena se dvěma dětmi ve věku 14 a 16 let a s čistým měsíčním příjmem 17 550 korun má nárok na přídavky na obě děti ve výši 1 310 korun a to v případě, že žije s dětmi sama.
Poznámka: Životní minimum domácnosti je 7 730 korun. 2,4násobek životního minima potřebný pro nárok na přídavky na děti je 18 552 korun.

Pokud bude žena s dětmi bydlet ve společné domácnosti se svými rodiči, kteří mají čistý měsíční příjem 18 320 korun, zaniká její nárok na přídavky na děti. Poznámka: Domácnost má společný příjem ve výši 35 870 korun a její životní minimum je 13 390 korun. Potřebný 2,4násobek životního minima pro nárok na přídavky na děti je 32 136 korun.

Pokud vám z rozpočtu měsíčně odchází několik tisíc korun na splátky úvěrů či na alimenty, může se stát, že vám na živobytí příliš peněz nezbývá. Někteří lidé se pak domnívají, že kvůli tomu mohou požádat o dávky státní sociální podpory. Opak je pravdou, splátky úvěrů či alimenty nenavyšují hranici potřebnou pro přiznání dávky.

Příklad: Čtyřčlenná rodina se dvěma dětmi ve věku 5 a 8 let a s čistým měsíčním příjmem 23 600 korun má nárok na přídavky na obě děti ve výši 1 110 korun (2,4násobek životního minima je 23 640 korun).

Pokud podobné rodině kvůli splátkám úvěrů ve výši pět tisíc korun měsíčně zbude na živobytí částka 23 600 korun, nárok na přídavky mít nebude. Její čistý měsíční příjem je ve skutečnosti 28 600 korun.



Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Petr Borkovec
Názor: ČNB zvedá prst oprávněně, Češi si berou hypotéku „na krev“

Půjčit si a pořídit vlastní bydlení je trend dnešní doby. Za vhodnou investici to považuje podle průzkumu 76 procent Čechů. A není divu. Již několik let jsou...  celý článek

Martin Mašát
NÁZOR: Kam zamíří sazby hypoték. Budeme platit 2,4 nebo 10 procent?

Ceny bytů rostou do nebe, sazby hypoték jsou stále nízké a úvěry si lidé berou jak housky na krámě. Nic ale netrvá věčně. Ceny nemovitostí se zaseknou nebo...  celý článek

Ilustrační snímek
Hypotéky dál zdražují. Objemy atakují hranici 21 miliard korun

V květnu úrokové sazby u hypoték pokračovaly v růstu. I když průměrná sazba mírně vzrostla, a to na 2,03 procenta, o hypotéky je stále zájem. Dokonce větší než...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?
Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?

Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom dnes kabinet. N... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.