Pavel z našeho modelového příkladu má několik typů příjmů. Ačkoli byl zaměstnán a ze zaměstnání plynul jeho hlavní příjem, musí podat sám daňové přiznání, protože část roku i podnikal.
Model: Pavel Novák je zaměstnán jako fakturant průmyslové firmy. V zaměstnání si v roce 2016 vydělal celkem 320 000 korun. Zaměstnavatel za něho odvedl na sociální a zdravotní pojištění 108 800 korun. Zálohy na daň z příjmů byly 29 720 korun. Jeho práce je hodně úřednická, a Pavel přitom má výtvarné ambice. Baví ho počítačová grafika.
DANĚ 2017Průvodce formulářem daňového přiznání a tipy jak ušetřit: SPECIÁL NA TÉMA DANĚ Jak správně vyplnit daňové přiznání a kde zjistit, jaká daňová zvýhodnění můžete uplatnit? VYPLNIT FORMULÁŘ ON-LINE |
Pavla baví počítačová grafika a úprava webových stránek. Na jaře 2016 se rozhodl, že v tomto oboru zkusí podnikat. A povedlo se, od dubna do prosince podnikáním vydělal 180 000 korun. Protože podnikal prvním rokem, nemusel odvádět zálohy na daň ani na pojištění. Kromě toho Pavel jednou napsal článek do odborného časopisu (honorář 8 000 korun) a jednou působil jako lektor (honorář 12 000 korun).
Pavel má životní pojištění, platí si pojistné 12 000 korun. Dva tisíce z toho jsou na úrazové pojištění, pojišťovna mu proto pošle potvrzení na 10 000 korun. Pavel se v lednu podruhé oženil, s manželkou Petrou má dvě děti. Tříletou Kláru a půlročního Petra, ten se narodil v srpnu. Jeho žena je na rodičovské. Z prvního manželství má Pavel 16letou dceru Sylvu, která studuje gymnázium a žije v rodině své matky.
1. S jakými příjmy počítá
Od zaměstnavatele: Pavel v roce 2016 neměnil místo, takže má od zaměstnavatele jen jedno potvrzení a takzvané „příjmy ze závislé činnosti“ vyplňuje podle něj.
Hrubá mzda: 320 000
Odvedené pojistné: 108 800
Ke zdanění (= takzvaná superhrubá mzda): 320 000 + 108 800 = 428 800 Kam zapsat: hlavní formulář, příjmy dle § 6
Z podnikání: Tyto příjmy Pavel vyplní do přílohy číslo 1. Proti nim může postavit výdaje, které musel vynaložit, aby měl zisk. Jako počítačový grafik neměl skutečné výdaje příliš vysoké – techniku i software měl z dřívějška. Rozhodl se tedy využít možnosti vyčíslit výdaje paušálně. V jeho případě je možné využít sazbu 60 procent. To znamená, že 60 procent z příjmů se automaticky považuje za výdaje, aniž je třeba schraňovat paragony.
Podnikatelé, kteří si zvolí paušál, musí počítat s tím, že v daňovém přiznání nemohou uplatnit slevu na vyživovanou manželku ani daňové zvýhodnění na děti. Výjimkou je případ, že jsou současně zaměstnáni a v rámci zaměstnání si vydělali více než podnikáním. Přesněji: daňový základ ze závislé činnosti (= superhrubá mzda) je vyšší než daňový základ z podnikání (= příjmy minus výdaje). Protože Pavel v roce 2016 s podnikáním začal a jeho zaměstnanecký výdělek byl vyšší než podnikatelský, výjimka se ho týká a paušál využije.
Ti, pro které se paušál nehodí a kteří vedou daňovou evidenci nebo účetnictví, mohou slevy využít bez omezení. Měli by však pamatovat na to, že zaplacené daně ani pojistné na sociálním a zdravotním pojištění nemohou zahrnout do výdajů z podnikání (je to obměna superhrubé mzdy u zaměstnanců).
Honoráře: Pavel měl honoráře dva. Jeden za příspěvek do časopisu, a protože se současně vešel do limitu 10 000 korun, odvedl z něho zadavatel srážkovou daň 15 procent a Pavel už se nemusí o nic starat.
Druhý honorář nebyl za příspěvek do médií, tudíž nebyla sražena daň, a Pavel ho musí uvést v daňovém přiznání. Honorář patří do stejné skupiny příjmů jako příjmy podnikatelské, zde však Pavel použije paušál 40 procent. Pak může vše sečíst.
Příjmy z podnikání: 180 000 + 12 000 = 192 000
Výdaje: 180 000 x 60 % + 12 000 x 40 % = 112 800
Ke zdanění: 192 000 – 112 800 = 79 200
Kam zapsat: příloha 1, hl. formulář, příjmy dle § 7
2. Oč si může snížit daňový základ
Životní pojištění: Ačkoli platí Pavel na pojistném 12 000 korun za rok, daňový základ si může snížit jen o 10 000 korun, protože část pojistného jde na úrazové připojištění.
Odpočet: 10 000
Kam zapsat: hlavní formulář, řádek 49
Celkem ke zdanění: 428 800 + 79 200 – 10 000 = 498 000
Výpočet daně: 498 000 x 15 % = 74 700
3. Slevy na dani
Sleva na poplatníka: Každý si sám na sebe může odečíst slevu na poplatníka 24 840 korun. Udělá to však jen jednou, i když podnikal a byl zároveň zaměstnán. Ale odečte si ji celou, i kdyby v daném roce vydělával jen měsíc.
Sleva na manželku: Petra nemá kromě rodičovské žádné příjmy. Přesněji, nemá zdanitelné příjmy, které by byly vyšší než 68 000 korun za rok. Proto ji Pavel „vyživuje“ a může si odečíst slevu na vyživovanou manželku. Může to udělat, i když podnikatelské výdaje vyčísluje paušálně – jeho příjem ze zaměstnání je totiž vyšší než výdělky z podnikání. Protože platí pravidlo, že slevu lze uplatnit za měsíce, ve kterých byli Pavel s Petrou manželé hned od prvního dne, za leden slevu chtít nemůže.
Sleva na poplatníka: 24 840
Sleva na manželku: 11 x 2 070 = 22 770
Daň po slevách: 74 700 – 24 840 – 22 770 = 27 090
Kam zapsat: hl. formulář, strana 3, tabulka 1
4. Zvýhodnění na děti
Pavel si ještě může (má paušál, ale příjmy ze zaměstnání jsou vyšší než z podnikání) započíst zvýhodnění na děti. Sylva žije v domácnosti jeho bývalé manželky, zvýhodnění na ni Pavel uplatnit nemůže. Do daňového přiznání uvede jako první dítě Kláru (12 měsíců vyživování) a poté Petra (pět měsíců, počítá se už srpen, ve kterém se Petr narodil).
Daň po slevách: 27 090
Zvýhodnění za 1. dítě (Klára): 12 x 1 117 = 13 404
Zvýhodnění za 2. dítě (Petr): 5 x 1 417 = 7 085
Výsledná daň: 27 090 – 13 404 – 7 085 = 6 601
Kam zapsat: hl. formulář, strana 3, tabulka 2
Celkem Pavel zaplatí na dani 6 241 Kč. Protože však za něho zaměstnavatel odvedl na zálohách již 29 720 Kč, má přeplatek a může ho žádat zpět.
Přeplatek: 6 601 – 29 720 = – 23 119
Kam zapsat: hl. formulář, strana 3, řádky 72– 91
O přeplatek Pavel požádá na poslední straně formuláře a nechá si ho poslat na účet. Peníze bude potřebovat – z podnikatelských příjmů totiž bude muset zaplatit ještě pojistné za zdravotní a sociální pojištění. A protože v prvním roce neplatil zálohy, bude muset doplatit pojistné celé.
Sociální pojištění: 11 564
Zdravotní pojištění: 5 346
Daňový kalendář 20173. dubna: Ti, kdo podávají daňové přiznání sami, jej do tohoto dne musí doručit finančnímu úřadu, pokud nevyužívají služeb daňového poradce. K tomuto termínu je také třeba uhradit případný nedoplatek na dani z příjmů. Jestliže služeb poradce využíváte, musíte o tom do 3. dubna úřad informovat. 2. května: Do tohoto termínu vám finanční úřad vrátí případný přeplatek na dani. Nejpozději v této lhůtě musí podnikatelé odevzdat přehledy pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. Pokud využívají služeb daňového poradce (do 2. května 2017 to musíte doložit správě sociálního zabezpečení), posunuje se termín až na 1. srpna. 3. července: Ti, kdo využívají služeb daňového poradce, musí formuláře do tohoto dne doručit finančnímu úřadu a zaplatit případný nedoplatek. |
Poradce, nebo účetní?
Se složitějším daňovým přiznáním se určitě vyplatí zajít za odborníkem. Máte dvě možnosti – daňového poradce, nebo účetního. V každém případě je dobré dát i na doporučení lidí, kterým věříte, že byli se službami vybraného odborníka spokojeni.
Daňový poradce:
- Může odsunout podání daňového přiznání a zaplacení daně až na 1. červenec.
- Za svou práci ručí a na způsobené škody je povinně pojištěn.
- Jednodušší přiznání s daňovou evidencí vyjde u daňaře řádově na tisíce korun.
Seznam poradců najdete na www.kdpcr.cz
Účetní:
- Nižší cena: jednoduché přiznání do 1 000 korun (účetní nabízejí služby i na slevových serverech).
- Nelze odložit termín podání formulářů.
Kontakty na účetní získáte na www.komora-ucetnich.cz
