Zatímco při odhlašování a přehlašování všemožných poplatků jste chodili od dveří ke dveřím, v případě pozůstalostního řízení můžete klidně zůstat doma a čekat. Jako první je na tahu matrika. Ta zhruba do měsíce zasílá příslušnému okresnímu soudu úmrtní list, soud vybere notáře a ten bude kontaktovat toho, kdo vypravil pohřeb. Tím je také dáno, že si notáře nemůžete vybírat sami jako v případě jiných notářských služeb. Soud tak chce zajistit nestrannost při rozhodování. V každém okrese se vybírá podle trochu jiného klíče.
„Soud pověřuje notáře k projednání pozůstalosti buď podle data úmrtí, nebo podle obvodu posledního bydliště zůstavitele. První varianta bývá ve větších městech, menší obce spadají většinou pod jednotlivé obvody notářů,“ dokládá prostějovská notářka Lenka Vrzalová.
Čtěte také |
Když notář dostane do ruky spis, nařídí předběžné šetření. „K tomuto předvolá vypravitele pohřbu, protože to je jediná osoba, kterou notář na začátku řízení zná a u které může zároveň předpokládat, že měla nějaký vztah k zůstaviteli, a tedy i informace o jeho osobních a majetkových poměrech,“ říká příbramský notář Radek Šmíd.
Ten, kdo uspořádal pohřeb, má privilegované postavení ještě v jedné věci. Pokud po sobě zesnulý zanechá jen minimální majetek, připadne právě vypraviteli pohřbu. „Logika zákona je taková, že majetek je vydán na částečnou úhradu nákladů na pohřeb,“ říká Radek Šmíd. Ostatní dědicové nemusí u předběžného šetření být.
Prošmejděte šuplíky
Pozůstalostní řízení podléhá občanskému soudnímu řádu a zákonu o zvláštních řízeních soudních. Notář zde vystupuje jako soudní komisař, z toho důvodu jsou dědicové předvoláváni soudní obsílkou, stejně jako ke každému jinému občanskoprávnímu jednání. V případě, že se neomluví a nedostaví na jednání, hrozí jim i podobné sankce – předvedení policií nebo pokuta jako při nedostavení se k soudu. V praxi k takovým sankcím přistupují notáři jen zřídka.
Předběžné šetření u notáře vyjde zhruba na hodinu. Čím lépe jste připraveni, tím rychleji bude odsýpat. Před návštěvou projděte v klidu domácnost zemřelého a pátrejte po následujících listinách. Závěti či listině o vydědění, dokladech o majetku a dluzích. „Pokud měli manželé společné jmění, tak také po dokladech o majetku a dluzích druhého z manželů, zejména vkladních knížkách a výpisech z účtů,“ říká třinecká notářka Jana Matýsková.
Notáře dále zajímají doklady o obchodních společnostech zemřelého, jeho členství v bytovém či jiném družstvu, doklady o bezpečnostní schránce v bance, o nákladech pohřbu či stvrzenky o půjčkách. Bude po vás chtít přesné adresy a kontakty na děti, případně rodiče, sourozence a jejich potomky či prarodiče.
Co bude notáře zajímat
Jednání vede notář nebo jím pověřený pracovník víceméně formou dotazníku, kde do protokolu vyplňuje řádky o rodinných poměrech zemřelého, zda měl manžela, děti, rodiče, kdo s ním žil ve společné domácnosti, někdy se vyptává i na sourozence a jejich děti, prarodiče zemřelého a zda zanechal závěť, dědickou smlouvu nebo listinu o vydědění. Dále notáře zajímá majetek – od bankovních účtů přes auto až po pozemky.
Co nenahlásíte, jako by nebylo. Notář sice posléze pátrá a ověřuje, jaký majetek zesnulý ve skutečnosti měl, ale když nenahlásíte, že měl vkladní knížku v České spořitelně, těžko se k ní kdy dostanete. „Prozatím neexistuje žádný registr bankovních účtů a není možné, aby se notář dotazoval každého bankovního ústavu v republice. Chtějí-li dědicové dědit například účet, musí takříkajíc ukázat na konkrétní banku,“ vysvětluje notář Šmíd.
Je dobré si vzít už k prvnímu předběžnému jednání s notářem co nejvíce dokladů o majetku, předejdete tak dalším schůzkám. Výpisy z veškerých účtů, pojištění, stavebního spoření, dluhopisy, závěť – pokud ji zemřelý uchovával doma, různé kupní smlouvy, ale také například záznamy o dluzích či exekuci. Není nutný list vlastníka, protože notář má přímý přístup do katastru nemovitostí a už dopředu ví, co zemřelý vlastnil.
Naopak nelze spoléhat, že se notář vždy spokojí s informacemi z registru vozidel. „Částečně je to dáno chybami, které se do systému dopravních úřadů dostaly před pár lety, částečně laxním přístupem některých občanů, kteří prodávají a nakupují vozidla, aniž by se obtěžovali registrací u dopravního úřadu. Dědicové by tak měli ideálně doložit technické průkazy vozidel zůstavitele,“ míní Šmíd.
Když přijde věřitel
Neprodleně poté, co jste notáři snesli listiny, začíná notář s dědickou agendou. Obrací se na bytová družstva, státní orgány a banky s dotazem na stavy účtů, přeplatky, dluhy a podobně. „Všechny dotčené úřady a banky mají pro odpověď na dotazy notáře lhůtu jednoho měsíce,“ upozorňuje třinecká notářka Jana Matýsková.
Řízení se však může značně protahovat, pokud jsou dědicové neznámí, nezletilí nebo například žijí v zahraničí. Do řízení o pozůstalosti však mohou vstoupit i nečekaní lidé – věřitelé zemřelého. „Ideální je, když o dluzích vědí dědicové, kteří to sdělí notáři. Druhou variantou je, že sám věřitel oznámí notáři, že zůstavitel měl u něj dluh, z jakého důvodu a v jaké výši,“ říká Šmíd.
U konečného jednání dědicové buď dluh uznají a poté ho dobrovolně zaplatí, nebo jej popřou třeba s tím, že byl již uhrazen či že nikdy neexistoval. „V tom případě je notář nezahrne do seznamu pasiv pozůstalosti, ale upozorní je, že pokud se v budoucnu prokáže, třeba při následném soudním sporu věřitele s dědici, že daný dluh opravdu existoval, dědicové za něj budou stejně odpovídat,“ říká notář Radek Šmíd.
Vyklízejte, pečujte
Když jde vše hladce, trvá pozůstalostní řízení několik měsíců, po celou tu dobu ale nemusí zůstat majetek ležet ladem. „Správu pozůstalosti, pokud sám zůstavitel neurčil jinak, vykonávají všichni dědicové. Mohou se ale domluvit, kdo ji bude vykonávat, a uzavřou o tom dohodu o správě pozůstalosti. Vybraný dědic tak bude dál majetek spravovat, třeba i vyplácet mzdy a pokračovat v podnikání zůstavitele,“ říká Šmíd.
Stejné to je i s jiným majetkem. Pokud například do pozůstalosti patří byt, mohou ho dědicové již v průběhu řízení po vzájemné dohodě vyklidit a třeba pronajímat nebo začít nabízet ke koupi. Než se totiž najde kupec, bývá už pozůstalostní řízení zpravidla ukončené. „Nic nebrání tomu, aby si majetek pojistili nebo zajistili proti krádeži,“ nabádá notář.
Pokud nenastanou žádné potíže, sejdou se dědicové se soudním komisařem pouze dvakrát. Na začátku a na konci řízení o pozůstalosti. „Jakmile je vše prošetřeno a zjištěno, nařizuje se závěrečné jednání, při kterém dědice poučíme o dědickém právu a sestavíme seznam aktiv a pasiv pozůstalosti, de facto seznam majetku zůstavitele a jeho dluhů,“ říká Radek Šmíd. Na konečném jednání notáře se všemi dědici se přítomní dozvědí, kdo, co a za jakých podmínek bude dědit.
