Daně sníží hypotéka, úvěr ze stavebního spoření i penzijní připojištění

Až 300 000 korun jako úroky z hypotéky nebo úvěru ze stavebního spoření. Uvedená suma představuje úhrnnou částku úroků ze všech úvěrů v jedné domácnosti.

Kdo si chce tyto peníze odečíst, musí zároveň splnit další podmínky: kolaudace bytu či domu musí proběhnout do čtyř let od uzavření úvěrové smlouvy, nemovitost pořízená na hypotéku musí být využita k vlastnímu bydlení, nikoli třeba k pronájmu, úvěr nesmí být použit na koupi družstevního podílu od jiného subjektu než od družstva.

Zatímco doklad o daru se k formuláři přikládat nemusí, potvrzení o úrocích ano. Banky a spořitelny ho vydávají na počátku roku společně s výhledem na další období. Úroky si tak můžete odečíst zpětně - nebo, pokud jste zaměstnanci - požádat svoji mzdovou účtárnu, aby vám o ně již v průběhu roku snížila zálohy na daň. Jestliže jsou na smlouvě o úvěru uvedeni například spoludlužníci manželé, může si úroky odečíst z daňového základu ten, pro kterého je to výhodnější.

Ušetřete na výměně nemovitosti!
Čtěte ZDE.

Pozor však, pokud si chcete snížit daně v souvislosti s hypotékou. V tom případě musíte vždy podat daňové přiznání, tedy i když jste zaměstnaní a nemáte žádné vedlejší příjmy. Bude vám na to stačit jednodušší typ formuláře s označením A. Musíte si však od zaměstnavatele vyzvednout potvrzení o zdanitelných příjmech, které poslouží jako podklad pro výpočet daně. Jestliže podnikáte nebo máte vedle zaměstnání další výdělky, sáhněte po „béčku“.
 
- Až 12 000 korun, pokud si spoříte do penzijního fondu více než 500 korun měsíčně. Maximální odpočet se vztahuje na klienty, kteří si ukládají 1500 korun každý měsíc. Potvrzení, které vystaví penzijní fond, je součástí daňového přiznání.
 
- Až 12 000 korun ročně, pokud máte uzavřenou životní důchodovou či kapitálovou pojistku. A to nejméně na pět let a smlouva vyprší, teprve když vám bude nejméně šedesát let.
Stejně jako v případě penzijního připojištění je třeba k přiznání přiložit potvrzení od pojišťovny.      
 
Pokud sami podáváte daňové přiznání, nemusíte si s odpočty darů, úroků či pojištění příliš lámat hlavu, jednoduše najdete na tiskopisu příslušnou kolonku a částky zahrnete do výpočtu daně. Ale co když jste zaměstnaní a daňové přiznání za vás odevzdává zaměstnavatel? Pak jste mu měli do 15. února předat příslušné podklady (potvrzení, případně kopie smluv či další dokumenty, na kterých se dohodnete). Zbytek, tedy odečet z daňového základu, už zařídí účtárna za vás. 

Jaká se platí daň z příjmu v sousedních státech

Máte pocit, že platíme na daních příliš mnoho? Do jisté míry je to pravda, jsou však v Evropě země, kde lidé odevzdávají státu ještě více. Ale není třeba se obávat, že by nám unie nadiktovala, jak vysoké daně budeme platit.

Zatímco v celé řadě oblastí je potřeba přesně dodržet regule unie, v případě daní vše záleží pouze na členských státech. O tom, jak vysoké daně budeme platit, totiž i po prvním květnu bude rozhodovat česká vláda a parlament.
 
Nejvíce se platí v severských zemích

Z hlediska daně z příjmů jsou nejvíce zatíženi obyvatelé Dánska a Švédska, těsně následovaní daňovými poplatníky v Nizozemsku a Belgii. Zatímco v České republice činí nejvyšší sazba daně z příjmu dvaatřicet procent, ve zmiňovaných státech se nejvyšší zdanění mezd pohybuje až kolem 60 procent.

Jak funguje daň z přidané hodnoty? Více ZDE.

V ostatních kandidátských zemích najdeme stejný systém progresivního zdanění - to znamená čím vyšší příjem, tím vyšší daň - tak tomu je například v Maďarsku, Polsku či ve Slovinsku. Naopak v pobaltských zemích - Litvě, Lotyšsku a Estonsku - je zavedena jednotná sazba daně. Nejnižší je v Lotyšsku, 25 procent, nejvyšší v Litvě, 33 procent. Na Slovensku byl donedávna systém progresivního zdanění, ale nyní by měla být zavedena jednotná daň ve výši 19 procent.

Při porovnání s ostatními kandidátskými zeměmi na tom nejsme úplně špatně. Samo zdanění se řadí spíše k nižším, avšak na sociálních odvodech platíme spolu se Slovenskem zdaleka nejvíce. Kolik nakonec zůstane zaměstnanci z hrubé mzdy, však velkou měrou ovlivňují nejrůznější odčitatelné položky, nezdanitelné částky a osvobození od daně. Ty jsou ale v každé zemi stanoveny individuálně.