I z malých věcí se mohou jednou stát velké. Mnozí úspěšní podnikatelé dnes ovládající velké firmy a zaměstnávající stovky lidí kdysi začínali jako živnostníci a rozjížděli svoje podnikání přímo doma. I v současnosti existuje početná skupina lidí provozující svoje živnosti v domácím prostředí. Takové místo podnikání samozřejmě na jedné straně šetří peníze, ale na straně druhé vyvolává u poplatníka otázku, co vše si může živnostník zahrnout do daňově uznatelných výdajů.
Jaké hlavní zásady musíte dodržovat, abyste obstáli u případné daňové kontroly
Jednoznačnou výhodou podnikání doma je úspora prostředků za pronájem kancelářských prostor a samozřejmě i s tím spojená úspora času s dojížděním do práce. Určitě ne všechny druhy samostatné výdělečné činnosti svojí podstatou umožňují podnikání doma. Zkusme si jenom vyjmenovat ty nejčastější skupiny profesí, které mohou této zákonné možnosti využít.
- Soudní znalci v nejrůznějších oborech
- IT specialisté vytvářející softwary či jiné aplikace
- Řemeslníci provozující nejrůznější živnosti v dílně rodinného domu
- Spisovatelé či autoři knih a odborných článků
- Daňoví poradci, auditoři či účetní
- Překladatelé a lektoři cizích jazyků
Ve většině případů tyto osoby provozují výdělečnou činnost samy, dost často za podpory spolupracujících osob ze strany rodinných příslušníků. Co se týče záznamové povinnosti, tak mohou buď vést daňovou evidenci anebo účetnictví. Zaměřme se nyní na nejčastější okruhy výdajů související s provozem jednak celého domu či bytu ve vazbě na podnikání a možnost uplatnění daňově uznatelných výdajů.
Výdaje na vybavení kanceláře jsou daňově uznatelné
Samotný dům nebo byt, ve kterém dotyčný podniká, je rozdělen na místnosti. Osoby podnikající doma zpravidla využívají pouze jednu místnost, avšak nic jim nebrání využívat jich více. Zde záleží čistě na volbě poplatníka a povaze jeho podnikání.
Co se týče jejich vybavení kancelářským nábytkem, kancelářskou technikou včetně počítače atd., tak to vše lze zahrnout do daňově uznatelných výdajů. Tato zásada platí bez ohledu na to, zda podnikatel zařadil celou nemovitost do obchodního majetku či nikoliv. Živnostník si ovšem musí dát pozor na to, aby jednotlivý kus nábytku či kancelářské techniky nepřekročil pořizovací cenu 40 000 Kč, což znamená povinnost odpisovat a přísný zákaz zahrnout výdaj s pořízením rovnou do nákladů.
OPEN SPACE: ŠOKVýdaje na zajištění provozu – podlahová plocha napoví, ale není dogmatem
Velmi oblíbenou a diskutovanou otázkou je specifikace daňově uznatelných výdajů související s provozem kanceláře určené pro podnikání. Je logické, že bydlení i provozování živnosti v domku přináší obvyklé režijní náklady. Nejčastěji jde o obvyklé záležitosti jako je voda, teplo, plyn či elektřina. Ideální situace nastává, když si poplatník zajistí vlastní měřiče, které dokážou zachytit výhradně spotřebu spojenou s podnikatelskou činností (např. samostatný vodoměr). Na každý pád jde o zřejmé dodatečné náklady a většina podnikatelů se k tomuto luxusu nepodvolí.
V takovém případě musí podnikatel stanovit nějaké objektivní kritérium určující, kolik z celkové spotřeby domu připadlo na podnikání. Nejčastěji zde aplikujeme poměr mezi podlahovou plochou určenou k podnikání a celkovou plochou bytu nebo rodinného domu. Samozřejmě zde platí zásada, že čím menší podíl připadne na podnikání, tím menší díl z celkových režijních výdajů může být zahrnut jako daňově uznatelný a snižující základ daně.
V některých případech nemusí být tento ukazatel objektivní a při jeho aplikaci by se poplatník šidil. Představme si například řemeslníka, jehož dílna určená pro podnikání zahrnuje pouze jednu pětinu z celkové plochy domu, avšak objektivně při práci s přístroji spotřebuje vysoké množství elektřiny. V takovém případě musí správci daně tuto skutečnost doložit a ospravedlnit zahrnutí vyššího podílu výdajů za elektřinu než činí poměr podlahových ploch.
Poměr výdajů za telefon – velmi složitá otázka
Podobně jako v předcházejícím případě i účty za telefon by měly být rozporcovány na hovory za účelem podnikání a soukromé hovory. Do daňově uznatelných výdajů se mohou dostat samozřejmě pouze ty v té první skupině. Poplatníkovi se nabízí následující varianty.
- Požádat provozovatele telefonní sítě o poskytnutí podrobného výčtu všech provedených hovorů, ve kterém poplatník identifikuje služební a soukromé hovory
- Méně průkaznou, avšak možnou alternativou je stanovení výše účtu před a po zahájení podnikatelské činnosti. Z toho lze s větší dávkou přesnosti odvodit poměr služebních a soukromých hovorů
- Projednat celou záležitost se správcem daně a odsouhlasit si podíl služebních a soukromých hovorů
Pozor na opravy a údržbu nemovitosti
Asi nejvíce se chybuje v oblasti oprav, údržby či technického zhodnocení prováděného na nemovitosti. Zde si musí poplatník nejprve uvědomit, zda nemovitost zařadil do obchodního majetku či nikoli. Představme si kupříkladu řemeslníka provozujícího svoji činnost v dílně v přízemí rodinného domu, kterou si za účelem zlepšení pracovních podmínek vyspravil vnitřními omítkami a malbou. Platí zde pravidlo, že bez zařazení do obchodního majetku nemůže jakékoli výdaje charakteru opravy, údržby či technického zhodnocení nemovitosti zahrnout do daňově uznatelných výdajů a snížit základ daně.
Samozřejmě jiná situace nastane v případě, že poplatník tuto nemovitost zařadí do obchodního majetku. Za těchto okolností jsou výdaje tohoto typu daňově uznatelné a sníží základ daně.
V České Republice existuje velmi početná skupina živnostníků, kteří provozují svoji činnost doma. Naše společnost v tržní ekonomice je zatím poměrně mladá a jejich počet v budoucnu bude spíše stagnovat nebo klesat. Zcela určitě ovšem nevymizí úplně, neboť zejména pro vyjmenované obory poskytuje ideální kombinaci úspory nákladů a svobody. Problematika podnikání doma a jeho daňového dopadu není úplně jednoduchá a mnozí živnostníci se již dostali do křížku se správcem daně. Nechť výše uvedený článek poslouží jako návod, jak se těm nejhrubějším chybám vyhnout.
ŠVARCSYSTÉM – ÚČINNÝ, GENIÁLNÍ,
