Daň jsou povinni odvést, pokud si například přivydělávají samostatnou výdělečnou činností a jejich příjmy za rok přesáhnou 15 000 korun. Do těchto výdělků se však nepočítají příjmy, které již byly zdaněné. Třeba honoráře do 3 000 korun měsíčně zdaněné u zdroje deseti procenty apod. A příjmy od daně z příjmů osvobozené, tedy například zmíněné sociální dávky od státu.
Jestliže si přivydělávají formou například dohody o provedení práce nebo jiné zaměstnanecké smlouvy, je povinen postarat se o zdanění zaměstnavatel.
Důchodci: žádná minimální daň
V případě důchodců je za rok 2004 od daně osvobozena částka důchodu 144 000 korun. Pokud je důchod vyšší, je třeba rozdíl mezi touto částkou a skutečným důchodem zdanit. Ovšem za předpokladu, že tento rozdíl přesáhne 15 000 korun. Pokud by byl nižší, daň rovněž není třeba odvádět.
Důchodců se týká ještě jedna výjimka: v případě, že podnikají a jejich příjmy jsou tak malé, že by se na ně podle zákona vztahovala minimální daň, platit ji nemusí. Jsou od ní totiž osvobozeni. Zároveň o jednu výhodu přicházejí – podnikající důchodci si nemohou snížit základ daně o nezdanitelnou část na poplatníka, tedy o částku 38 040 korun.
Rodičovský příspěvek se do příjmů nezahrnuje
Časté dotazy ohledně žen na mateřské a daní směřují také k možnosti odečíst si položku „na manželku/manžela“ s nízkými příjmy. Zákon umožňuje, aby si druhý z partnerů snížil základ daně o 21 720 korun ročně v případě, že manžel či manželka žijící ve společné domácnosti nemá vlastní příjmy přesahující 38 040 korun ročně. (Částka 21 720 korun se zvyšuje na dvojnásobek, pokud je manžel/manželka navíc držitelem průkazu ZTP-P.) Dávky státní sociální podpory, tedy i rodičovský příspěvek, se přitom do těchto příjmů nezahrnují.
 |
Na co byste si měli dát pozor při výběru banky? Co všechno vás čeká při rušení běžného účtu? Přečtěte si naše aktuální téma. |
