Daňový formulář musíte vyplnit, když:
- máte příjmy z více zaměstnání současně a peníze z některého z nich vám nezdanili srážkovou daní,
- máte příjem z podnikání vyšší než 15 tisíc korun,
- máte příjem ze zaměstnání a vaše ostatní výdělky, například z podnikání či pronájmu, přesáhly 6 tisíc korun,
- vykazujete ztrátu z podnikání.
Daňové přiznání řešit nemusíte, když:
- jste pouze zaměstnáni (i když uplatňujete úroky z hypotéky, dary charitě, platby životního pojištění...),
- nemáte příjmy, nebo máte jen příjmy, které jsou od daně osvobozené (podpora v nezaměstnanosti, rodičovská...),
- máte výdělky daněné srážkovou daní (dividendy, podíly na zisku, úroky z bankovních vkladů...).
1 Více prací najednou
Karel se živí jako dispečer, kromě toho však ještě chodí nárazově pracovat do call centra jedné telekomunikační firmy. Tam uzavřel dohodu o pracovní činnosti a měsíčně si přivydělá šest až osm tisíc korun, záleží na počtu skutečně odpracovaných hodin v měsíci. Musí podat daňové přiznání, protože měl více zaměstnavatelů najednou.
Ale:
- Když je někdo zaměstnaný a navíc si na dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce vydělá u jiného zaměstnavatele méně než 5 tisíc korun měsíčně, zaměstnavatel mu z peněz vydělaných formou dohody strhne srážkovou daň (15 procent) a zbytek peněz mu vyplatí. Ty už pak není třeba uvádět do daňového přiznání.
- Pokud má někdo víc zaměstnavatelů po sobě, také může žádat toho posledního, aby za něj daň z příjmů zúčtoval. Musí mu jen od předchozích zaměstnavatelů přinést potvrzení o zdanitelných příjmech.
2 Práce v představenstvu družstva
Patrik je zaměstnaný a mimo to pracuje pro představenstvo bytového družstva. Jako odměnu získal v roce 2012 částku 14 tisíc korun. Musí podat daňové přiznání, protože příjmy z činnosti jednatelů, společníků, družstevníků, členů představenstev, dozorčích rad se nikdy nedaní srážkovou daní. A to ani když nepřesáhnou hranici 5 tisíc korun měsíčně (jako u dohod o pracovní činnosti či o provedení práce).
Ale:
- Jedině v případě, že by odměna nepřesáhla hranici 6 tisíc korun (či 15 tisíc korun u lidí, kteří nejsou zaměstnáni), nemusel by Patrik daň z příjmů řešit.
3 Peníze od pojišťovny
Roman je státní zaměstnanec, je mu 52 let. Platil si 13 let životní pojistku, ale v roce 2012 ji vypověděl. Usoudil, že jeho děti již odrostly a životní pojištění pro něj nemá smysl. Navíc potřeboval peníze, a tak se mu hodilo, že mu je pojišťovna vyplatila v podobě odbytného. Smlouvu však vypovídal předčasně, protože ji měl sjednanou do 60 let. Po celých 13 let si odečítal zaplacené pojistné od daňového základu.
Nepřehlédněte |
Musí podat daňové přiznání. Protože předčasně vypověděl pojistnou smlouvu, na které uplatňoval daňové úlevy, bude muset vše zpětně dodanit. Znamená to, že musí vyplnit daňový formulář a v Příloze 2, v kolonce Ostatní příjmy, uvést součet pojistného, které si v minulých letech z daňového základu odečetl.
Ale:
- Kdyby peníze od pojišťovny inkasoval formou pojistného plnění (třeba jako odškodnění za úraz, náhradu škody za vyhořelý byt či poškozené auto), nemusel by daně nijak řešit, pojistné plnění je totiž od daně z příjmu osvobozeno.
4 Prodej cenných papírů
Martin investoval do cenných papírů. Měl štěstí – po třech měsících jejich cena výrazně stoupla a Martin je prodal. Vydělal na tom 45 tisíc korun. Musí podat daňové přiznání a v oddíle Ostatní příjmy uvést zisk.
Ale:
- Výnosy z prodeje cenných papírů není třeba danit, pokud jste je vlastnili déle než šest měsíců. Cennými papíry se přitom rozumějí akcie, dluhopisy, ale třeba i nákup prostřednictvím podílových fondů a podobně.
5 Pronájem nemovitosti
Alice je zaměstnána v květinářství. Bydlí v rodinném domě na vesnici, u stavení je stodola, kterou Alice pronajímá za symbolickou tisícikorunu měsíčně kamarádovi jako sklad. Musí podat daňové přiznání, protože pravidelný pronájem u ní jako u zaměstnance převýšil hranici 6 tisíc korun ročně.
Ale:
- Kdyby si Alice vydělala méně než 6 tisíc korun, vešla by se do zákonné hranice, kdy by jako zaměstnanec nemusela podávat daňové přiznání ani platit daň.
- Pokud by byla Alice důchodkyně, dlouhodobě nezaměstnaná či matka na rodičovské dovolené, byla by pro ni hranice ještě vyšší – daňové přiznání by nemusela podávat až do příjmu 15 tisíc korun.
6 Komplikovaný honorář
Blanka se zajímá o letectví a napsala letecký miniseriál do časopisu. Dostala honorář čtyřikrát 7 500 korun. Musí podat daňové přiznání, protože autorský honorář byl vyšší než 7 tisíc korun od jednoho plátce za měsíc. Jsou to příjmy podle paragrafu 7. Musí je zároveň uvést v přehledech pro odvod pojistného.
Ale:
- Kdyby šlo o honorář za práci pro noviny, časopisy, rozhlas či televizi do 7 tisíc korun za měsíc, zdanil by ho ten, kdo jej vyplácí, srážkovou daní 15 procent. Blanka by dostala na účet peněz méně, ale nemusela by nic řešit.
- Pozor však, honoráře, které nejsou vypláceny za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu a televize, musí jejich příjemce přiznat v daňovém přiznání, a to i když měsíčně nedosahují zmíněné hranice 7 tisíc korun.
- Uvedená pravidla platí i pro internetová média, pokud mají povahu novin nebo jsou obdobou tištěných časopisů.
7 Prodej bytu
Učitelka Katka bydlela v nájemním bytě, ale pak se vdala a odstěhovala se k manželovi. Dostala od majitele bytu odstupné 200 tisíc korun, které mladý pár použil na koupi auta. Musí podat daňové přiznání a odstupné uvést jako ostatní příjem podle paragrafu 10.
Ale:
- Kdyby Katka peníze použila na pořízení nového bydlení, mohlo by být odstupné osvobozeno od daně z příjmů. To, že je využila účelně na bydlení, by musela dokázat účty z období jeden rok před přijetím odstupného či rok po jeho přijetí. Katka by v takovém případě finančnímu úřadu musela oznámit příjem odstupného nejpozději do konce roku, ve kterém peníze dostala. Obdobně se postupuje například při prodeji bytu, který jste vlastnili méně než pět let nebo v něm žili méně než dva roky.
- Tyto případy jsou však na zúřadování složitější a je vhodné je konzultovat s odborníkem na daňové právo.
- Při prodeji nemovitosti, kterou jste vlastnili déle než pět let nebo v ní bydleli déle než dva roky, není třeba platit daň z příjmů, a to ani tehdy, když jste nemovitost prodali se ziskem.
8 Ostatní příjem
Barbora pracuje na poště. Občas nakoupí v zahraničí oblečení a prodává je na aukčním portálu. Musí podávat daňové přiznání ve chvíli, kdy její příjmy z této činnosti převýší 6 tisíc korun.
Ale:
- Kdyby Barbora byla na rodičovské dovolené, v důchodu, studentka či nezaměstnaná, byla by pro ni limitující hranice 15 tisíc korun.
- Jestliže by uskutečnila jen jeden takový obchod a nešlo by o pravidelnou činnost, byla by hranice dokonce 20 tisíc korun (ostatní příjmy – příležitostné).
- Při prodeji věcí ze svého šatníku by peníze nedanila vůbec. Pokud by však prodej měl povahu pravidelného příjmu ve větším množství, než které odpovídá prodeji osobních věcí, resp. příležitostnému prodeji, šlo by o nedovolené podnikání.
