Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jaké dávky poskytne stát, když vlastní peníze nestačí?

aktualizováno 
Když vyděláváte málo peněz, které sotva stačí k životu, můžete požádat o pomoc stát. Počítejte ale s tím, že úředníci mají na posouzení vaší nouze tabulky a podle nich rozhodují, zda vám žádost uznají. Zjistěte, zda dosáhnete na dávky v hmotné nouzi a jak získat příspěvek na bydlení. A víte, jakou podporu dostanete, když ztratíte práci?

O sociální dávky musíte požádat na úřadu práce. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

1.Dávky v hmotné nouzi

U dávek v hmotné nouzi může úřad posuzovat situaci rodiny nejen podle doložených příjmů za uplynulé období, ale i podle majetku. Nemělo by se tak stát, že pro doplatek na bydlení si někdo přijede luxusním vozem. Majetek žadatelé sepisují na zvláštním formuláři a pracovníci úřadu práce mohou vše kontrolovat i „v terénu“.

K žádosti o tyto dávky se dokládají příjmy za tři kalendářní měsíce předcházející tomu, ve kterém žádáte. Až budete dávku dostávat, budete dokládat příjem každý měsíc.

Příspěvek na živobytí

Pro koho: Pro ty, kdo nemají dostatečný příjem, není podmínkou, aby v rodině byly děti. Nárok vzniká, když po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem osoby částky na živobytí. Částka na živobytí vychází z existenčního či životního minima a stanovují ji úředníci s ohledem například na zdravotní stav.

Výše dávky: Rozdíl mezi částkou na živobytí, kterou stanovil úřad, a příjmem (od kterého se ještě odečtou náklady na bydlení, nejvýš však 30 procent, v Praze 35 procent).

Životní minimum
Počet osobČástka
Jednotlivec3 410 Kč
1. dospělý ve spol. domácnosti3 410 Kč
Každý další dospělý ve spol. domácnosti2 830 Kč
Dítě do 6 let1 740 Kč
Dítě 6 až 15 let2 140 Kč
Dítě 15 až 26 let (pokud studuje)2 450 Kč

Doplatek na bydlení

Pro koho: Pro ty, kterým po zaplacení nákladů na bydlení nezbude částka na živobytí. Podmínkou je, aby člověk dostával příspěvek na živobytí.

Výše dávky: Je stanovena tak, aby po zaplacení (odůvodněných!) nákladů na bydlení zbyla rodině částka na živobytí (její výše viz příspěvek na živobytí).

Mimořádná okamžitá pomoc

Je opravdu mimořádná, a tak ji úřad vyplatí v různorodých situacích:

  • Člověku, který nemá nárok na opakované dávky, ale hrozí mu újma na zdraví. Výše: do existenčního minima (u jednotlivce 2 200 korun).
  • Při živelní pohromě, průmyslové či ekologické havárii. Výše: až 15násobek životního minima (u jednotlivce 51 150 korun).
  • Na odůvodněné vystavení ztracených dokladů, nocleh, jízdné. Výše: s ohledem na konkrétní výdaj.
  • Na pořízení či opravu věcí dlouhodobé potřeby. Například pračky pro rodinu s několika dětmi. Výše: maximálně 10násobek životního minima za rok.
  • Na vzdělávání dětí, na školu v přírodě, zájmový kroužek. Výše: maximálně 10násobek životního minima za rok.
  • Lidem ohroženým sociálním vyloučením (po výkonu trestu, propuštění z léčebny, odchodu z dětského domova, bez přístřeší...) Výše: 1 000 korun, maximálně 4násobek životního minima za rok.

Otázky:
Jak se zvyšují částky na živobytí podle zdravotního stavu?
K částce životního minima se připočtou zvýšené náklady na dietní stravování, dle doporučení lékaře.

Komu se částka na živobytí počítá podle existenčního a ne životního minima?
Například těm, kdo dluží na výživném, jsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a jejich pracovní poměr skončil z důvodu zvlášť hrubého porušení pracovních předpisů, a těm, kdo jsou celý kalendářní měsíc ve zdravotnickém zařízení, například v nemocnici či léčebně.

Jak se v roce 2015 mění doplatek na bydlení?
Bude také stanovena maximální výše nájemného podle částky v místě obvyklé a normativních nákladů (viz příspěvek na bydlení), tím se předejde přeplácení nájemného na některých ubytovnách. Zároveň musí ubytovny splnit hygienické standardy a obec musí souhlasit s ubytováním toho, kdo dávku pobírá. Obojí se bude vyžadovat od května 2015.

2.Příspěvek na bydlení

Pro koho: Pro ty, kdo nemají dost peněz na bydlení (tam, kde jsou hlášeni k trvalému pobytu). Může jít o bydlení v nájmu i ve vlastním bytě či domě. Za náklady na bydlení se považují například nájemné, platby za energie, vodné, stočné, odpady.

Příjmy: Příjmy rodiny se posuzují za předchozí kalendářní čtvrtletí. Počítá se do nich i rodičovský příspěvek a přídavek na dítě a hodnotí se příjmy všech, kdo mají v bytě trvalé bydliště.

Výše dávky: Když vám na bydlení nestačí 30 procent vašich příjmů (v Praze 35 procent), je to první krok k tomu, abyste mohli částku získat. Druhou podmínkou je, že oněch 30 procent není víc než normativní částka na vaše bydlení podle tabulky. Do výpočtu dávky se zahrnuje životní minimum rodiny, skutečné náklady a normativ. Někdy však může být příspěvek na bydlení i několik tisíc korun.

Normativy pro bydlení v nájmu podle velikosti měst
Počet lidí v rodiněPraha Nad sto tisíc50 - 90 tisíc10 - 50 tisícDo 10 tisíc
17 6236 0525 7674 9134 730
210 9578 8078 4177 2496 998
314 90312 09211 58110 0539 726
4 a víc18 67415 28314 66812 82512 430

Příklad: Rodina se dvěma dětmi (půl roku a 3 roky) bydlí v nájmu v bytovce ve vesnici nedaleko Kolína. Manželův plat a rodičovský příspěvek dávají dohromady měsíčně 21 000 korun čistého. Náklady na bydlení (nájemné, topení, vodné, stočné, odpady) jsou 7 000 měsíčně (částka se vejde do normativu podle tabulky). 30 procent z příjmu je 6 300, náklady na bydlení jsou 7 000 korun, takže rodina má nárok na příspěvek 700 korun měsíčně.

Normativ pro bydlení ve vlastním či družstevním

  • 1 osoba v domácnosti: 4 409 Kč
  • 2 osoby v domácnosti: 6 588 Kč
  • 3 osoby v domácnosti: 9 159 Kč
  • 4 a více osob v domácnosti: 1 1676 Kč

Otázka:
Lze do nákladů na bydlení započítat splátku hypotéky?
Ne. Ačkoli mají mnozí tendenci srovnávat hypoteční splátku s nájemným, hypotéku do žádosti o příspěvek na bydlení zahrnout nelze.

3.Podpora v nezaměstnanosti

Pro koho: Pro toho, kdo přišel o práci. Podmínkou je, že alespoň 12 měsíců během uplynulých dvou let platil důchodové pojištění. Podpora v nezaměstnanosti se tedy netýká například absolventů, kteří během studia nebyli v pracovním poměru a zaměstnavatel za ně pojištění neplatil. Kdo byl na rodičovské (pobíral rodičovský příspěvek), ten nárok má.

I tomu, kdo nedostane podporu, se však vyplatí registrace na úřadu práce: stát za něho bude platit zdravotní pojištění, které by jinak musel hradit sám ve výši 1 242 korun měsíčně.

Výše dávky:

Podpora se počítá z čistého výdělku za poslední čtvrtletí.

  • 1. a 2. měsíc: 65 %
  • 3. a 4. měsíc: 50 %
  • další měsíce: 45 %

Maximální výše měsíční podpory je však 14 604 korun, při rekvalifikaci to může být až 16 367 korun.

Doba vyplácení podpory

  • do 50 let věku: 5 měsíců
  • 50 až 55 let: 8 měsíců
  • Nad 55 let: 11 měsíců

Pokud jste bez vážných důvodů dali výpověď sami, či jste se zaměstnavatelem sepsali dohodu, bude po celou dobu výše podpory jen 45 procent. Vyplácení podpory se posune, pokud jste dostali odstupné - úřad začne peníze posílat až po době, na kterou odstupné připadá. Pokud na odstupné máte nárok a zaměstnavatel vám ho nevyplatil, můžete požádat úřad práce o výplatu 65 procent této částky.

Otázky:
Dostala jsem výpověď. Mám živnostenský list kvůli příležitostné výrobě a prodeji háčkovaných věcí. Budu mít problém s podporou?
Ano, budete - aktivní živnostenské oprávnění znamená možnost výdělku a nezáleží na tom, že vás dosud háčkování neživilo. Pokud chcete oprávnění zrušit nebo pozastavit, udělejte to ještě před koncem pracovního poměru.

Smím si v době, kdy jsem registrován na úřadu práce, přivydělávat?
Ano, ale s několika omezeními. V době, kdy si uchazeč přivydělává, mu není vyplácena podpora v nezaměstnanosti (je pozastavena). Měsíčně si lze přivydělat maximálně 4 600 korun. Výdělky z více pracovních poměrů se přitom sčítají. To, že pracujete, musíte úřadu ohlásit, jinak by hrozilo vyřazení z evidence.

Hypotéční kalkulačka

let %
Vypočítat
Měsíční splátka Zjistit přesnější výpočet


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.