Návrh počítající se zavedením jednotné daně z příjmu je zatím nejvstřícnější k zaměstnancům, kteří berou více než 26 tisíc korun měsíčně. Ti by podle něho totiž jednoznačně ušetřili. Těm, kdo berou méně a kterých je většina, by k nižším daním zřejmě musely pomoci další změny daňového systému, stejně jako podnikatelům.
Skladník, který zatím vydělá měsíčně deset tisíc hrubého, dnes kromě sociálního a zdravotního pojištění zaplatí nejnižší možnou dvanáctiprocentní daň 456 korun. Po zavedení jednotné daně – vládní návrh se pohybuje mezi sedmnácti až devatenácti procenty – by platil určitě více – 896 až 1072 korun. Naopak správce počítačové sítě, jehož plat činí padesát tisíc hrubého, dnes platí nejvyšší možnou, dvaatřicetiprocentní daň – v jeho případě 9685 korun měsíčně. Kdyby platila jednotná sazba, ušetřil by: pokud by prošel návrh sedmnáctiprocentní daně, bylo by to 6848, v případě daně devatenáctiprocentní dokonce 7722 korun.
Skutečně nižší daně pro všechny?
Vláda však slibuje, že by nižší daně ze svých mezd nakonec platili všichni – zřejmě by proto spolu se zavedením jednotné daně místo dosavadních čtyř sazeb výrazně změnila i systém různých úlev. Tak, aby více peněz zůstalo i těm, kdo zatím platí menší daně, než jaké by je čekaly v případě zavedení jednotné sazby. Jednou z možných variant, jak zvýhodnit zaměstnance s nízkými příjmy, je podle daňového poradce Zdeňka Veselého adekvátní úprava částky daňového zvýhodnění v závislosti na výši příjmu.
V praxi by to znamenalo, že by se u nízkých příjmů odečetla od vypočtené daně vyšší částka, a naopak u vyšších příjmů menší částka. Jinou možností je úprava výše odečitatelných a nijak nedaněných položek z příjmů. O výši, zavedení či zrušení konkrétních položek daňového zvýhodnění podepsaná koaliční smlouva nic neříká. Proto se zatím nedá ani úplně přesně říci, kolik kdo a zda vůbec na daních ušetří.
Podnikatelé mohou prodělat
 |
Příklad: má-li firma při nynější sazbě 24 procent základ daně jeden milion korun, odvede 240 tisíc korun na dani. Jestliže se jí zrušením výjimek a odečitatelných položek za stejných podmínek zvýší základ daně na 1,3 milionu korun, pak při sazbě 19 procent odvede na dani 247 tisíc korun. I při nižší dani by tedy firma zaplatila více.
Některé výrobky budou dražší
Stát však na jedné straně plánuje snížení daní z příjmu, ale zároveň chce státnímu rozpočtu pomoci zvýšením daně z přidané hodnoty neboli DPH. Tuto daň platí každý v ceně nakupovaného zboží a služeb. Koalice míní zvýšit nižší sazbu daně, tedy tu pětiprocentní, o kterou se zvyšuje třeba základní cena potravin, knih, novin, časopisů nebo jízdné v hromadné dopravě. Lze předpokládat, že se vyšší sazba DPH promítne do konečné ceny zboží a služeb.
Nespravedlivé daně by mohly zmizet
Připravený koncept trojkoalice počítá s odstraněním takzvaných nespravedlivých daní. Jedná se především o daň z dividend, kapitálových výnosů, daně darovací, dědické a z převodu nemovitostí. Nespravedlnost spočíváv tom, že jsou znovu zdaněny již jednou zdaněné příjmy.
