Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Definitivní konec tunelování fondů?

aktualizováno 
Od dob kupónové privatizace, ve které vznikly stovky investičních fondů, se čeští zákonodárci snaží nalézt nejlepší řešení, jak upravit chod, správu a kontrolu kolektivního investování. Tunelování fondů a následná nedůvěra v kolektivní investování vedly k několika úpravám zákonů. První vlna začala v roce 1996, kdy se rozšířily pravomoci dohledu, zpřísnila informační povinnost, v roce 1998 následovala druhá, při níž došlo k celkové „kultivaci“ prostředí, byla ustavena Komise pro cenné papíry a započalo se otevírání investičních a podílových fondů, které už definitivně skončí do konce roku 2003.

Nicméně, jak subjekty kolektivního investování, tak státní správa a dohled, nemluvě o akcionářích fondů a podílnících, usilují o změnu současného zákona. Ta by měla odstranit některá znevýhodnění domácích fondů oproti zahraničním, přinést českým fondům širší možnosti investování a posílit ochranu podílníků, v neposlední řadě harmonizovat českou úpravu se stavem v Evropské unii. Nový zákon o kolektivním investování právě vstupuje do vnějšího připomínkového řízení a během následujícího roku by měl být schválen s účinností od 1. ledna 2004. Jaké změny nový zákon přináší? Jedná se pouze o „kosmetické“ úpravy, nebo bude kolektivní investování změněno „od základů“?

 

Co všechno bude (mimo jiné) upraveno novým zákonem

Investiční limity

Správcovská společnost

Poplatky za obhospodařování

Derivátové fondy, fondy nemovitostí

Nabídky subjektů kol. investování

Pokuty i pro fyzické osoby,...

Hlavní principy nové úpravy se týkají harmonizace s Evropskou unií. Vzniknou tak u nás po celé Evropě známé jednotky kolektivního investování UCITS a UCI, rozšíří se možnosti pro investování, zákon upraví typy fondů a druhy majetku, do kterých budou moci investovat, i když podrobná úprava způsobu investování bude ponechána na statutu fondu.

 

Co je kolektivní investování

 

Kolektivní investování, tedy shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti, je zakázáno jiným způsobem, než jak je definováno v zákoně. Všechny druhy kolektivního investování tedy podléhají státní regulaci. Zákon zná dva druhy jednotek kolektivního investování: investiční společnosti a podílové fondy. Dosavadní terminologie se tak výrazně změní. Investiční fond bude (od vstoupení nového zákona v platnost) investiční společností, dnešní investiční společnost bude správcovskou společností, která bude vydávat podílové listy podílových fondů.

 

Změna názvů však není to, kvůli čemu se mění zákon. Nejdůležitější novinkou bude členění jednotek kolektivního investování na UCITS a UCI.

 

 

Jednotky UCITS a UCI

 

Členění na UCITS a UCI je praxí Evropské unie, kterou zavedla Směrnice Rady z roku 1985. Subjekty, jež splňují podmínky této směrnice, jsou nazývány UCITS (Undertakings for collective investment in transferable securities) a platí pro ně tzv. evropský pas, což je možnost nabízet své produkty ve všech členských zemích EU. Subjekty, které v nějaké charakteristice nevyhovují této směrnici, jsou UCI (Undertakings for collective investment) a neplatí pro ně tak přísná omezení a limity jako pro UCITS.

 

UCITS: má vždy formu otevřeného podílového fondu, investuje do převoditelných cenných papírů, s nimiž se obchoduje na veřejném trhu (oficiální trh ve státě EU, nebo jiném regulovaném trhu povoleném dozorovým orgánem) a jejichž hodnotu lze kdykoliv stanovit. Může také umístnit prostředky do finančních derivátů a cenných papírů vydaných jinými UCITS a UCI. Opět zde jsou investiční omezení a limity. Základním  limitem pro diverzifikaci rizika je maximální 5% podíl cenných papírů vydaných jedním emitentem na hodnotě majetku fondu. Zákon však umožňuje zvýšit limit po splnění určitých podmínek. Investice do derivátů jsou omezeny výší vlastního kapitálu (otevřené pozice nesmějí být větší než vlastní kapitál, což zabraňuje použití rizikové finanční páky) a nemožností prodejů nakrátko.

 

UCI: může mít formu investiční společnosti, otevřeného nebo uzavřeného podílového fondu, Rozlišují se podle druhu majetku, do kterého převážně investují, na:

-          UCI cenných papírů,

-          UCI rizikového kapitálu,

-          UCI nemovitostí,

-          UCI derivátů,

-          UCI fondů,

-          Speciální UCI,

-          Smíšené UCI.

 

V zákoně jsou stanoveny pouze rámcové povinnosti a omezení a je zde fondům ponechána určitá volnost při výběru investiční strategie. Limity omezující počáteční investice by měly zajistit, že do takovýchto fondů nebudou investovat nezkušení investoři, např. u UCI rizikového kapitálu je limit 500 000 Kč, u UCI derivátů 100 000 Kč.

 

Správcovská společnost: obhospodařuje majetek fondů, které sama vytvořila, anebo fondů jiné správcovské společnosti či investiční společnosti. Co však zákon přidal do možností správcovské společnosti je to, že může obhospodařovat i majetek jiných zákazníků, obdobně, jako obchodníci s cennými papíry. Pokud již správcovská společnost disponuje potřebným technickým a analytickým zázemím, není důvod, proč by to neměl zákon povolit (ostatně v evropských zemích je tento stav častý, na rozdíl od současné české úpravy).

 

Dalším bodem, který se mění, je úplata správcovské společnosti. Zatímco dnešní úprava taxativně vymezuje maximální možnou výši úplaty (nejvýše 2% průměrné roční hodnoty vlastního jmění nebo 20% účetního zisku fondu) podle nového zákona bude výše určena pouze statutem fondu.

 

Evropskému právu se také přibližujeme v otázce udělování povolení pro jednotky kolektivního investování či informační povinnosti – uveřejňuje se statut, zjednodušený statut, výroční a pololetní zpráva, otevřený podílový fond uveřejňuje údaj o hodnotě vlastního kapitálu nejméně jednou za dva týdny (dosud to bylo jedenkrát týdně). Minimální výše vlastního kapitálu musí dosáhnout úrovně 50 000 000 Kč do jednoho roku od udělení povolení a Komise pro cenné papíry může při porušení některých povinností vyplývajících ze zákona uložit pokutu až do výše 20 000 000 Kč, s tím, že je možné pokutovat do výše 1 000 000 Kč i fyzické osoby (vedoucí zaměstnance správcovské společnosti, investiční společnosti, depozitáře,…).

 

Důležitou novinkou budou již zmíněné „evropské pasy“ pro české  UCITS fondy (po vstupu České republiky do EU). Tyto celoevropské licence zajistí českým fondům možnost vstoupit na trhy jiných států, bez podstupování povolovacích procedur. Bude stačit povolení české Komise pro cenné papíry. Samozřejmě, že toto ustanovení bude recipročně platit i pro zahraniční fondy v ČR.

 

Další informace o fondech naleznete v naší SPACIALIZOVANÉ SEKCI - ZDE

Jaký je tedy výsledný efekt nového zákona? Především zrovnoprávní české a zahraniční subjekty kolektivního investování a připraví nás v této oblasti na vstup do Evropské unie. Podílové fondy budou muset ve svých statutech uvádět jakou mají strategii a přesně popsat, jak budou postupovat při rozkládání rizika. I když rozsah zveřejňovaných informací (ve statutu) vzroste, nebude veškerá kontrola ležet na Komisi pro cenné papíry. Její úloha bude spočívat ve schvalování statutů a sledování dodržování jejich ustanovení. Pro každého investora tak bude značným přínosem, když si vybere fond až po přečtení statutu fondu a ne bez znalostí strategie fondu, tak, jak je tomu často v dnešní době.

 

Ačkoli jsme zde psali o změnách v kolektivním investování, nutno dodat, že zákon ještě není schválen parlamentem a podepsán prezidentem, takže se ještě mohou maličkosti změnit. Zásadní změny by však již nastat neměly, neboť zákon vzešel víceméně z konsensu zúčastněných stran – Ministerstva financí, Komise pro cenné papíry a dnešních „investičních společností“ reprezentovaných Unií investičních společností a v neposlední řadě odráží vývoj v EU.

 

Poslední oblastí, kterou ještě zbývá dořešit, je rozdílné zdanění českých a zahraničních fondů. V této otázce však k dosažení shody v nejbližší době pravděpodobně nedojde. Zvyšující se nároky státního rozpočtu, posílené o náhrady škod ze srpnových povodní, brání snížení daní u českých fondů a dále tak budou zamezovat rovné konkurenci mezi fondy.

 

Protože nový zákon bude znamenat dalekosáhlé změny pro investice v České republice, jistě se mu budeme věnovat i v budoucnosti. A to již v detailnějších rozborech jednotlivých ustanovení, počínaje podmínkami vzniku podílových fondů, přes investiční limity pro UCITS, až po udělování povolení Komisí.

 

Myslíte si, že změna zákona o kolektivním investování je nevyhnutelná? Jak vítáte snahu o přiblížení naší úpravy Evropské unii? Postrádáte něco v současné podobě kolektivního investování?

 

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Zlato je úplně jiná investice, která dává smysl, říká analytik

Investice do zlata je jednou z možností, jak uložit volné peníze. Analytik Pavel Ryska upozorňuje, že kolem investic do zlata koluje řada mýtů. Reaguje tak na...  celý článek

Vánoční pohlednice byly krásné, vzácné a drahé.
Vánoční pohlednice a novoročenky stávaly jako kilogram masa

Jako oko v hlavě opatruje historik Jaromír Polášek z frýdecko-místeckého Muzea Beskyd staré vánoční pohlednice a novoročenky. A není divu, vždyť kdysi stály...  celý článek

Ilustrační snímek
Penzijko, stavebko nebo fondy? Spočítali jsme výnosy oblíbených produktů

Nejprve se rozhodnete, že budete část svých prostředků ze mzdy dávat stranou. Pak si určíte, na co má rezerva sloužit, a v dalším kroku se rozhodnete, kam...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.