Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Daně: pojmy, kterým byste měli rozumět

aktualizováno 
Jste malý podnikatel a zdá se vám, že občas „plavete“ v pojmech, které běžně používáte v souvislosti s hospodařením své firmy? Nejvyšší čas začít si v daňové a účetní terminologii dělat pořádek. Dnes přinášíme první dva termíny, ve kterých byste jako podnikatelé měli mít jasno.
Směr

Směr | foto: Profimedia.cz

Minimální daňový základ

Většině podnikatelů již třetím rokem hrozí takzvaná minimální daň. Ale o minimální daň vlastně nejde, protože nikde není jednoznačně napsáno, kolik nejméně musí člověk státu zaplatit. Minimální je takzvaný daňový základ. Za rok 2006 je jeho výše stanovena na 112 950 korun. Tento základ si dále může podnikatel jako každý jiný snížit o nezdanitelné části daně a o odčitatelné položky. Třeba o zaplacené pojistné na životní pojištění, o hodnotu darů, které poskytl na charitu, a podobně.
Pak teprve počítá daň.

Kdyby podnikatel nemohl uplatnit žádné snížení daňového základu, vypočte si z toho „minimálního“ daň 13 548 korun. Pak odečte slevu na sebe jako na poplatníka (7200 korun) a vyjde mu, že má zaplatit 6348 korun. Pokud nemá dítě, na které by si uplatnil další slevu...

S minimální daní to však není tak jednoduché. Někdy je lepší nějaký výdaj v daňové evidenci neuplatnit a nebýt tím, na koho se minimální daňový základ vztahuje.

Například: jsou dva podnikatelé, oba mají neuplatněnou ztrátu z minulého roku. Jeden vydělá málo, vztahuje se na něho minimální daňový základ a ztrátu odečíst nesmí. Druhý vydělá jen o něco víc, ale tak, že ho minimální daňový základ nepostihne. V takovém případě loňskou ztrátu odečíst může.

Výsledkem je to, že nakonec zaplatí méně než první podnikatel. Je lepší mít základ daně 113 000 než 112 800 korun. Už proto, abyste mohli uplatnit takzvané společné zdanění manželů, které je podnikatelům s minimálním daňovým základem odepřeno.

Na někoho se minimální daňový základ nevztahuje nikdy, jsou to například:

■ důchodci včetně invalidních
■ studenti
■ podnikatelé, kteří v roce, za který přiznávají daň, zahájili svoji činnost nebo podnikají druhým rokem
■ podnikatelé, kteří ve zdaňovacím období činnost ukončili
■ ti, kterým náležel rodičovský příspěvek
■ lidé, kterým náležel příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu
■ podnikatelé, kteří podávají daňové přiznání při prohlášení konkurzu a kteří do konce téhož zdaňovacího období neukončili podnikatelskou činnost
■ podnikatelé, kteří neměli příjmy vyšší než 15 000 korun. Ti se ostatně daňovému přiznání vyhnou úplně, protože nepřekročili hranici, při které ho musí podat.

popisekDAŇOVÉ FORMULÁŘE ONLINE: STAHUJTE ZDE
Opět vám pomáháme s daněmi

Daňová evidence

Dříve se říkalo jednoduché účetnictví. Daňoví poradci sice říkají, že na něm nevidí nic jednoduchého, porozumět se mu však dá. Na jedné straně podnikatel eviduje příjmy, na druhé výdaje. Vždy ví, kolik má k dispozici peněz, a nikdy by neměl být v záporných číslech.

Žádný paragraf zákona o daních z příjmů nehovoří o tom, jak přesně má taková daňová evidence vypadat. Musí z ní však být patrné, jaké jsou vaše příjmy a výdaje, evidovat musíte i doklady o majetku a závazcích. Příjmy, ze kterých budete platit
daň, je přitom třeba oddělovat od příjmů takzvaně nedaňových. Stejně tak výdaje na zajištění a udržení příjmů se musí oddělovat od výdajů, které základ daně neovlivní. V podstatě vám tedy na evidenci příjmů a výdajů bude stačit několik sloupců v běžném tabulkoém editoru.

Záleží na každém, jakou formu své daňové evidenci dá, zda pečlivě povede papírovou knihu, do které bude zapisovat informace
o příjmech a výdajích ručně, nebo zda využije moderní techniky, což je asi pravděpodobnější. A není třeba si ani kupovat speciální program pro vedení daňové evidence, celou ji můžete bez problému vést například v Excelu.

Alespoň jednou za rok ji však pro jistotu vytiskněte a založte do správného šanonu, doporučují daňoví poradci. Kdybyste totiž museli finančnímu úřadu prokazovat, na základě čeho jste vypočítali svou daň, bude to pohodlnější. Samozřejmě nelze pominout složku, do které budete ukládat takzvané prvotní doklady – paragony, příjmové a výdajové doklady a podobně. Každý doklad musí být jednoznačně přiřazen k jedné položce z daňové evidence, tak aby se třeba jeden paragon na nákup kancelářských potřeb neobjevoval v evidenci třikrát.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Když se sport stane neúmyslným viníkem. Situace, které stojí peníze

K nehodě dojde snadno. Stačí se vrhnout na sport a aktivity, na které je čas jen o dovolené či o víkendu. Škodu pak můžete způsobit nejen sobě, ale i jiným...  celý článek

Ilustrační snímek
Častý omyl Čechů: evidenční list důchodového pojištění je k ničemu

Ne každý doklad patří do koše. Pokud jste zaměstnaní a vyhodíte evidenční list důchodového pojištění, který vám vystaví každý rok váš zaměstnavatel, děláte...  celý článek

Ilustrační snímek
Konec studií: jak na sociální a zdravotní pojištění v pěti situacích

Od kdy platí absolventi středních a vysokých škol odvody na sociální a zdravotní pojištění? A jak je tomu s odvody, když se po škole někdo rozhodne podnikat či...  celý článek

DUMREALIT
Nový obor podnikání - majitel nové pobočky

DUMREALIT
Praha, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Kraj Vysočina, Zlínský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.