Oficiální datum pro odevzdání daňového přiznání je 1. dubna, ale úřady tolerují dodání až o pět dní později. To už však přiznání musí být fyzicky na úřadě, nestačí poštovní razítko. Ilustrační snímek

Oficiální datum pro odevzdání daňového přiznání je 1. dubna, ale úřady tolerují dodání až o pět dní později. To už však přiznání musí být fyzicky na úřadě, nestačí poštovní razítko. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Daně 2015: Využijte zdarma rady expertů, jak zdanit příjmy

  • 5
Už jen pár dní zbývá do termínu odevzdání daňového přiznání. Řada z vás si však není jistá, jak některé příjmy zdanit. Připravili jsme proto velkou daňovou poradnu. V první sérii odpovídají daňoví poradci na otázky týkající se přivýdělků, dědictví, včetně výher a ostatních příjmů.

1. Dotazy zaměstnanců

Zaměstnanci si mohou přivydělat 6 000 korun za rok (podnikáním, pronájmem...) a přitom nemusí podávat daňové přiznání, daně za ně zpracuje zaměstnavatel. Daně není nutno řešit ani v případě, že si člověk přivydělal 30 000 korun, ale to pouze v případě, že jde o takzvaný příležitostný příjem.

Na otázky odpovídá Martin Houska, člen ACCA

Martin Houska

Sleva na poplatníka: Nestačil jsem zaměstnavateli dodat podklady u uplatnění daňových úlev do 15. února. Mám si prý podat daňové přiznání sám. Pracoval jsem však u něho jen půl roku, před tím jsem byl nezaměstnaný. Mohu využít celou slevu na poplatníka (24 840), nebo jen za měsíce pracovního poměru?
Odpověď: Sleva na poplatníka je za kalendářní rok a můžete si ji celou uplatit. Nezáleží tedy, zda jste pracoval celý, nebo jenom půl roku.

Spoření na penzi: Není mi jasné, jak je to s penzijním spořením. Platím si 2 000 měsíčně (tedy 24 000 za rok), ale odečítat si mohu jen 12 000 korun? Je to tak správně?
Odpověď: Ano. Slevu z plateb penzijního pojištění je možné uplatnit pouze v případě, kdy je vaše spoření vyšší než 12 000 korun. K daňovým úlevám se dají využít až ty peníze, ke kterým nedostáváte od státu státní příspěvek. Pokud tedy máte potvrzeno, že jste zaplatil 24 000, odečtete maximální částku, a to 12 000.

Ukončení pojistky: Měl jsem životní pojištění a odečítal si pojistné od daňového základu. Pojistka však nebyla výhodná, tak jsem ji vypověděl a hned uzavřel nové pojištění, kam mi pojišťovna poslala i dosud naspořené peníze. Musím v takovém případě dodaňovat dosud uplatněné úlevy?
Odpověď: V případě, že z právního pohledu byla pojistka ukončena a nedošlo k přechodu na jiného pojistitele, tak pravděpodobně došlo k porušení podmínek pro daňové uplatnění. Příště lze doporučit konzultovat takovýto krok dopředu, neboť daňový dopad na pojistce po například deseti letech může být větší než výhody nové pojistky.

Podpora v nezaměstnanosti: Do srpna 2015 jsem byl zaměstnán a pak registrován na úřadě práce. Jak to bude s mým daňovým přiznáním? Mám si ho podávat sám? Mám jako příjem uvádět i podporu v nezaměstnanosti?
Odpověď: Podpora v nezaměstnanosti není zdanitelným příjmem, takže ji uvádět nemusíte. Přiznání podejte sám, protože jste nejspíš do 15. února nepožádal o zúčtování daní svého posledního zaměstnavatele.

Potvrzení bez razítka: Zaměstnavatel mi vydal potvrzení o zdanitelných příjmech bez razítka společnosti. Je otisk razítka zaměstnavatele na uvedeném formuláři nutný?
Odpověď: Otisk razítka nezbytně nutný není, důležité je, aby byly uvedeny identifikační údaje zaměstnavatele (název, adresa, IČ a jméno osoby, která potvrzení vystavila).

Ztráta u přivýdělku: Jsem zaměstnán jako lékař v nemocnici a mimo to mám i živnostenské oprávnění. V roce 2014 jsem měl velké výdaje a tím mi vznikla z podnikání ztráta. Nyní mi vychází zisk. Mohu uplatnit ztrátu z roku 2014 v roce 2015 a do jaké výše? Nevadí přitom, že jsem zaměstnanec?
Odpověď: Daňové základy ze zaměstnání a ze samostatné výdělečné činnosti se počítají zvlášť. Když jste v roce 2014 měl ztrátu, nemohl jste o ni tudíž snížit příjem ze zaměstnání. V roce 2015 dochází k tomu, že tuto ztrátu z podnikání z roku 2014 můžete uplatit proti zisku v roce 2015. Ztrátu si můžete uplatit v pěti bezprostředně následujících letech.

2. Dotazy na přivýdělky

Přivýdělky zařazené do kategorie „ostatních příjmů podle § 10“ (tedy ty, které nepocházejí z podnikání ani z pronájmu) mají jedno milé kouzlo: do výše příjmů 30 000 za rok je není třeba danit. Jen pozor, jde skutečně o příjmy, nikoli o zisk (příjmy minus výdaje).

Na otázky odpovídá Jana Skálová, TPA Horwath

Jana Skálová

Výdělek do 30 000: Měl jsem dva příležitostné příjmy podle § 10 – prodej ovoce a zeleniny ze zahrádky (10 000) a prodej štěňat (40 000 příjmy, ale 22 000 výdaje). Mohu využít pravidla, že příjmy tohoto typu do 30 000 korun se nedaní?
Odpověď: Tohoto pravidla bohužel využít nemůžete, protože vaše příjmy jsou 50 000 Kč, tedy musíte podat daňové přiznání a v něm uvést příjmy 50 000 Kč a prokázané související výdaje 22 000 Kč. Podle zákona o daních z příjmů se do ostatních příjmů (§ 10 zákona) zahrnují i příležitostné příjmy ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem.

Odměna v naturáliích: Na domě mám reklamu firmy prodávající uhlí. Jako náhradu jsem dostal 1 tunu uhlí. Jak to mám zdanit?
Odpověď: Tento naturální příjem je nutno ocenit cenou obvyklou, například za kterou se tento konkrétní druh uhlí obvykle prodává. Jde o váš příjem z pronájmu (části) nemovitosti, který uvedete do daňového přiznání. Příjem z pronájmu můžete snížit o skutečně vynaložené výdaje s ním související, které budou ve vašem případě pravděpodobně minimální. Můžete tedy využít výdaje v paušální výši 30 % z příjmu. V daňovém přiznání tedy zdaníte 70 % hodnoty naturálního příjmu. Pokud však tento příjem nižší než 6 tisíc korun a dále pobíráte pouze příjem ze zaměstnání, nemáte povinnost podat daňové přiznání.

Honoráře blogerů: Pokud má někdo honorář do 10 tisíc měsíčně od jednoho zadavatele, tak by mu měl zadavatel sám rovnou strhnout 15 % srážkovou daň a příjemce nemusí řešit daňové přiznání. Týká se výše uvedené například i blogerů na YouTube? Musí se blogeři přihlásit jako OSVČ, pokud příjem nepřesáhne uvedených 10 tisíc měsíčně?
Odpověď:
Příjmy autorů jsou upraveny v § 7, odst. 6 zákona o daních z příjmů. Jedná se o příjmy za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize, který je samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou za předpokladu, že tyto příjmy od jednoho objednatele nepřesáhnou v kalendářním měsíci 10 000 Kč. Důležitou podmínkou je také to, že jde o příjmy ze zdrojů na území České republiky. Zda příjmy blogerů do této kategorie spadají, musí posoudit sami blogeři.
Pokud příjmy blogerů nespadají do výše uvedené kategorie, nebo pokud spadají, ale jejich příjem přesáhne 10 000 Kč měsíčně, zdaní svůj příjem jako příjem OSVČ v rámci daňového přiznání. V takovém případě budou za určitých podmínek odvádět i sociální a zdravotní pojištění jako OSVČ.

Výhra: Vyhrál jsem v loterii. Jak se taková věc daní a musím výhru oznamovat správci daně?
Odpověď: Výhry v loteriích či veřejných soutěží podléhají dani z příjmů fyzických osob. Zpravidla však daň vybírá a odvádí organizátor za výherce, tato daň je u nepeněžitých výher součástí nákladů organizátora. Pro váš klid doporučuji zeptat se organizátora, jakým způsobem byla výhra zdaněna.

Odměna od bytového společenství: Jsem zaměstnanec a vykonávám činnost voleného člena SVJ a za to dostávám 2 000 korun měsíčně. Musím příjem nějak danit? Bude to jiné, až budu v penzi?
Odpověď: Z vašeho dotazu vyplývá, že máte vedle příjmu ze zaměstnání ještě příjem za činnost voleného člena SVJ. Ta je považována za závislou činnost. SVJ by vám mělo vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech za daný kalendářní rok. Vzhledem k tomu, že pobíráte současně příjem ze dvou závislých činností, budete povinen si podat daňové přiznání, ve kterém uvedete oba příjmy na základě potvrzení, které obdržíte od obou plátců. Po vašem odchodu do penze budete nadále pobírat již jen příjem ze SVJ, a nebudete tedy povinen podávat daňové přiznání.

Dědictví: Jak je to s osvobozením od daně u příjmů u dědictví? Vztahuje se pouze na případ dědění mezi příbuznými? Nebo je osvobozen jakýkoli bezúplatný příjem z dědění a odkazu?
Odpověď: Příjmy z dědění či odkazu jsou od roku 2014 od daně osvobozeny. Od roku 2015 však platí, že pokud fyzická osoba získá osvobozený příjem převyšující 5 milionů korun, pak musí tento příjem oznámit svému správci daně (místně příslušnému finančnímu úřadu). V tomto oznámení uvede důvod příjmu, výši příjmu a okamžik získání příjmu. V případě dědictví je poměrně snadné přesáhnout tuto hranici, pokud například zdědíte dům se zařízením nebo pozemky. Za rok 2015 se podává toto oznámení na finanční úřady poprvé a termín je stejný jako pro podání daňového přiznání na daň z příjmů fyzických osob.

Náhrada škody a věcné břemeno: Obec udělala na našem pozemku kanalizační tlakovou jímku. Za zřízení věcného břemene jsme dostali 63 000 korun. Za škody, které přitom způsobili na pozemku jsme dostali náhradu 50 000 korun. Musíme z těchto peněz platit daň, i když vlastně jde jen o náhradu nepříjemností, které nám obec způsobila?
Odpověď: Jde o příjem za poskytnutí práva odpovídající věcnému břemeni. Tento příjem ve výši 63 000 Kč budete danit jako ostatní příjmy dle § 10 zákona o dani z příjmů fyzických osob v rámci daňového přiznání. Z náhrady škody (50 000 korun) daň platit nebudete.

Správa cenných papírů: Lze dát do výdajů o proti výnosům cenných papírů poplatek (fakturu) za roční správu akcií, fondů a dluhopisů, kterou vystavuje banka investorovi?
Odpověď: Do výdajů je možno uplatnit pouze takové poplatky za správu cenných papírů, která souvisí se zdanitelnými příjmy. Pokud tedy všechny vaše příjmy z prodejů cenných papírů byly zdanitelné a nezískal jste žádné příjmy osvobozené nebo zdaněné srážkovou daní, pak výdaj za správu akcií dle faktury do daňových výdajů dát můžete. Pokud však vaše příjmy z cenných papírů jsou částečně zdaňovány v daňovém přiznání a částečně osvobozeny od daně, pak je i poplatek za správu nutno rozdělit v poměrné výši k osvobozeným a zdaňovaným příjmům.
Za osvobozené příjmy se považují např. příjmy z prodeje akcií po uplynutí tří let od nabytí akcií nebo příjmy nepřesahující 100 000 korun.

3. Dotazy na příjmy z pronájmu

Příjmy z pronájmu se uvádějí do daňového přiznání jako příjmy podle § 9 a vyplňují se na Přílohu 2 daňového formuláře. Výdaje můžete uvádět buď skutečné, nebo paušální ve výši 30 procent z příjmů. Kdo chce dát do skutečných výdajů náklady na pořízení pronajímané nemovitosti, ten musí využívat takzvaných odpisů – nemůže celý výdaj uplatnit najednou, ale musí ho rozpočítat do následujících 20 až 50 let (podle typu nemovitosti).

Na otázky odpovídá Jan Soška, TPA Horwath

Jan Soška

Odpisy za část roku: Jaký je postup při uplatňování odpisů, výdajů za pojištění nemovitosti, daň z nemovitosti apod, když jsem od září přestala pronajímat byt a nastěhovala se do něho sama?
Odpověď: Výdaje související s příjmem z pronájmu si můžete uplatnit poměrně za dobu, kdy jste byt pronajímala, ve vašem případě za 8 měsíců. Pozor. daňové odpisy je však možné uplatnit pouze ve výši 1/2 celoročního daňového odpisu bytu.

Ztráta u pronájmu: Pronajímám nový byt. Pro náklady využívám odpisy. Letos poprvé příjem převýšil náklady, dosud jsem vždy vykazoval ztrátu. Mohu ztráty z minulých let nějak uplatnit?
Odpověď: Ztráty z pronájmu, které jste vykázal v daňových přiznáních v minulých letech, můžete uplatnit v tomto roce oproti zisku z pronájmu. Ztráty však nesmějí být starší než 5 let.

Určení hodnoty bytu: Mám byt v osobním vlastnictví. Pronajala jsem ho a nastěhovala se k dceři. Chtěla bych uplatňovat skutečné náklady na pronájem. Dala jsem proto vyhotovit od znalce jmenovaného soudem posudek. Ten mi vypočítal dvě hodnoty: porovnávacím způsobem 1 400 000 Kč a druhou cenu tržní ve výši 1 700 000 Kč. Jakou cenu použít pro odepisování?
Odpověď: Pokud máte byt v osobním vlastnictví déle než 5 let, vstupní cena nemovitosti se pro účely daňového odepisování stanoví jako takzvaná reprodukční pořizovací. Která z uvedených cen to je, stanoví znalec, který posudek vyhotovil.

Fond oprav a výdaje z pronájmu: Mám byt, který pronajímám. Jak je to s náklady vynaloženými SVJ na společné hospodaření (fond oprav, platba účetnické firmě, odměny). Vše se hradí až z fondu oprav tvořeného spoluvlastníky i několik let zpátky. Lze něco uplatnit do výdajů u pronájmu? A jakou formou to dokladovat?
Odpověď: Pokud je z ročního vyúčtování hospodaření SVJ zřejmé, jaká částka z vašich plateb SVJ byla využita jako náklad na společné hospodaření (např. na správu nemovitosti, na účetnictví, na opravy nemovitosti atd.), je možné takové náklady v souvislosti s pronájmem uplatnit. Do nákladů však nelze uplatnit částky hrazené do fondu oprav, vzhledem k tomu, že v době platby do fondu oprav není jasné, zda bude fond v budoucnu použit na opravu či zhodnocení nemovitosti.

Výdaje za dobu, kdy je byt prázdný: Kromě zaměstnání mám i příjmy z pronájmu bytu. Výdaje související s pronájmem uplatňuji v prokázané výši. Ve výdajích vykazuji i odpisy nemovitosti. V průběhu roku původní nájemce skončil a nějakou dobu trvalo, než jsem byt pronajala dalšímu nájemci. Mohu uplatnit ve výdajích odpisy za celý rok nebo pouze poměrnou část?
Odpověď: Pokud byl po celý rok byt určený k pronájmu, můžete uplatnit odpisy a další výdaje související s pronájmem bytu za celý rok. Důležité je, že jste jej po dobu, kdy jste hledala nového nájemce, nevyužívala pro vlastní bydlení.

4. Dotazy důchodců

Důchodci, jejichž penze byla v roce 2015 vyšší než 331 200 korun (27 600 korun měsíčně) daní to, co tuto hranici převyšuje. Ti, kdo si k důchodu vydělali víc než 840 000 korun za rok (zaměstnáním, podnikáním, pronájmem), zdaní i celou vyplacenou penzi.

Na otázky odpovídá: Ondřej Homolka, AK Hartmanová & Steininger

Ondřej Homolka

Zisk do 15 000 korun: Jsem důchodce a pronájmem jsem získal 20 000 korun, když odečtu výdaje paušálně, mám zisk 14 000 korun. Musím podávat daňové přiznání, když jsem celkově nevydělal víc než 15 000 korun?
Odpověď: Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhly 15 000 korun. Příjmem se rozumí příjem hrubý, nesnížený o výdaje. Váš příjem z pronájmu hranici překročil, a proto máte povinnost přiznání podat.

Vypočetl jsem nulovou daň: Jsem v penzi a měl jsem v roce 2015 příjem podle § 10. Vypočítal jsem si daň 5 000 korun. Když odečtu slevu na poplatníka 24 840 korun, nemusím platit nic. Je třeba, abych vůbec podával daňové přiznání?
Odpověď: To že vám vychází nízká či žádná daň vás nezbavuje povinnosti přiznání podat. Důležité je, zda jste u příjmů podle § 10 překročil hranici 30 000 korun.

Důchod a zdravotní pojištění: Jsem v penzi, pobírám starobní důchod a podnikám. Výdělek z podnikání není vysoký, neplatím sociální pojištění. Musím platit zdravotní pojištění? Pokud ano, tak proč, vždyť za mě zdravotní pojištění platí stát.
Odpověď: I když je za vás plátcem pojistného stát, musíte platit zdravotní pojištění ze základu pro pojištění, kterého jste skutečně dosáhnul. Nevztahuje se ale na vás minimální povinné pojistné, pokud vaše příjmy nejsou vysoké. U zdravotního pojištění je třeba platit měsíční zálohy i za těchto okolností (výjimkou je jen první rok výdělečné činnosti).

Nemovitost ve jmění manželů: Máme ve společném jmění manželů pozemky, které pronajímáme za 16 000 korun ročně. Musíme podávat daňové přiznání, když jsme oba dva důchodci, jiné příjmy nemáme? Pokud bude daňové přiznání třeba podat, stačí, když ho podá jeden z nás na celou částku?
Odpověď: Hranice příjmu 15 tisíc korun je u jednoho poplatníka rozhodná pro podání přiznání. Pokud hrubé příjmy tuto hranici převýší, je nutné přiznání podat. Příjmy z pronájmu plynoucí manželům ze společného jmění manželů, se pak zdaňují jen u jednoho z nich, nelze si je rozdělit.

Důchodce a slevy na dani: Jsme manželé důchodci. Máme 17letého syna, který studuje střední školu. Manžel bude podávat daňové přiznání, protože na střeše domu je nainstalována fotovoltaická elektrárna. Zdanitelný základ z elektrárny je 5 000 korun. Může si manžel odečíst odpočet na dítě ve výši 13 404 korun a snížit si daňový základ o zaplacené životní pojištění?
Odpověď: Příjem z prodeje elektřiny vyrobené ve fotovoltaické elektrárně je považován za příjem z podnikání. Váš manžel proto může uplatňovat položky odečitatelné od základu daně (zaplacené životní pojištění za podmínek daných zákoně o daních z příjmů) a slevy na dani – základní slevu na poplatníka a rovněž slevu na vyživované dítě žijící ve společné domácnosti, pokud však uplatňuje skutečné a nikoliv paušální náklady. V případě paušálních nákladů slevu na děti uplatňovat nelze. Vzhledem k nízkému základu daně by vám teoreticky mohl vzniknout nárok na daňový bonus na dítě, ale ten lze za rok 2015 uplatnit pouze u příjmu z podnikání převyšujícího 55 200 Kč ročně.

,