Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

K brýlím dostal tričko. Když šel brýle reklamovat, nestačil se divit

aktualizováno 
Lukáš si koupil sluneční brýle a jako dárek dostal tričko. Janu zase zaujala nabídka porcelánových hrníčků 3+1 zdarma a Martinova žena si koupila v akci kalhoty s kazem, kterého si všimla až doma. Když šli zboží reklamovat, peníze jim nevrátili. Nad argumenty prodejců zůstává rozum stát.

Dárek za „pět set“ chtěli odečíst z ceny brýlí. Ilustrační foto. | foto: ProfimediaiDNES.cz

Lukáš Farkašovský se v červnu chystal poprvé v životě navštívit Chorvatsko. „Abych tam nevypadal jako buran z Ostravy, prolustroval jsem několik webových portálů s nabídkou slunečních brýlí. Chtěl jsem být u Jadranu prostě in,“ vypráví.

Když měl konečně jasno, jaké brýle chce, vydal se do obchodu. „Prošel jsem jich několik a nakonec jsem měl štěstí. Brýle vypadaly úplně stejně jako na webu, nebyly sice nejlevnější, ale já si řekl, že mi zase déle vydrží,“ popisuje. Prodejce mu k nákupu za 650 korun přidal i tričko s logem obchodu. Prý jako dárek. „Bylo mi malé, navíc trička s logy nenosím, takže jsem ho dal o třicet kilo lehčímu kolegovi v práci,“ směje se.

Dárek za „pět set“ chtěli odečíst z ceny brýlí

Lukáš odjel na dovolenou a asi po týdnu se mu na jednom ze skel nových slunečních brýlí utvořila skvrna. Po návratu se je proto vydal reklamovat. Charakter vady neumožňoval její odstranění opravou, prodejce mu tedy nabídl nový kus. Po čase se však i na vyměněných brýlích vyskytla tatáž vada. Teď už Farkašovský o výměnu nestál a řekl si o peníze.

Nový trik obchodníků

Reklamace je neoprávněná, uhraďte poplatek

„Prodejce nic nenamítal, chtěl po mně ale i darované reklamní tričko. Já už ho ale dávno neměl. Prodavač mi řekl, že tričko mělo hodnotu pět set korun a že mi ho tedy srazí z ceny brýlí. Má na to právo?“ ptá se Farkašovský.

Právník: Výhoda se nemůže změnit v sankci

„Nemá,“ říká vedoucí právního oddělení dTestu Lukáš Zelený. Podle něj se odstoupení vztahuje pouze na kupní smlouvu a nikoliv darování. Požadavek prodejce na vrácení dárku při rušení kupní smlouvy je z hlediska zákona neoprávněný. „Není možné, aby se počáteční výhoda změnila na sankci za odstoupení od smlouvy, obzvlášť za situace, kdy prodejce porušil svoji povinnost dodat zboží bez vad,“ vysvětluje právník.

Smluvní ujednání ukládající spotřebiteli povinnost vrátit dar po zrušení kupní smlouvy představuje podle právníka nepřípustné omezování práv spotřebitele ze záruky. „Přinejmenším má za cíl ho odradit od uplatňování jeho práva na odstoupení od smlouvy z důvodu neodstranitelné vady. K takovému ustanovení se nepřihlíží. Trvejte proto na vrácení plné kupní ceny,“ radí nejen Farkašovskému Zelený.

Který je ten pravý hrníček zdarma?

I další případ může vzbuzovat trpký úsměv. Paní Jana si na jaře koupila sadu porcelánových hrníčků v balení „3+1 zdarma“. Z obalu ani jiných informací ale nebylo zřejmé, který hrníček je ten navíc, tedy zadarmo. Když sadu doma rozbalila, jednomu z hrníčků chybělo ouško. Šla ho tedy reklamovat. „Prodejce mi ale řekl, že to ucho chybí právě tomu hrnečku, co je zdarma, a reklamaci neuznal,“ kroutí hlavou Jana.

Lukáš Zelený připouští, že záruka se opravdu vztahuje jen na zboží, které spotřebitel nabyl úplatně, tedy za které zaplatil. „Časté jsou například akce při koupi tří párů bot, kdy jsou ty nejlevnější zdarma. Je ale nutné vždy nepochybně určit, které zboží je tím darem. To se v tomto případě nestalo,“ zdůrazňuje Zelený a vysvětluje, že u akcí typu „3+1 zdarma“, kdy není možné jednotlivé kusy od sebe odlišit, se jedná jen o množstevní slevu, nikoli o tři kusy v plné ceně a jeden zdarma.

„Každý kus je reprezentován poměrnou částí z kupní ceny – v tomto případě pětadvaceti procenty. Reklamovat je tedy možné každý kus zboží zvlášť. Pokud by navíc prodejce trval na svém názoru, dopustil by se klamavé obchodní praktiky a bylo by vhodné podat podnět České obchodní inspekci,“ zdůrazňuje právník.

Kalhoty v akci při reklamaci už v akci nebyly

I další případ spadá do kolonky „neuvěřitelné“. „Manželka si koupila kalhoty v akci, ale doma zjistila, že jsou vadné. Prodávající jí sice nabídl výměnu zboží, ale současně požadoval doplacení ceny s tím, že už nejsou v akci. Musíme rozdíl ceny doplatit?“ ptá se Martin z Opavy.

Když chtěla kalhoty vyměnit, měla doplatit rozdíl ceny bez slevy.

„Rozhodně ne,“ říká i tentokrát Zelený a radí, aby zákazník trval na sepsání reklamačního protokolu a výměně za bezvadný kus. V rámci reklamace musí totiž dojít k bezplatné výměně bez ohledu na to, zda současná cena daného typu zboží je vyšší či nižší než zaplacená kupní cena.

„Mohli by od vás žádat doplacení rozdílu ceny jedině tehdy, kdyby manželka koupila kalhoty právě s touto vadou, pro kterou byla poskytnuta sleva, a prodávající by přistoupil na dohodu ohledně vámi dodatečně žádané výměny raději za zboží bezvadné,“ vysvětluje právník.

Na co byste neměli zapomenout při reklamaci:

  • Pokud chcete, aby vám prodejce přijal zboží k reklamaci, měli byste si schovat doklad o zakoupení. Prodejce má totiž právo po spotřebiteli požadovat nějaký doklad o koupi.
  • Druh tohoto dokladu však není nikde v zákoně specifikován, může se tedy jednat o cokoli, čím je schopen spotřebitel prokázat datum koupě výrobku. Ve většině případů se tedy bude jednat o účtenku nebo záruční list.
  • Pokud jste platili kartou, je možné koupi prokázat i výpisem z účtu.
  • Prodejce nemůže spotřebitele odbýt s tím, že pro přijetí zboží do reklamace je podmínkou například pouze záruční list.
  • Pokud po vás prodejce požaduje při reklamaci i originální obal výrobku, nemá na to nárok. Originální obaly tedy není nutné po koupi uchovávat.
Autor: pro iDNES.cz
Článek se mi líbí

Hypotéční kalkulačka

let %
Vypočítat
Měsíční splátka Zjistit přesnější výpočet


UNEX a.s.
Specialista povrchových úprav (Uničov

UNEX a.s.
Jihomoravský kraj, Zlínský kraj, Olomoucký kraj, Moravskoslezský kraj
nabízený plat: 20 000 - 24 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.