Jednou z chyb, které uhodí finančního úředníka do očí, jsou špatné numerické výpočty, případně nedbale vyplněné kolonky, například když chybějí řádky, které by vyplněné být měly, ale nejsou.
Daňoví poradci, kteří mají s finančními úřady své zkušenosti, se shodují, že kontroloři zvoní častěji také u podnikatelů, kteří delší dobu hospodaří se ztrátou. „Dlouhodobá ztráta je vždy podezřelá,“ říká daňová poradkyně Alena Foukalová. Více na mušce jsou také lidé z menších měst a obcí. Venkovské finanční úřady mají na své klienty více času, takže na každého může přijít řada třeba i jednou za tři roky.
Na opačné straně stojí hlavní město Praha. Tady dokonce podle prostých numerických výpočtů vychází na každého řada jednou za osmdesát let. „Za rok 2005 jsme přijali téměř tři sta tisíc daňových přiznání,“ říká Lubomír Janoušek z pražského finančního ředitelství. Dojde i na „malé ryby“, tedy lidi, kteří podávají přiznání kvůli přivýdělkům? „V tak velkém množství daňových přiznání si musíme vybírat,“ říká Lubomír Janoušek. Lidé s vedlejšími příjmy nejsou obvykle ve středu zájmu finančních úřadů, alespoň těch ve velkých městech.
Kdo platí, bát se nemusí
Úřady si vybírají pro kontrolu podnikatele podle několika aspektů. Patří mezi ně například aktuální hospodářské výsledky, obrat a další. Vycházejí také z informací od finančních úřadů z celé republiky, případně policie. Porovnávají mimo jiné i zisk konkrétních firem se ziskem obvyklým pro jejich odvětví. Pokud se u některého podnikatele výrazně liší, stává se podezřelým.
Daňový poradce František Brabec doplňuje postřeh z vlastní praxe. „Kontrolují se hlavně velké firmy. Malí podnikatelé tehdy, když neplní povinnosti nebo mají nepořádek ve své evidenci,“ říká. Spadeno mají i na podnikatele, kterým stát vrací nezvykle velké částky na dani z přidané hodnoty.
Schovávat doklady musí každý
Nikdo si před finančním úřadem nemůže být jistý. Kontrola může přijít na majitele velké firmy, stejně jako na člověka, který je zaměstnancem s přivýdělky z prodeje ovoce z vlastní zahrádky. Oba proto musí mít bernímu úřadu co ukázat. Podnikatel nejspíš předloží své účetnictví, obvykle vedené pomocí počítačového programu. A člověk s přivýdělky? I ten by měl mít k dispozici evidenci svých příjmů, případně výdajů, pokud neodečítá paušální náklady. „Daňová evidence může mít například podobu tabulky zpracované v počítačovém programu Excel. Jako podklad pro ni poslouží třeba bankovní výpisy, příjmové doklady, účtenky a faktury,“ říká Alena Foukalová.
DAŇOVÉ FORMULÁŘE ONLINE: STAHUJTE ZDEDoklad musíte mít například i o tom, že jste poslali dary charitě. Jestliže jste poslali peníze na dobročinné konto, postačí výpis z účtu s touto platbou. Pokud jste předávali obnos v hotovosti konkrétní osobě nebo organizaci, bude chtít finanční úřad nejspíš vidět darovací smlouvu nebo jiný dokument, který tuto skutečnost potvrdí.
Finanční kontrolu budou zajímat například i okolnosti hypotéky, odečítáte-li její úroky. Protože potvrzení o jejich zaplacení se posílá finančnímu úřadu spolu s přiznáním, bude kontrola zkoumat zejména to, zda v nemovitosti financované hypotečním úvěrem bydlíte vy nebo někdo z vaší rodiny, případně jestli ji nevyužíváte pouze k podnikání. V případě, že v domě nebo bytě nebydlíte nebo ho využíváte jen k firemním účelům, úroky si odečíst nemůžete.
Berní úředník smí do bytu
Jestliže si odečítáte skutečné výdaje, bude kontrolor požadovat i doklady o nich. Schovávejte si proto účtenky, faktury, zkrátka veškeré důkazy o tom, že jste za zboží či službu souvisící s vašim podnikáním zaplatili. Musí se zároveň vztahovat k období, za které daň odvádíte. Pokud jste si v lednu 2007 koupili notebook, ten z daňového základu za rok 2006 odečíst nemůžete, vztahuje se až k daním za letošek. A pozor. Finanční úředník má právo zkontrolovat, zda skutečně uvedené věci pro své podnikání používáte, a to i osobně u vás doma v bytě, máte-li zde firmu. Pustit přes práh ho musíte, pokud se vám prokáže průkazem z finančního úřadu a jedním dokladem totožnosti, nejlépe občankou. Jestliže například zjistí, že televize, o jejíž cenu jste si snížili daňový základ, stojí v obývacím pokoji, který nemá s vaší kanceláří nic společného, nejspíš ji z firemních nákladů vyřadí. Přepočítá daň a vy ji budete muset doplatit včetně penále. Proto je lepší se předem na sporných výdajích s finančním úřadem domluvit.
Jak dlouho si evidenci o příjmech a výdajích, respektive účetnictví pro případ daňové kontroly schovávat? V roce, kdy kontrolu zahájí, může kontrolovat čtyři předchozí uzavřené roky. Pokud jste měli v některém z nich ztrátu, lhůta pro kontrolu je delší. Když však před uplynutím této lhůty udělá takzvaný úkon směřující k vyměření daně či jejímu dodatečnému stanovení, prodlužuje se lhůta o další tři roky, ale maximálně na deset let.
Kolik zaplatíte navíc
■ zaplatíte sice pozdě, ale sami, tedy nikoli na základě kontroly z finančního úřadu
úrok z prodlení: roční úrok je stanoven jako repo sazba České národní banky (v současné době 2,5 %) + 14 %, celkem tedy 16,5 % z dlužné částky ročně
■ na chybu přijde finanční úřad a daň vám doměří
úrok z prodlení: roční úrok je stanoven jako repo sazba České národní banky (v současné době 2,5 %) + 14 %, celkem tedy 16,5 % z dlužné částky ročně penále: 20 % z dlužné částky
■ pokud žádáte o posečkání s placením daně
úrok z prodlení: roční úrok je stanoven jako repo sazba České národní banky (v současné době 2,5 %) + 7 %, celkem tedy 9,5 % z dlužné částky ročně
