Podle nových pravidel budou moci dělníci požadovat ušlou mzdu přímo po výrobní firmě. Ilustrační snímek

Podle nových pravidel budou moci dělníci požadovat ušlou mzdu přímo po výrobní firmě. Ilustrační snímek | foto: Vladimír Meluzín, MF DNES

Dát práci načerno: nově vyšší trest pro zaměstnavatele

  • 11
Vláda kývla na přísnější postihy za zaměstnávání cizinců načerno. Provinilci tak ztratí na tři roky přístup k veřejným zakázkám i státním podporám. Samotným dělníkům změny příliš nepomohou.

Desítky Mongolů a Ukrajinců vyráběly na Domažlicku umělé kvítí a věnce na hřbitov. Při kontrole neměli potřebná povolení, a celníci proto předali výsledky kontroly pracovnímu úřadu a ten udělil pokutu.

Může se hodit

Neriskujte práci načerno. Na jobDNES.cz si určitě vyberete z aktuálních nabídek zaměstnání.

V budoucnu by majitel firmy z porušování zákona nemusel vyjít tak snadno. Na tři roky by se měl dostat do evidence hříšníků a ztratit tak přístup k veškerým veřejným zakázkám. Neměl by nárok ani na dotace a jiné státní podpory a všechny peníze od státu za minulý rok by musel vrátit. Počítá s tím soubor změn v zákonech, který již prošel vládou a převádí tak do české legislativy evropskou směrnici.

Cizinci v Česku

  • Podle Českého statistického úřadu pracuje v Česku 306 350 cizinců.
  • Zhruba 70 procent z nich jsou zaměstnanci nebo působí jako společníci obchodních společností či členové družstev.
  • Zbylá třetina pracuje na živnostenský list.
  • Téměř polovina pracujících cizinců jsou Slováci.
  • Méně než pětina je Ukrajinců.
  • Poláků je osm procent. 
  • Kolik cizinců v Česku pracuje nelegálně, nikdo přesně neví. Odhady mluví o 50 až 100 tisících. Nejvíce z nich je z východní Evropy, nezanedbatelnou část tvoří i "učitelé angličtiny" z USA.

Firmám zaměstnávajícím nelegálně cizince bude hrozit až pětimilionová pokuta. Povinností firem bude rovněž automatické hlášení úřadům zaměstnání cizince ze země mimo EU a uchovávání kopií jeho dokladů přímo na pracovišti. Ty budou muset mít k dispozici ještě tři roky po skončení pracovního poměru, což ulehčí práci především celníkům. "Je to, jako kdybyste řídil auto a neměl u sebe řidičák. Kontrola by pak musela počkat, než si ho donesete," srovnal mluvčí Generálního ředitelství cel Jan Barták stávající praxi.

Zaměstnavatel bude muset ilegálně zaměstnaným cizincům vyplatit také dlužný plat. Ten se ho bude moci dožadovat nejen po zprostředkovatelské firmě, ale také přímo po podniku, pro který pracoval.

V praxi však dělníkům změny příliš nepomohou

Dělníci ze známého případu z Plzeňska, kterým pracovní agentura platila euro za hodinu a nechala je bydlet v nevyhovujících podmínkách, by tak mohli požadovat ušlou mzdu přímo po výrobní firmě, která si agenturu platila. Stejně jako Ukrajinci z Domažlic vyráběli shodou okolností i Rumuni umělé květiny.

Podle Pavla Čižinského, advokáta Iniciativy za práva migrantů, je ovšem praxe jiná a v realitě se zahraniční dělníci nebudou pouštět v Česku do žádných soudních sporů. Legislativní změny měly podle něj mnohem více zohlednit potřeby samotných dělníků.

S přísnějším dohledem i sankcemi za ilegální zaměstnávání souhlasí i podnikatelé. "Nesmí ale dojít k růstu administrativní zátěže," říká Pavla Břečková z Asociace malých a středních podniků. Podle ní by se ilegální zaměstnávání cizinců snížilo, kdyby vláda zjednodušila proceduru jejich legálního zaměstnávání.